Knovízská kultura: Porovnání verzí
Archeologické kultury na území Česka |
–fakt (v uvedeném zdroji) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Knovízská kultura''' mladší [[doba bronzová|doby bronzové]] ve středních Čechách, pojmenovaná podle naleziště [[Knovíz]] u [[Slaný|Slaného]], se vyznačuje rozvinutým kovolitectvím, stopami [[kanibalismus|kanibalismu]] |
'''Knovízská kultura''' mladší [[doba bronzová|doby bronzové]] ve středních Čechách, pojmenovaná podle naleziště [[Knovíz]] u [[Slaný|Slaného]], se vyznačuje rozvinutým kovolitectvím, stopami [[kanibalismus|kanibalismu]] a vychází ze [[Středodunajská mohylová kultura|středodunajské mohylové kultury]]. Není vyloučeno její zařazení mezi protokeltská etnika. Kultura se datuje mezi roky 1300 až 950/920 před naším letopočtem. Její příslušníci osidlovali výšinné i jinak strategické polohy, kde vznikala [[Hradiště v Česku|hradiště]]. [[Sídliště (archeologie)|Sídliště]] se dělila na obytnou část (sloupové domy) a hospodářskou (jámy, sýpky). V nálezech keramiky převažují vejčité nádoby, hrnce s plastickou výzdobou (žlábky, rytí) a specializované keramické výrobky (stolní keramika). Charakteristické jsou tepané nádoby z [[bronz]]ového plechu. Byly nalezeny doklady vlastní metalurgické činnosti (odlévací formy, zlomky).<ref name="encyklopedie-praveku"/> |
||
Knovízská kultura sousedila na severu s [[Lužická kultura|kulturou Lužickou]], patrně etnicky spadající k [[Vislanští Venedové|Venetům]]. |
Knovízská kultura sousedila na severu s [[Lužická kultura|kulturou Lužickou]], patrně etnicky spadající k [[Vislanští Venedové|Venetům]]. |
||
Verze z 13. 4. 2019, 11:35
Knovízská kultura mladší doby bronzové ve středních Čechách, pojmenovaná podle naleziště Knovíz u Slaného, se vyznačuje rozvinutým kovolitectvím, stopami kanibalismu a vychází ze středodunajské mohylové kultury. Není vyloučeno její zařazení mezi protokeltská etnika. Kultura se datuje mezi roky 1300 až 950/920 před naším letopočtem. Její příslušníci osidlovali výšinné i jinak strategické polohy, kde vznikala hradiště. Sídliště se dělila na obytnou část (sloupové domy) a hospodářskou (jámy, sýpky). V nálezech keramiky převažují vejčité nádoby, hrnce s plastickou výzdobou (žlábky, rytí) a specializované keramické výrobky (stolní keramika). Charakteristické jsou tepané nádoby z bronzového plechu. Byly nalezeny doklady vlastní metalurgické činnosti (odlévací formy, zlomky).[1]
Knovízská kultura sousedila na severu s kulturou Lužickou, patrně etnicky spadající k Venetům.
Z doby knovízské kultury byly na území Prahy a okolí nalezeny bronzové předměty a z Vltavy byl vyloven meč s rukojetí zdobenou volutou.[zdroj?]
Kultura přechází v mladší fázi (1000 př. n. l. až 800 př. n. l.) do kultury štítarské.[1]
Reference
- ↑ a b SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. Heslo Knovízská kultura, s. 148–150.
