Jagellonci: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 188.175.53.46 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Hubert Kororo
značka: rychlé vrácení zpět
ani z daleka
Řádek 16: Řádek 16:
}}
}}
[[Soubor:Europa_Jagellonica.svg|náhled|vpravo|Jagellonská Evropa na konci 15. století]]
[[Soubor:Europa_Jagellonica.svg|náhled|vpravo|Jagellonská Evropa na konci 15. století]]
'''Jagellonci''' byli panovnická dynastie, pocházející z [[Litevské velkoknížectví|Litevského velkoknížectví]]. Kromě Litvy vládli také v [[Koruna polského království|Polském království]] (1385–1572), v [[Země Koruny české|Zemích Koruny České]] (1471–1526) a v [[Země Koruny svatoštěpánské|Uherském království]] (1490–1526). Prvním doloženým vládnoucím členem [[dynastie]] byl litevský velkokníže [[Gediminas]]. Česko-uherská větev rodu vymřela po meči roku [[1526]] [[Ludvík Jagellonský|Ludvíkem Jagellonským]], polsko-litevská v roce [[1572]] [[Zikmund II. August|Zikmundem II. Augustem]].
'''Jagellonci''' byli panovnická dynastie, pocházející z [[Litevské velkoknížectví|Litevského velkoknížectví]]. Kromě Litvy vládli také v [[Koruna polského království|Polském království]] (1385–1572), v [[Země Koruny české|Zemích Koruny České]] (1471–1526) a v [[Země Koruny svatoštěpánské|Uherském království]] (1490–1526). Prvním doloženým vládnoucím členem [[dynastie]] byl litevský velkokníže [[Gediminas]]. Česko-uherská větev rodu vymřela po meči roku [[1526]] [[Ludvík Jagellonský|Ludvíkem Jagellonským]], polsko-litevská v roce [[1572]] [[Zikmund II. August|Zikmundem II. Augustem]].


== Původ rodu ==
== Původ rodu ==
Pro historii rodu je ustálený termín ''Jagellonci'' poněkud zavádějící, neboť se odvozuje až od [[Vladislav II. Jagello|Vladislava II. Jagella]], který však nebyl zakladatelem rodu, pouze prvním členem, který dosedl na polský trůn. Proto se takto často označují jen jeho potomci, nikoliv příslušníci dalších linií, pocházejících od starších členů rodu.
Pro historii rodu je ustálený termín ''Jagellonci'' poněkud zavádějící, neboť se odvozuje až od [[Vladislav II. Jagello|Vladislava II. Jagella]], který ani z daleka nebyl zakladatelem rodu, pouze prvním členem, který dosedl na polský trůn. Proto se takto často označují jen jeho potomci, nikoliv příslušníci dalších linií, pocházejících od starších členů rodu.


Původ rodu je nejasný, někdy se odvozuje od ruského knížete z rodu [[Rurikovci|Rurikovců]] Rostislava z [[12. století]].
Původ rodu je nejasný, někdy se odvozuje od ruského knížete z rodu [[Rurikovci|Rurikovců]] Rostislava z [[12. století]].

Verze z 7. 4. 2020, 08:50

Jagellonci
Erb dynastie Jagellonců
ZeměLitevské velkoknížectví Litevské velkoknížectví
Polské království Polské království
České královstvíČeské království České království
UherskoUhersko Uhersko
Tituly
ZakladatelVladislav Jagellonský
Rok založení1350
Konec vlády1572
Poslední vládceAnna Jagellonská
Současná hlavanení (rod vymřel)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jagellonská Evropa na konci 15. století

Jagellonci byli panovnická dynastie, pocházející z Litevského velkoknížectví. Kromě Litvy vládli také v Polském království (1385–1572), v Zemích Koruny České (1471–1526) a v Uherském království (1490–1526). Prvním doloženým vládnoucím členem dynastie byl litevský velkokníže Gediminas. Česko-uherská větev rodu vymřela po meči roku 1526 Ludvíkem Jagellonským, polsko-litevská v roce 1572 Zikmundem II. Augustem.

Původ rodu

Pro historii rodu je ustálený termín Jagellonci poněkud zavádějící, neboť se odvozuje až od Vladislava II. Jagella, který ani z daleka nebyl zakladatelem rodu, pouze prvním členem, který dosedl na polský trůn. Proto se takto často označují jen jeho potomci, nikoliv příslušníci dalších linií, pocházejících od starších členů rodu.

Původ rodu je nejasný, někdy se odvozuje od ruského knížete z rodu Rurikovců Rostislava z 12. století.

Jagellonci mívali děti v pozdním věku, což oslabovalo jejich dynastický potenciál ve srovnání s jinými rody té doby. Sám Vladislav Jagello se narodil zřejmě až po otcově šedesátce. Dynastie v mužské linii vymřela během čtyř generací od svého zakladatele Jagella. Tyto čtyři generace ovšem dokázaly vládnout po dvě staletí. Nová generace se objevovala přibližně po padesáti letech:

  • Algirdas (1291–1377), Vladislav Jagello (1351–1434), Kazimír IV. (1427–92), Zikmund I. (1467–1548) a Zikmund II. (1520–72).
  • Algirdas (1291–1377), Vladislav Jagello (1351–1434), Kazimír IV. (1427–92), Vladislav Jagellonský (1456–1516) a Ludvík Jagellonský (1506–26)
Panovník Narození – úmrtí Narození prvního
přeživšího dítěte
Narození prvního dítěte
Jagello 1351–1434 57 48
Kazimír IV. 1427–1492 29 29
Zikmund I. 1467–1548 46 46
Vladislav Jagellonský 1456–1516 47 47

Také ženy jagellonského rodu se někdy vdávaly relativně staré. Kateřina Jagellonská, manželka Jana III. Švédského, byla o 11 let starší než její manžel a nevdala se před svou třicítkou. Své děti porodila ve věku 38, 40 a 42 let. Tím byli Jagellonci netradiční dynastií.

Dodnes žije několik knížecích rodin, pocházejících od starších členů rodu, předcházejících krále Vladislava Jagella. Patří mezi například Czartoryští, Golicynové, Trubečtí a další.

Seznam vládnoucích Jagellonců

Literatura

  • MACEK, Josef, Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526). 1.-2. díl. Praha : Academia, 1992. 342 s. ISBN 80-200-0300-2.
  • MACEK, Josef. Víra a zbožnost jagellonského věku. Praha : Argo, 2001. 490 s. ISBN 80-7203-265-8.

Externí odkazy