Svaz průmyslu a dopravy ČR: Porovnání verzí
→Prezidenti: vzestupné řazení, zdroj ke zvolení |
různé formulační a formální úpravy, aktualizace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| web = http://www.spcr.cz/ |
| web = http://www.spcr.cz/ |
||
}} |
}} |
||
'''Svaz průmyslu a dopravy ČR''' (SP ČR) je zaměstnavatelským svazem v [[Česko|České republice]] |
'''Svaz průmyslu a dopravy ČR''' (SP ČR) je zaměstnavatelským svazem v [[Česko|České republice]]. Je nestátní, na vládě, politických stranách a odborech nezávislou organizací ovlivňující hospodářskou a sociální politiku vlády a působící na vytváření optimálních podmínek pro podnikání. Hájí zájmy zaměstnavatelů na úrovni České republiky, ale i v evropských a světových organizacích. Vyjednává za zaměstnavatele s vládou a odbory v [[Rada hospodářské a sociální dohody|Radě hospodářské a sociální dohody]], tzv. tripartitě. |
||
Svaz sdružuje 33 odvětvových profesních či regionálních svazů a asociací, |
Svaz podle vlastních údajů sdružuje 33 odvětvových profesních či regionálních svazů a asociací (kolektivních členů), 146 individuálních členských firem a 4 pozorovatele (k červnu 2019). Celkově tak reprezentuje zhruba 11 tisíc firem, které zaměstnávají 1,3 milionu pracovníků.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = |
| příjmení = |
||
| jméno = |
| jméno = |
||
| titul = Struktura SP ČR |
| titul = Struktura SP ČR |
||
| jazyk = |
| jazyk = |
||
| url = https://www.spcr.cz/struktura-sp-cr |
| url = https://www.spcr.cz/struktura-sp-cr |
||
| datum přístupu = |
| datum přístupu = 2019-06-11 |
||
| vydavatel = Svaz průmyslu a dopravy České republiky |
|||
⚫ | |||
| datum vydání = |
|||
}}</ref> Po České republice má sedm regionálních zastoupení, která vyjednávají za zaměstnavatele v krajských tripartitách. |
|||
== Historie == |
== Historie == |
||
[[Soubor:Stanovy Českého svazu průmyslníků.jpg|thumb|Stanovy Českého svazu průmyslníků]] |
[[Soubor:Stanovy Českého svazu průmyslníků.jpg|thumb|Stanovy Českého svazu průmyslníků]] |
||
Před rokem 1918 byly reprezentanty českých podnikatelských skupin české sekce [[Ústřední svaz rakouského průmyslu|Ústředního svazu rakouského průmyslu]] a [[Jednota rakouských průmyslníků|Jednoty rakouských průmyslníků]]. Po roce 1918, konkrétně od valné hromady z 18. června, převzal správu nad zájmy průmyslu [[Český svaz průmyslníků]]. Koncem |
Před rokem 1918 byly reprezentanty českých podnikatelských skupin české sekce [[Ústřední svaz rakouského průmyslu|Ústředního svazu rakouského průmyslu]] a [[Jednota rakouských průmyslníků|Jednoty rakouských průmyslníků]]. Po roce 1918, konkrétně od valné hromady z 18. června, převzal správu nad zájmy průmyslu [[Český svaz průmyslníků]]. Koncem roku 1918 byl na podkladě spolkového zákona právně založen Ústřední svaz československých průmyslníků, dobrovolná celostátní organizace, která rychle s velkými bankami a jinými vrcholnými ekonomickými strukturami ovládla československé hospodářství a společně s nimi měla rozhodující slovo při určování ekonomické politiky vlády nového státu. Mezi čelné představitele Svazu patřili F. Malinský, B. Mařík, J. Preiss (předsedové), T. Baťa, J. Baťa, F. Hodáč, L.Myslík, V. Klement, V. Kavalier, F. Zátka a další osobnosti. |
||
Dne 29. srpna 1939 byl na základě nařízení ministra průmyslu, obchodu a živností průmysl v Čechách a na Moravě povinně organizován v [[Ústřední svaz průmyslu pro Čechy a Moravu|Ústředním svazu průmyslu pro Čechy a Moravu]], členěném jak odborně do 23 hospodářských skupin, tak územně do 10 územních skupin. Po roce 1945 se svaz vrátil k původnímu jménu, poúnorový mocenský monopol KSČ ale přinesl nástup [[Plánovaná ekonomika|centrálně plánovaného hospodářství]] a tím i likvidaci Ústředního svazu československého průmyslu ke dni 30. září 1950. V tu dobu měl Svaz 14 tisíc členů. |
|||
⚫ | Snaha o jeho obnovení v roce 1968 pak vydržela jen do následujícího roku. K obnově došlo až 5. května 1990, kdy byl v Ostravě z iniciativy 153 podniků a organizací založen Svaz průmyslu České republiky, který navázal na Ústřední svaz československých průmyslníků. Dne 17. března 1994 schválila valná hromada přejmenování na Svaz průmyslu a dopravy České republiky. |
||
⚫ | Snaha o jeho obnovení v roce 1968 pak vydržela jen do následujícího roku. K obnově došlo až 5. května 1990, kdy byl v Ostravě z iniciativy 153 podniků a organizací založen Svaz průmyslu České republiky, který navázal na Ústřední svaz československých průmyslníků. Dne 17. března 1994 schválila valná hromada přejmenování na Svaz průmyslu a dopravy České republiky.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie |
||
== Struktura SP ČR == |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
| jazyk = |
|||
| vydavatel = Svaz průmyslu a dopravy ČR |
|||
| datum vydání = 2017-12-12 |
|||
| autor = Administrator |
|||
⚫ | |||
== Organizační struktura == |
|||
V čele Svazu průmyslu stojí devatenáctičlenné představenstvo, které je voleno ze zástupců členských firem. Představenstvo se skládá z prezidenta, sedmi viceprezidentů a 11 členů představenstva.<ref>{{Citace elektronického periodika |
V čele Svazu průmyslu stojí devatenáctičlenné představenstvo, které je voleno ze zástupců členských firem. Představenstvo se skládá z prezidenta, sedmi viceprezidentů a 11 členů představenstva.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení = |
| příjmení = |
||
| jméno = |
| jméno = |
||
| titul = Milena Jabůrková zvolena viceprezidentkou Svazu průmyslu a dopravy ČR, Jiří Cienciała se stal jeho čestným členem |
| titul = Milena Jabůrková zvolena viceprezidentkou Svazu průmyslu a dopravy ČR, Jiří Cienciała se stal jeho čestným členem |
||
| periodikum = |
| periodikum = ICT Revue |
||
| url = https://ictrevue.ihned.cz/c3-65751310-0ICT00_d-65751310-milena-jaburkova-zvolena-viceprezidentkou-svazu-prumyslu-a-dopravy-cr-jiri-cienciala-se-stal-jeho-cestnym-clenem |
| url = https://ictrevue.ihned.cz/c3-65751310-0ICT00_d-65751310-milena-jaburkova-zvolena-viceprezidentkou-svazu-prumyslu-a-dopravy-cr-jiri-cienciala-se-stal-jeho-cestnym-clenem |
||
| jazyk = cs |
| jazyk = cs |
||
| datum přístupu = 2018-08-13 |
| datum přístupu = 2018-08-13 |
||
}}</ref> Kontrolním orgánem Svazu je pětičlenná dozorčí rada. |
}}</ref> Kontrolním orgánem Svazu je pětičlenná dozorčí rada. Od roku 2011 vede Svaz průmyslu a dopravy ČR prezident [[Jaroslav Hanák]], který byl ve své funkci potvrzen i ve volbách roku 2015 a 2019.<ref name="čn190514">{{Citace elektronického periodika |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
Od roku 2011 vede Svaz průmyslu a dopravy ČR prezident [[Jaroslav Hanák]]. |
|||
| titul = Jaroslav Hanák je potřetí prezidentem Svazu průmyslu a dopravy |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/jaroslav-hanak-je-potreti-prezidentem-svazu-prumyslu-a-dopravy/1755848 |
|||
| datum_přístupu = 2019-06-11 |
|||
⚫ | |||
=== Prezidenti === |
=== Prezidenti === |
||
Od obnovení Svazu stáli v čele předsednictva:<ref name=":0" /> |
|||
* 1990 [[Miroslav Grégr]] |
* 1990 [[Miroslav Grégr]] |
||
* 1990–1993 [[Hynek Hanák]] |
* 1990–1993 [[Hynek Hanák]] |
||
Řádek 53: | Řádek 72: | ||
* 2001–2004 [[Stanislav Kázecký]] |
* 2001–2004 [[Stanislav Kázecký]] |
||
* 2004–2011 [[Jaroslav Míl]] |
* 2004–2011 [[Jaroslav Míl]] |
||
* od 2011 [[Jaroslav Hanák]] |
* od 2011 [[Jaroslav Hanák]] |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
=== Čestní členové === |
=== Čestní členové === |
||
* |
*[[Tomáš Baťa mladší]] |
||
* [[Miroslav Krejčí]] |
* [[Miroslav Krejčí]] |
||
* Miroslav Grégr |
* Miroslav Grégr |
||
Řádek 84: | Řádek 94: | ||
=== Zastoupení v Radě hospodářské a sociální dohody === |
=== Zastoupení v Radě hospodářské a sociální dohody === |
||
V Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě) se projednávají zásadní ekonomické a sociální témata na úrovni vláda |
V Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě) se projednávají zásadní ekonomické a sociální témata na úrovni vláda – zaměstnavatelé – odbory. Součástí tripartity jsou konzultace na úrovni expertů. Svaz zastupuje své členy při kolektivním vyjednávání s odbory a nabízí jim své konzultace. |
||
=== Připomínky k zákonům === |
=== Připomínky k zákonům === |
||
Svaz je oficiálním připomínkovým místem pro legislativu. Uplatňuje požadavky firem v souhrnných stanoviscích, které umisťuje do elektronické knihovny vládních materiálů (e-klep). Členové mohou prostřednictvím Svazu iniciovat změny právních norem směřující ke zlepšení podnikatelského prostředí. Ročně okomentuje na 140 zákonů. |
Svaz je oficiálním připomínkovým místem pro legislativu. Uplatňuje požadavky firem v souhrnných stanoviscích, které umisťuje do elektronické knihovny vládních materiálů (e-klep). Členové mohou prostřednictvím Svazu iniciovat změny právních norem směřující ke zlepšení podnikatelského prostředí. Ročně Svaz okomentuje na 140 zákonů. |
||
=== Témata SP ČR === |
=== Témata SP ČR === |
||
Svaz formuluje v expertních týmech a pracovních skupinách stanoviska na základě potřeb svých členů. Zabývá se tématy, které se dotýkají téměř všech sektorů průmyslu a dopravy |
Svaz formuluje v expertních týmech a pracovních skupinách stanoviska na základě potřeb svých členů. Zabývá se tématy, které se dotýkají téměř všech sektorů průmyslu a dopravy: |
||
* bezpečnost práce |
|||
* daně |
|||
;Bezpečnost práce |
|||
* digitalizace |
|||
;Daně |
|||
⚫ | |||
;Digitalizace |
|||
* energetika |
|||
⚫ | |||
* environmentální politika |
|||
;Energetika |
|||
* export |
|||
;Environmentální politika |
|||
⚫ | |||
;Export |
|||
* hospodářská politika |
|||
⚫ | |||
* kohezní politika |
|||
* legislativa |
|||
;Kohezní politika |
|||
⚫ | |||
;Legislativa |
|||
* úotravinářství |
|||
⚫ | |||
* průmysl 4.0 |
|||
;Potravinářství |
|||
⚫ | |||
;Průmysl 4.0 |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
* vzdělávání |
|||
⚫ | |||
* zdravotnictví |
|||
;Vzdělávání |
|||
;Zdravotnictví |
|||
== |
== Členství v mezinárodních organizacích == |
||
Svaz průmyslu a dopravy ČR je členem evropských i mezinárodních organizací, které prosazují zájmy zaměstnavatelů a podnikatelů na evropské úrovni. Od roku 1993 je členem [[Konfederace evropského podnikání BusinessEurope]], která sdružuje 40 evropských národních zaměstnavatelských svazů. V [[Brusel|Bruselu]] má také své stálé zastoupení. Od roku 1996 má své zástupce v [[Poradní výbor pro průmysl a obchod OECD|Poradním výboru pro průmysl a obchod OECD]] (BIAC). |
|||
Na bilaterální úrovni spolupracuje s partnerskými průmyslovými svazy, obchodními komorami a ostatními hospodářskými institucemi v zahraničí na základě dohod o spolupráci. |
Na bilaterální úrovni spolupracuje s partnerskými průmyslovými svazy, obchodními komorami a ostatními hospodářskými institucemi v zahraničí na základě dohod o spolupráci. |
||
Zástupci Svazu působí v Evropském hospodářském a sociálním výboru (EHSV), což poradní orgán Evropské komise a součást Evropského sociálního dialogu. Svaz zastupuje zaměstnavatele v |
Zástupci Svazu působí v [[Evropský hospodářský a sociální výbor|Evropském hospodářském a sociálním výboru]] (EHSV), což je poradní orgán [[Evropská komise|Evropské komise]] a součást [[Evropský sociální dialog|Evropského sociálního dialogu]]. Svaz zastupuje zaměstnavatele v poradních výborech a agenturách Evropské komise, v nichž je účast sociálních partnerů zakotvena ve [[Slučovací smlouva|Smlouvě o Evropském společenství]]. |
||
Svaz průmyslu a dopravy ČR je spoluzakladatelem České podnikatelské reprezentace v Bruselu (CEBRE), a to společně s [[Hospodářská komora |
Svaz průmyslu a dopravy ČR je spoluzakladatelem [[Česká podnikatelská reprezentace v Bruselu|České podnikatelské reprezentace v Bruselu]] (CEBRE), a to společně s [[Hospodářská komora České republiky|Hospodářskou komorou ČR]] a [[Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR|Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR]]. CEBRE bylo vytvořeno, aby prezentovalo a obhajovalo české podnikatelské zájmy před evropskými institucemi a u evropských podnikatelských federací přímo v Bruselu. |
||
== Organizované akce == |
== Organizované akce == |
||
=== Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR === |
=== Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR === |
||
Sněm SP ČR je pro členy Svazu nejvýznamnější událostí roku. Tradičně je součástí prvního dne [[Mezinárodní strojírenský veletrh|Mezinárodního strojírenského veletrhu]] na [[ |
Sněm SP ČR je pro členy Svazu nejvýznamnější událostí roku. Tradičně je součástí prvního dne [[Mezinárodní strojírenský veletrh|Mezinárodního strojírenského veletrhu]] na [[Brněnské výstaviště|brněnském výstavišti]]. Na Sněmu Svaz průmyslu hodnotí aktuální ekonomickou situaci a dochází zde k výměně názorů a stanovisek mezi vládou a zaměstnavateli a podnikateli. Schází se zde každoročně na čtyři stovky zástupců firemní sféry a význačných hostů. |
||
== Reference == |
== Reference == |
Verze z 11. 6. 2019, 12:22
Svaz průmyslu a dopravy | |
---|---|
Sídlo SP ČR v Praze-Vysočanech | |
Zkratka | SP ČR |
Vznik | 5. května 1990 |
Typ | nestátní organizace |
Sídlo | Praha, Česko |
Souřadnice | 50°6′11,12″ s. š., 14°30′10,36″ v. d. |
Prezident | Jaroslav Hanák |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) je zaměstnavatelským svazem v České republice. Je nestátní, na vládě, politických stranách a odborech nezávislou organizací ovlivňující hospodářskou a sociální politiku vlády a působící na vytváření optimálních podmínek pro podnikání. Hájí zájmy zaměstnavatelů na úrovni České republiky, ale i v evropských a světových organizacích. Vyjednává za zaměstnavatele s vládou a odbory v Radě hospodářské a sociální dohody, tzv. tripartitě.
Svaz podle vlastních údajů sdružuje 33 odvětvových profesních či regionálních svazů a asociací (kolektivních členů), 146 individuálních členských firem a 4 pozorovatele (k červnu 2019). Celkově tak reprezentuje zhruba 11 tisíc firem, které zaměstnávají 1,3 milionu pracovníků.[1] Po České republice má sedm regionálních zastoupení, která vyjednávají za zaměstnavatele v krajských tripartitách.
Historie
Před rokem 1918 byly reprezentanty českých podnikatelských skupin české sekce Ústředního svazu rakouského průmyslu a Jednoty rakouských průmyslníků. Po roce 1918, konkrétně od valné hromady z 18. června, převzal správu nad zájmy průmyslu Český svaz průmyslníků. Koncem roku 1918 byl na podkladě spolkového zákona právně založen Ústřední svaz československých průmyslníků, dobrovolná celostátní organizace, která rychle s velkými bankami a jinými vrcholnými ekonomickými strukturami ovládla československé hospodářství a společně s nimi měla rozhodující slovo při určování ekonomické politiky vlády nového státu. Mezi čelné představitele Svazu patřili F. Malinský, B. Mařík, J. Preiss (předsedové), T. Baťa, J. Baťa, F. Hodáč, L.Myslík, V. Klement, V. Kavalier, F. Zátka a další osobnosti.
Dne 29. srpna 1939 byl na základě nařízení ministra průmyslu, obchodu a živností průmysl v Čechách a na Moravě povinně organizován v Ústředním svazu průmyslu pro Čechy a Moravu, členěném jak odborně do 23 hospodářských skupin, tak územně do 10 územních skupin. Po roce 1945 se svaz vrátil k původnímu jménu, poúnorový mocenský monopol KSČ ale přinesl nástup centrálně plánovaného hospodářství a tím i likvidaci Ústředního svazu československého průmyslu ke dni 30. září 1950. V tu dobu měl Svaz 14 tisíc členů.
Snaha o jeho obnovení v roce 1968 pak vydržela jen do následujícího roku. K obnově došlo až 5. května 1990, kdy byl v Ostravě z iniciativy 153 podniků a organizací založen Svaz průmyslu České republiky, který navázal na Ústřední svaz československých průmyslníků. Dne 17. března 1994 schválila valná hromada přejmenování na Svaz průmyslu a dopravy České republiky.[2]
Organizační struktura
V čele Svazu průmyslu stojí devatenáctičlenné představenstvo, které je voleno ze zástupců členských firem. Představenstvo se skládá z prezidenta, sedmi viceprezidentů a 11 členů představenstva.[3] Kontrolním orgánem Svazu je pětičlenná dozorčí rada. Od roku 2011 vede Svaz průmyslu a dopravy ČR prezident Jaroslav Hanák, který byl ve své funkci potvrzen i ve volbách roku 2015 a 2019.[4]
Prezidenti
Od obnovení Svazu stáli v čele předsednictva:[2]
- 1990 Miroslav Grégr
- 1990–1993 Hynek Hanák
- 1993–2000 Štěpán Popovič
- 2000–2001 Petr Karas
- 2001–2004 Stanislav Kázecký
- 2004–2011 Jaroslav Míl
- od 2011 Jaroslav Hanák
Čestní členové
- Tomáš Baťa mladší
- Miroslav Krejčí
- Miroslav Grégr
- Bořivoj Frýbert
- Hynek Hanák
- Petr Karas
- Vratislav Kulhánek
- Jaroslav Míl
- Břetislav Ošťádal
- Štěpán Popovič
- Otto Slavík
- Karel Šperlink
- Václav Valeš
- Josef Zbořil
Poslání
Svaz průmyslu a dopravy ČR hájí zaměstnavatele a podnikatele a snaží se pro ně vytvářet optimální podmínky pro podnikání a zvyšování konkurenceschopnosti.
Zastoupení v Radě hospodářské a sociální dohody
V Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě) se projednávají zásadní ekonomické a sociální témata na úrovni vláda – zaměstnavatelé – odbory. Součástí tripartity jsou konzultace na úrovni expertů. Svaz zastupuje své členy při kolektivním vyjednávání s odbory a nabízí jim své konzultace.
Připomínky k zákonům
Svaz je oficiálním připomínkovým místem pro legislativu. Uplatňuje požadavky firem v souhrnných stanoviscích, které umisťuje do elektronické knihovny vládních materiálů (e-klep). Členové mohou prostřednictvím Svazu iniciovat změny právních norem směřující ke zlepšení podnikatelského prostředí. Ročně Svaz okomentuje na 140 zákonů.
Témata SP ČR
Svaz formuluje v expertních týmech a pracovních skupinách stanoviska na základě potřeb svých členů. Zabývá se tématy, které se dotýkají téměř všech sektorů průmyslu a dopravy:
- bezpečnost práce
- daně
- digitalizace
- doprava a infrastruktura
- energetika
- environmentální politika
- export
- EU
- hospodářská politika
- kohezní politika
- legislativa
- lidské zdroje
- úotravinářství
- průmysl 4.0
- trh práce
- výzkum, vývoj a inovace
- vzdělávání
- zdravotnictví
Členství v mezinárodních organizacích
Svaz průmyslu a dopravy ČR je členem evropských i mezinárodních organizací, které prosazují zájmy zaměstnavatelů a podnikatelů na evropské úrovni. Od roku 1993 je členem Konfederace evropského podnikání BusinessEurope, která sdružuje 40 evropských národních zaměstnavatelských svazů. V Bruselu má také své stálé zastoupení. Od roku 1996 má své zástupce v Poradním výboru pro průmysl a obchod OECD (BIAC).
Na bilaterální úrovni spolupracuje s partnerskými průmyslovými svazy, obchodními komorami a ostatními hospodářskými institucemi v zahraničí na základě dohod o spolupráci.
Zástupci Svazu působí v Evropském hospodářském a sociálním výboru (EHSV), což je poradní orgán Evropské komise a součást Evropského sociálního dialogu. Svaz zastupuje zaměstnavatele v poradních výborech a agenturách Evropské komise, v nichž je účast sociálních partnerů zakotvena ve Smlouvě o Evropském společenství.
Svaz průmyslu a dopravy ČR je spoluzakladatelem České podnikatelské reprezentace v Bruselu (CEBRE), a to společně s Hospodářskou komorou ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. CEBRE bylo vytvořeno, aby prezentovalo a obhajovalo české podnikatelské zájmy před evropskými institucemi a u evropských podnikatelských federací přímo v Bruselu.
Organizované akce
Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR
Sněm SP ČR je pro členy Svazu nejvýznamnější událostí roku. Tradičně je součástí prvního dne Mezinárodního strojírenského veletrhu na brněnském výstavišti. Na Sněmu Svaz průmyslu hodnotí aktuální ekonomickou situaci a dochází zde k výměně názorů a stanovisek mezi vládou a zaměstnavateli a podnikateli. Schází se zde každoročně na čtyři stovky zástupců firemní sféry a význačných hostů.
Reference
- ↑ Struktura SP ČR [online]. Svaz průmyslu a dopravy České republiky [cit. 2019-06-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Administrator. Historie Svazu průmyslu a dopravy ČR [online]. Svaz průmyslu a dopravy ČR, 2017-12-12 [cit. 2019-06-11]. Dostupné online.
- ↑ Milena Jabůrková zvolena viceprezidentkou Svazu průmyslu a dopravy ČR, Jiří Cienciała se stal jeho čestným členem. ICT Revue [online]. [cit. 2018-08-13]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Jaroslav Hanák je potřetí prezidentem Svazu průmyslu a dopravy. ČeskéNoviny.cz [online]. Česká tisková kancelář, 2019-05-14 [cit. 2019-06-11]. Dostupné online.