Bohumil Hypšman: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Dílo: Vila Františka Metelky
různá doplnění a zdroje k nim
Řádek 21: Řádek 21:
| podpis =
| podpis =
}}
}}
'''Bohumil Hypšman''' (do roku 1945 používal jméno '''Bohumil Hübschmann''', [[10. leden|10. ledna]] [[1878]] [[Praha]] – [[3. listopad]]u [[1961]] Praha) byl český [[architekt]].
'''Bohumil Hypšman''' (do roku 1945, kdy bylo příjmení úředně změněno,<ref name="matrika"></ref> používal jméno '''Bohumil Hübschmann''', [[10. leden|10. ledna]] [[1878]] [[Praha]]<ref name="matrika" </>ref> – [[3. listopad]]u [[1961]] Praha<ref name="ln">{{Citace periodika|url=http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNII/10.1961/46/4.png|periodikum= Literární noviny|datum= 46/1961|strany=4|titul=V. V. Štech: Muž, který prospěl Praze}}</ref>) byl český [[architekt]].

== Život ==
Narodil se v rodině krejčovského tovaryše Antonína Hübschmanna a jeho manželky Anny, rozené Sadilové.<ref name="matrika">[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=2CC1AED6545A485CB4D8A50FC89EA9F2&scan=226#scan226 Matrika narozených, sv. Štěpán, 1875-1878, snímek 226, Záznam o narození a křtu]</ref> V početné rodině byl čtvrtým z osmi dětí.<ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/index.php?action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=178&folium=866 Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 178, obraz 866 Hübschmann Anton]</ref>

Okolo roku 1901 studoval ve Vídni na Speciální škole pro architekturu (Specialschule für Architektur) a jeho školní práce byla oceněna zlatou medailí.<ref>{{Citace periodika|url=http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=nwg&datum=19010721&query=%22bohumil+h%c3%bcbschmann%22&ref=anno-search&seite=12|periodikum= Neues Wiener Tagblatt|datum= 21. 7. 1901|strany=12|titul=Premiirung der Akademie für bildene Kunste/Specialschule für Architektur (německy)}}</ref> Byl žákem vídeňského architekta [[Otto Wagner|Otto Wagnera]].<ref name="ln"></ref>

Dne 3. srpna 1903 se v Praze oženil s Marií Němcovou (1877–??), se kterou měl syny Bohumila (1905–??), Aleše (1907–??), Zdeňka (1909–??) a Miloše (1911–??).<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=1E00F7D123A911E08F90005056C00008&scan=1#scan1 Soupis pražských obyvatel: Hübschmann Bohumil]</ref>


Byl členem [[Spolek výtvarných umělců Mánes|SVU Mánes]] v letech 1905–1908 a od roku 1920.<ref>[http://www.svumanes.cz/spolek/historicky-seznam-clenu Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů]</ref> Jeho vlastní vila stojí v pražských Střešovicích, nedaleko zastávky tramvaje ''Sibeliova''. Slouží jako obytný dům a je veřejnosti nepřístupná.
Byl členem [[Spolek výtvarných umělců Mánes|SVU Mánes]] v letech 1905–1908 a od roku 1920.<ref>[http://www.svumanes.cz/spolek/historicky-seznam-clenu Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů]</ref> Jeho vlastní vila stojí v pražských Střešovicích, nedaleko zastávky tramvaje ''Sibeliova''. Slouží jako obytný dům a je veřejnosti nepřístupná.
Řádek 41: Řádek 48:
* 1905 Vily v Mělníce (1907 tzv. Wenzlova vila<ref>[http://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0221159-Dum-cp-2-Melnik-cesko/ Středočeská vědecká knihovna v Kladně: Wenzlova vila]</ref>)
* 1905 Vily v Mělníce (1907 tzv. Wenzlova vila<ref>[http://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0221159-Dum-cp-2-Melnik-cesko/ Středočeská vědecká knihovna v Kladně: Wenzlova vila]</ref>)
* 1907 Odkolkův mlýn, Praha-Vysočany
* 1907 Odkolkův mlýn, Praha-Vysočany
* 1908 Návrh výstavního pavilonu pro Jubilejní výstava|Jubilejní výstavu 1908 (nezrealizováno?)<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b2d9ae20-6c3e-11e4-9d98-005056825209?page=uuid:9e0fd2c0-6c53-11e4-8d66-5ef3fc9bb22f|periodikum= Český svět|datum= 3. 1. 1908|strany=256|titul= }}</ref>
* 1908–1909 Rodinný dům, Praha-Bubeneč, čp. 286, Pod Kaštany 18
* 1908–1909 Rodinný dům, Praha-Bubeneč, čp. 286, Pod Kaštany 18
* 1909–1911 [[Akciové parní mlýny|Akciový parní mlýn v Holešovicích]], Praha-Holešovice, čp. 1037, U Uranie 14
* 1909–1911 [[Akciové parní mlýny|Akciový parní mlýn v Holešovicích]], Praha-Holešovice, čp. 1037, U Uranie 14
Řádek 56: Řádek 64:
* 1926–1929 [[Hypšmanova vila|Vlastní rodinný dům]], Praha-Střešovice, čp. 565, U Laboratoře 4
* 1926–1929 [[Hypšmanova vila|Vlastní rodinný dům]], Praha-Střešovice, čp. 565, U Laboratoře 4
* 1928–1929 Přístavba bývalé [[Plodinová burza (budova)|Plodinové burzy]], čp. 866, Praha, Senovážném náměstí<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení = |jméno = |titul = Bohumil Hypšman|periodikum = archiweb.cz|vydavatel = |url = http://www.archiweb.cz/bohumil-hypsman|datum vydání = |datum přístupu = 18. 1. 2016}}</ref>
* 1928–1929 Přístavba bývalé [[Plodinová burza (budova)|Plodinové burzy]], čp. 866, Praha, Senovážném náměstí<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení = |jméno = |titul = Bohumil Hypšman|periodikum = archiweb.cz|vydavatel = |url = http://www.archiweb.cz/bohumil-hypsman|datum vydání = |datum přístupu = 18. 1. 2016}}</ref>

=== Význam díla ===
[[Václav Vilém Štech]] ocenil v nekrologu v Literárních novinách Hypšmanovy zásluhy o obohacení Prahy a současného zachování jejích historických hodnot. Zmínil např. jeho příspěvek k zachování pražského panoramatu přeložením plavebního kanálu za Střelecký ostrov či k vytvoření nových hodnot prostranství v blízkosti Palackého pomníku.<ref name="ln"></ref>

Hypšmanovy názory dokladuje jeho stanovisko z roku 1946, kdy se vyslovil k vítěznému návrhu na dostavbu Staroměstské radnice. Dostavbu nezavrhoval, ale stavěl se důrazně za zachování architektonického rázu náměstí.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:d6f5a890-5430-11dd-ada8-000d606f5dc6?page=uuid:a25294a0-542f-11dd-b056-000d606f5dc6|periodikum= Svobodné noviny|datum= 24. 11. 1946|strany=9|titul=Jakou budeme mít Staroměstskou radnici?}}</ref>
{{Citát|...šel od světové architektury k domácím starostem. Stále se vracel k Praze a zachraňoval, kde jen mohl, její světový obsah.|V. V. Štech, Literární noviny 46/1961|3=200}}


== Galerie ==
== Galerie ==

Verze z 28. 10. 2018, 13:15

Bohumil Hypšman
Rodné jménoBohumil Hübschmann
Narození10. leden 1878
Praha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. listopadu 1961 (ve věku 83 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchitekt
PříbuzníAntonín Hübschmann, Otakar Hübschmann a Václav Hübschmann (sourozenci)
Hnutímoderna
Významná dílaDům pohřebního bratrstva Chewra Kaddischa
Areál ministerstev Pod Emauzy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohumil Hypšman (do roku 1945, kdy bylo příjmení úředně změněno,[1] používal jméno Bohumil Hübschmann, 10. ledna 1878 Praha[1]ref> – 3. listopadu 1961 Praha[2]) byl český architekt.

Život

Narodil se v rodině krejčovského tovaryše Antonína Hübschmanna a jeho manželky Anny, rozené Sadilové.[1] V početné rodině byl čtvrtým z osmi dětí.[3]

Okolo roku 1901 studoval ve Vídni na Speciální škole pro architekturu (Specialschule für Architektur) a jeho školní práce byla oceněna zlatou medailí.[4] Byl žákem vídeňského architekta Otto Wagnera.[2]

Dne 3. srpna 1903 se v Praze oženil s Marií Němcovou (1877–??), se kterou měl syny Bohumila (1905–??), Aleše (1907–??), Zdeňka (1909–??) a Miloše (1911–??).[5]

Byl členem SVU Mánes v letech 1905–1908 a od roku 1920.[6] Jeho vlastní vila stojí v pražských Střešovicích, nedaleko zastávky tramvaje Sibeliova. Slouží jako obytný dům a je veřejnosti nepřístupná.

Dílo

  • 1901–1902 Škola pro neslyšící, Praha-Smíchov, Holečkova
  • 1903–1905 Hotely Arcivévoda Štěpán a Garni, Praha-Nové Město, čp. 825 a 826, Václavské náměstí 25 a 27, spoluautoři: Bedřich Bendelmayer, Jan Letzel, Alois Dryák
  • 1904–1905 Vila Františka Metelky, Boženy Němcové 116/7, Plzeň-Severní Předměstí[7]
  • 1905 Vily v Mělníce (1907 tzv. Wenzlova vila[8])
  • 1907 Odkolkův mlýn, Praha-Vysočany
  • 1908 Návrh výstavního pavilonu pro Jubilejní výstava|Jubilejní výstavu 1908 (nezrealizováno?)[9]
  • 1908–1909 Rodinný dům, Praha-Bubeneč, čp. 286, Pod Kaštany 18
  • 1909–1911 Akciový parní mlýn v Holešovicích, Praha-Holešovice, čp. 1037, U Uranie 14
  • 1910–1911 Dům pohřebního bratrstva Chewra Kaddischa, Praha-Josefov, Široká 5-7
  • 1910–1912 Obchodní a nájemní dům Františka Matějovského, Praha-Staré Město, čp. 949, Národní třída 19
  • 1913, 1921 Strojírna Ing. Otakar Podhajský, Praha-Hostivař, čp. 233, 260, U Pekáren
  • 1918–1921, 1930 Pražské sklárny, Praha-Hostivař, čp. 225, 260, U Pekáren
  • 1918–1922 Hostivařské mlýny a pekárky, Praha-Hostivař, čp. 1309, U Továren 4
  • 1921–1925 Nájemní dům, Praha-Vyšehrad, čp: 20, Vratislavova 24
  • 1923–1925 Elektrárna v Ervěnicích
  • 1923–1931 Areál ministerstev Pod Emauzy, Praha-Nové Město, čp. 375, Palackého náměstí, náměstí Pod Emauzy
  • 1924 Rodinný dům, Praha, čp. 105, Holečkova
  • 1925–1927 Nemocenská pojišťovna (dnes poliklinika), Praha, čp. 1235, Klimentská (při dnešním nábř. L.Svobody), spoluautor: František Roith
  • 1926–1927 Továrna na dusíkatá hnojiva, Ostrava
  • 1926–1929 Vlastní rodinný dům, Praha-Střešovice, čp. 565, U Laboratoře 4
  • 1928–1929 Přístavba bývalé Plodinové burzy, čp. 866, Praha, Senovážném náměstí[10]

Význam díla

Václav Vilém Štech ocenil v nekrologu v Literárních novinách Hypšmanovy zásluhy o obohacení Prahy a současného zachování jejích historických hodnot. Zmínil např. jeho příspěvek k zachování pražského panoramatu přeložením plavebního kanálu za Střelecký ostrov či k vytvoření nových hodnot prostranství v blízkosti Palackého pomníku.[2]

Hypšmanovy názory dokladuje jeho stanovisko z roku 1946, kdy se vyslovil k vítěznému návrhu na dostavbu Staroměstské radnice. Dostavbu nezavrhoval, ale stavěl se důrazně za zachování architektonického rázu náměstí.[11]

„ ...šel od světové architektury k domácím starostem. Stále se vracel k Praze a zachraňoval, kde jen mohl, její světový obsah. “
— V. V. Štech, Literární noviny 46/1961

Galerie

  • Stavby Bohumila Hübschmanna
  • Dům pohřebního bratrstva Chewra Kaddischa, Praha-Josefov, Široká 5-7 (1910–1011)
    Dům pohřebního bratrstva Chewra Kaddischa, Praha-Josefov, Široká 5-7 (1910–1011)
  • Obchodní a nájemní dům Františka Matějovského, čp. 949, Praha, Národní třída 19 (1910–1012)
    Obchodní a nájemní dům Františka Matějovského, čp. 949, Praha, Národní třída 19 (1910–1012)
  • Vlastní vila, Praha-Střešovice, U Laboratoře 4 (1927)
    Vlastní vila, Praha-Střešovice, U Laboratoře 4 (1927)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Matrika narozených, sv. Štěpán, 1875-1878, snímek 226, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c V. V. Štech: Muž, který prospěl Praze. Literární noviny. 46/1961, s. 4. Dostupné online. 
  3. ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 178, obraz 866 Hübschmann Anton
  4. ↑ Premiirung der Akademie für bildene Kunste/Specialschule für Architektur (německy). Neues Wiener Tagblatt. 21. 7. 1901, s. 12. Dostupné online. 
  5. ↑ Soupis pražských obyvatel: Hübschmann Bohumil
  6. ↑ Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů
  7. ↑ KLÍMA, Petr. Vila Františka Metelky. pam.plzne.cz [online]. Plzeňský architektonický manuál [cit. 2018-10-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ Středočeská vědecká knihovna v Kladně: Wenzlova vila
  9. ↑ Český svět. 3. 1. 1908, s. 256. Dostupné online. 
  10. ↑ Bohumil Hypšman. archiweb.cz [online]. [cit. 18.1.2016]. Dostupné online. 
  11. ↑ Jakou budeme mít Staroměstskou radnici?. Svobodné noviny. 24. 11. 1946, s. 9. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bohumil_Hypšman&oldid=16563264“