Úhor: Porovnání verzí
meziuložení značky: nevhodný zdroj editace z Vizuálního editoru |
zhruba dokončeno značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Gruenbrache.jpg|náhled|vpravo|Úhor – neobdělaný díl pole]] |
|||
[[Soubor:Buntbrache 2.jpg|náhled|Pás květnatého úboru v pokročilejší fázi sukcese ]] |
|||
'''Úhor''' je část [[pole]] ležící dočasně ladem. Pro víceletý úhor, kdy si půda více odpočinula, se používal termín '''lado''', '''lada''',<ref>{{Citace elektronické monografie |
'''Úhor''' je část [[pole]] ležící dočasně ladem. Pro víceletý úhor, kdy si půda více odpočinula, se používal termín '''lado''', '''lada''',<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Osevní systémy |
| titul = Osevní systémy |
||
| Řádek 8: | Řádek 9: | ||
| nedostupné = ano |
| nedostupné = ano |
||
| datum archivace = 2009-02-20 |
| datum archivace = 2009-02-20 |
||
}}</ref> jehož synonymem bylo ve staré češtině slovo '''laz/láz, [[lazy]],''' které se dochovalo v některých místních názvech a které v novější češtině nářečně znamená ''pole ležící o samotě''<ref>http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx, navštíveno 11. ledna 2016.</ref> nebo ''louku nebo pole, které bylo získáno tříbením lesa,'' často tedy ''vysoko položené pole''.<ref>[[Jana Pleskalová]]: ''Příspěvek k zeměpisným diferencím v nářečí a mikrotoponymii''. FF MU 1980, https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/101819/A_Linguistica_30-1982-1_18.pdf?sequence=1, navštíveno 11. ledna 2016.</ref> |
}}</ref> jehož synonymem bylo ve staré češtině slovo '''laz/láz, [[lazy]],''' které se dochovalo v některých místních názvech a které v novější češtině nářečně znamená ''pole ležící o samotě''<ref>http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx, navštíveno 11. ledna 2016.</ref> nebo ''louku nebo pole, které bylo získáno tříbením lesa,'' často tedy ''vysoko položené pole''.<ref>[[Jana Pleskalová]]: ''Příspěvek k zeměpisným diferencím v nářečí a mikrotoponymii''. FF MU 1980, https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/101819/A_Linguistica_30-1982-1_18.pdf?sequence=1, navštíveno 11. ledna 2016.</ref> Bez pravidelné údržby mohou zůstat též [[Louka|louky]] či [[Pastvina|pastviny]], takové pozemky se nazývají luční, resp. pastvinná lada.<ref name=":1" /> |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
[[Soubor:Buntbrache 1.jpg|vlevo|náhled|Úhor jako pruh přiléhající k polní cestě ve Švýcarsku]] |
[[Soubor:Buntbrache 1.jpg|vlevo|náhled|Úhor jako pruh přiléhající k polní cestě ve Švýcarsku]] |
||
Úhor jako způsob zvyšování výnosu zemědělské půdy byl využíván ve [[Dvoupolní systém|dvojpolním systému]] a [[Trojpolní systém|trojpolním systému]] hospodářství. Na neobdělávané části pole se zpravidla pásl [[dobytek]]. Vždy po roce došlo k cyklickému posunu způsobu využití jednotlivých částí pole. Na [[trojpolní systém]] začali přecházet v Evropě zemědělci ve [[12. století]], k jeho opuštění došlo se zdokonalením osevních postupů a efektivního střídání plodin během průmyslové revoluce v 18.–19. století, které znamenalo přechod k současnému [[Intenzivní zemědělství|intenzivnímu zemědělstv]]<nowiki/>í. Určitou renesanci zažívá tento druh využití pozemků v aktuální zemědělské politice, kladoucí důraz na větší ekologickou udržitelnost a podporu [[Biologická diverzita|biodiverzity]] v krajině; na úhor ponechaný určitou stanovenou dobu ladem lze čerpat zemědělské dotace v rámci tzv. Greeningu.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Úhorové hospodaření na půdě, ano, či ne? |
| titul = Úhorové hospodaření na půdě, ano, či ne? |
||
| periodikum = www.uroda.cz |
| periodikum = www.uroda.cz |
||
| Řádek 22: | Řádek 23: | ||
== Ekologická funkce úhorů == |
== Ekologická funkce úhorů == |
||
Úhory jsou v krajině specifickým [[Biotop|biotopem]] poskytujícím životní prostor mnoha druhům rostlin a živočichů |
Úhory jsou v krajině specifickým [[Biotop|biotopem]] poskytujícím životní prostor mnoha druhům rostlin a živočichů. Jsou to v podstatě časná vývojová stadia [[vegetace]] vznikající po narušení půdního povrchu, jejichž vegetace se proměňuje v závislosti na probíhající [[Sukcese (ekologie)|sukcesi]] a počáteční zásobě diaspor v půdní [[Semenná banka|semenné bance]]. Existují též rozdíly mezi jarní a letní podobou vegetace.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení = Vymyslický |
| příjmení = Vymyslický |
||
| jméno = Tomáš |
| jméno = Tomáš |
||
| Řádek 34: | Řádek 35: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Na úhorech je zaznamenávána mnohem větší biodiverzita |
Na úhorech je zaznamenávána mnohem větší biodiverzita ve srovnání s okolními zemědělskými porosty a pro mnohé ohrožené a vzácné druhy často představují jedno z posledních [[Refugium (ekologie)|refugií]] v kulturní krajině; ta je jimi též členěna do menších celků a zároveň propojena. Ideální je, pokud pozemky ponechané jako úhor přiléhají k polním cestám, [[Mez (zemědělství)|mezím]], [[Křovinná vegetace|křovinám]] či lesíkům, aby umožňovaly vytvoření pozvolných přechodů ([[Ekoton|ekotonů]]) mezi poli a navazujícími přirozenými ekosystémy. Lze je též dosévat [[Medonosná rostlina|nektarodárnými rostlinami]], například [[Komonice|komonicí]], [[Jetel luční|jetelem]] nebo [[Svazenka vratičolistá|svazenkou]]. Obvyklá doba trvání úhoru jsou tři roky, během této doby je možné jej například přepásat dobytkem; poté je půda znovu zorána a produkčně využita.<ref name=":1" /><ref name=":0" /> |
||
== Vegetace úhorů == |
== Vegetace úhorů == |
||
V prvních letech na půdě převládají jednoleté plevelné druhy, jako jsou [[ostrožka stračka]], [[mák vlčí]], [[hluchavka objímavá]], [[hlaváček letní]], [[bračka rolní]], [[chrpa polní]], [[violka rolní]], [[ředkev ohnice]] a mnohé další; |
V prvních letech na půdě obvykle převládají jednoleté plevelné druhy, jako jsou [[ostrožka stračka]], [[mák vlčí]], [[hluchavka objímavá]], [[hlaváček letní]], [[bračka rolní]], [[chrpa polní]], [[violka rolní]], [[ředkev ohnice]], některé [[trávy]] a mnohé další; možná je také počáteční fáze s rychlým nárůstem vytrvalých druhů ([[pcháč rolní]], [[pelyněk černobýl]]). Později se druhová skladba vyvíjí směrem k vytrvalé [[Ruderální společenstvo|ruderální]] či [[Louka|travinné]] vegetaci. Šíření invazních druhů či nebezpečných karanténních plevelů nebylo při tomto způsobu hospodaření pozorováno.<ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Stellarietea mediae • Pladias: Databáze české flóry a vegetace |
|||
| periodikum = pladias.cz |
|||
| url = https://pladias.cz/vegetation/overview/Stellarietea%20mediae |
|||
| datum přístupu = 2021-01-27 |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Artemisietea vulgaris • Pladias: Databáze české flóry a vegetace |
|||
| periodikum = pladias.cz |
|||
| url = https://pladias.cz/vegetation/overview/Artemisietea%20vulgaris |
|||
| datum přístupu = 2021-01-27 |
|||
}}</ref> Jsou-li úhory ponechány ladem delší dobu, aniž by byly opětovně zorány, dochází posléze k jejich degradaci zarostením expanzivními druhy trav ([[Ovsík vyvýšený|ovsík]], [[Třtina rákosovitá|třtina]]) a [[Křovinná vegetace|křovinami]]. |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 27. 1. 2021, 20:32
Úhor je část pole ležící dočasně ladem. Pro víceletý úhor, kdy si půda více odpočinula, se používal termín lado, lada,[1] jehož synonymem bylo ve staré češtině slovo laz/láz, lazy, které se dochovalo v některých místních názvech a které v novější češtině nářečně znamená pole ležící o samotě[2] nebo louku nebo pole, které bylo získáno tříbením lesa, často tedy vysoko položené pole.[3] Bez pravidelné údržby mohou zůstat též louky či pastviny, takové pozemky se nazývají luční, resp. pastvinná lada.[4]
Historie
Úhor jako způsob zvyšování výnosu zemědělské půdy byl využíván ve dvojpolním systému a trojpolním systému hospodářství. Na neobdělávané části pole se zpravidla pásl dobytek. Vždy po roce došlo k cyklickému posunu způsobu využití jednotlivých částí pole. Na trojpolní systém začali přecházet v Evropě zemědělci ve 12. století, k jeho opuštění došlo se zdokonalením osevních postupů a efektivního střídání plodin během průmyslové revoluce v 18.–19. století, které znamenalo přechod k současnému intenzivnímu zemědělství. Určitou renesanci zažívá tento druh využití pozemků v aktuální zemědělské politice, kladoucí důraz na větší ekologickou udržitelnost a podporu biodiverzity v krajině; na úhor ponechaný určitou stanovenou dobu ladem lze čerpat zemědělské dotace v rámci tzv. Greeningu.[5]
Ekologická funkce úhorů
Úhory jsou v krajině specifickým biotopem poskytujícím životní prostor mnoha druhům rostlin a živočichů. Jsou to v podstatě časná vývojová stadia vegetace vznikající po narušení půdního povrchu, jejichž vegetace se proměňuje v závislosti na probíhající sukcesi a počáteční zásobě diaspor v půdní semenné bance. Existují též rozdíly mezi jarní a letní podobou vegetace.[4]
Na úhorech je zaznamenávána mnohem větší biodiverzita ve srovnání s okolními zemědělskými porosty a pro mnohé ohrožené a vzácné druhy často představují jedno z posledních refugií v kulturní krajině; ta je jimi též členěna do menších celků a zároveň propojena. Ideální je, pokud pozemky ponechané jako úhor přiléhají k polním cestám, mezím, křovinám či lesíkům, aby umožňovaly vytvoření pozvolných přechodů (ekotonů) mezi poli a navazujícími přirozenými ekosystémy. Lze je též dosévat nektarodárnými rostlinami, například komonicí, jetelem nebo svazenkou. Obvyklá doba trvání úhoru jsou tři roky, během této doby je možné jej například přepásat dobytkem; poté je půda znovu zorána a produkčně využita.[4][5]
Vegetace úhorů
V prvních letech na půdě obvykle převládají jednoleté plevelné druhy, jako jsou ostrožka stračka, mák vlčí, hluchavka objímavá, hlaváček letní, bračka rolní, chrpa polní, violka rolní, ředkev ohnice, některé trávy a mnohé další; možná je také počáteční fáze s rychlým nárůstem vytrvalých druhů (pcháč rolní, pelyněk černobýl). Později se druhová skladba vyvíjí směrem k vytrvalé ruderální či travinné vegetaci. Šíření invazních druhů či nebezpečných karanténních plevelů nebylo při tomto způsobu hospodaření pozorováno.[5][6][7] Jsou-li úhory ponechány ladem delší dobu, aniž by byly opětovně zorány, dochází posléze k jejich degradaci zarostením expanzivními druhy trav (ovsík, třtina) a křovinami.
Odkazy
Reference
- ↑ Osevní systémy [online]. [cit. 2010-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-20.
- ↑ http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx, navštíveno 11. ledna 2016.
- ↑ Jana Pleskalová: Příspěvek k zeměpisným diferencím v nářečí a mikrotoponymii. FF MU 1980, https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/101819/A_Linguistica_30-1982-1_18.pdf?sequence=1, navštíveno 11. ledna 2016.
- ↑ a b c VYMYSLICKÝ, Tomáš. Úhory, staronový fenomén české krajiny. vesmir.cz [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c Úhorové hospodaření na půdě, ano, či ne?. www.uroda.cz [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Stellarietea mediae • Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Artemisietea vulgaris • Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu úhor na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo úhor ve Wikislovníku
