Vratislavské knížectví: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání odkazu - Latinsky -> Latina
infobox
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox zaniklý stát
[[Soubor:POL województwo dolnośląskie COA.svg|thumb|Znak Vratislavského knížectví, potažmo celého Dolního Slezska.]]
| název = Vratislavské knížectví
| originální název = Księstwo Wrocławskie<br />Herzogtum Breslau<br />Ducatus Wratislaviensis
| rok vzniku = [[1248]]
| rok zániku = [[1335]]
| více před =
| před 1 = Slezské knížectví
| před 1 vlajka = POL województwo dolnośląskie COA.svg
| před 2 =
| před 2 vlajka =
| před info =
| více po =
| po 1 = České království
| po 1 vlajka = Wappen Königreich Böhmen mit Helmkleinod.png
| po 2 =
| po 2 vlajka =
| šířka 1. sloupce =
| vlajka = POL województwo dolnośląskie flag.svg
| článek o vlajce =
| vlajka velikost = 120px
| znak = POL województwo dolnośląskie COA.svg
| článek o znaku =
| znak velikost = 90px
| rámeček znak =
| hymna =
| článek o hymně =
| motto =
| článek o mottu =
| mapa = Mon Henrykow Slaskich (1201-1241).png
| mapa velikost = 292px
| mapa poznámka = Rozsah moci vratislavských knížat a polských seniorů Jindřicha I. a II. Vratislavsko růžovou barvou a s nápisem ŚLĄSK.
| hlavní město = [[Vratislav (město)|Vratislav]]
| rozloha =
| rozloha poznámka =
| nejvyšší bod =
| nejvyšší bod poznámka =
| nejdelší řeka =
| nejdelší řeka poznámka =
| počet obyvatel =
| počet obyvatel poznámka =
| jazyky = [[čeština]], [[polština]], [[němčina]], [[latina]]
| národnostní složení =
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]]
| státní zřízení = [[dědičná monarchie]]
| mateřská země = [[Soubor:Silesia arms Blaeu.png|22px]] [[Slezská knížectví]]
| podřízené celky =
| měna =
| vznik =
| zánik =
}}

'''Vratislavské knížectví''' ([[Latina|Latinsky]] ''Ducatus Wratislaviensis'', [[polsky]] ''Księstwo Wrocławskie'', [[německy]] ''Herzogtum Breslau'') bylo jedno ze [[slezská knížectví|slezských knížectví]] s&nbsp;centrem ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] vydělené roku [[1177]] z celoslezského údělu, od roku [[1335]] jako léno tzv. [[bezprostřední knížectví]] [[Země Koruny české|Koruny české]] a zaniklé inkorporací do [[Pruské království|Pruského království]] v roce [[1742]].
'''Vratislavské knížectví''' ([[Latina|Latinsky]] ''Ducatus Wratislaviensis'', [[polsky]] ''Księstwo Wrocławskie'', [[německy]] ''Herzogtum Breslau'') bylo jedno ze [[slezská knížectví|slezských knížectví]] s&nbsp;centrem ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] vydělené roku [[1177]] z celoslezského údělu, od roku [[1335]] jako léno tzv. [[bezprostřední knížectví]] [[Země Koruny české|Koruny české]] a zaniklé inkorporací do [[Pruské království|Pruského království]] v roce [[1742]].


Vzniklo roku 1177 za prvního dělení Slezska a obdržel ho [[Boleslav I. Vysoký]]. V té době zahrnovalo prakticky celé [[Dolní Slezsko]] a tzv. lubušskou zemi, která byla později připojena k [[Velkopolsko|Velkopolsku]]. Ve stejném roce se nakrátko oddělilo hlohovsko-lehnické panství, které obdržel Boleslavův mladší bratr [[Konrád Hlohovský]], ale po jeho smrti opět připadlo k Vratislavi. Za vlády Boleslava I., [[Jindřich I. Bradatý|Jindřicha I. Bradatého]] a [[Jindřich II. Pobožný|Jindřicha II. Pobožného]] dosáhlo Vratislavsko velkého rozmachu, jak územního tak také hospodářského. Bylo podporováno usazování německých kolonistů, kteří s sebou přinášeli [[emfyteutické právo]], [[trojpolní systém]] a jiné vymoženosti z Německa. Díky jejich znalostem došlo také k hornické činnosti, těžilo se zlato, stříbro i olovo. Rozmach zaznamenala i městská [[lokace]], kdy bylo během první poloviny 13. století lokováno kolem 20 měst. Jindřich I. získal části Velkopolska, dále jako regent spravoval Opolsko-Ratibořské a Krakovské knížectví a stal se polským knížetem. Jeho syn chtěl pokračovat v úspěšné otcově politice, avšak nakonec k tomu neměl téměř žádný čas. Roku [[1241]] vpadli totiž do Slezska [[Mongolové]], Vratislav byla vypálena, Slezsko vypleněno a samotný Jindřich II. padl v [[bitva u Lehnice|bitvě u Lehnice]].
Vzniklo roku 1177 za prvního dělení Slezska a obdržel ho [[Boleslav I. Vysoký]]. V té době zahrnovalo prakticky celé [[Dolní Slezsko]] a tzv. lubušskou zemi, která byla později připojena k [[Velkopolsko|Velkopolsku]]. Ve stejném roce se nakrátko oddělilo hlohovsko-lehnické panství, které obdržel Boleslavův mladší bratr [[Konrád Hlohovský]], ale po jeho smrti opět připadlo k Vratislavi. Za vlády Boleslava I., [[Jindřich I. Bradatý|Jindřicha I. Bradatého]] a [[Jindřich II. Pobožný|Jindřicha II. Pobožného]] dosáhlo Vratislavsko velkého rozmachu, jak územního tak také hospodářského. Bylo podporováno usazování německých kolonistů, kteří s sebou přinášeli [[emfyteutické právo]], [[trojpolní systém]] a jiné vymoženosti z Německa. Díky jejich znalostem došlo také k hornické činnosti, těžilo se zlato, stříbro i olovo. Rozmach zaznamenala i městská [[lokace]], kdy bylo během první poloviny 13. století lokováno kolem 20 měst. Jindřich I. získal části Velkopolska, dále jako regent spravoval Opolsko-Ratibořské a Krakovské knížectví a stal se polským knížetem. Jeho syn chtěl pokračovat v úspěšné otcově politice, avšak nakonec k tomu neměl téměř žádný čas. Roku [[1241]] vpadli totiž do Slezska [[Mongolové]], Vratislav byla vypálena, Slezsko vypleněno a samotný Jindřich II. padl v [[bitva u Lehnice|bitvě u Lehnice]].


[[Soubor:Mon Henrykow Slaskich (1201-1241).png|thumb|left|Rozsah moci vratislavských knížat a polských seniorů Jindřicha I. a II. Vratislavsko růžovou barvou a s nápisem ŚLĄSK.]]
Po této události se chopili vlády dva jeho již zletilí synové [[Boleslav II. Lysý]] a [[Měšek Lubušský]], který ale záhy svého otce následoval do říše mrtvých (†1242). Po krátké vládě Boleslava II. (přezdívalo se mu ''Rogatka'') a dovršení zletilosti jeho tří bratří bylo Vratislavsko roku [[1248]] rozděleno. Boleslav získal lehnicko-hlohovské panství, [[Jindřich III. Bílý]] pak vlastní Vratislavsko. Zbylí dva bratři [[Konrád I. Hlohovský|Konrád]] a [[Vladislav Vratislavský|Vladislav]] byli předurčeni k církevní dráze a měli tedy jenom formálně spoluvládnout. Jenže Konrád odmítl úřad pasovského biskupa a požadoval část území svých sourozenců. Boleslav byl nucen podstoupit mu Hlohovsko. Dělení pokračovalo i nadále, z Vratislavska se tak oddělilo [[Hlohovské knížectví|Hlohovské]], [[Lehnické knížectví|Lehnické]], [[Svídnické knížectví|Svídnické]], [[Javorské knížectví|Javořské]], [[Zaháňské knížectví|Zaháňské]], [[Krosenské knížectví|Krosenské]], [[Stínavské knížectví|Stínavské]], [[Volovské knížectví|Volovské]] a [[Olešnické knížectví]]. V roce [[1335]] se stalo prvním tzv. bezprostředním knížectvím Koruny české a roku 1742 bylo začleněno do Pruského království.
Po této události se chopili vlády dva jeho již zletilí synové [[Boleslav II. Lysý]] a [[Měšek Lubušský]], který ale záhy svého otce následoval do říše mrtvých (†1242). Po krátké vládě Boleslava II. (přezdívalo se mu ''Rogatka'') a dovršení zletilosti jeho tří bratří bylo Vratislavsko roku [[1248]] rozděleno. Boleslav získal lehnicko-hlohovské panství, [[Jindřich III. Bílý]] pak vlastní Vratislavsko. Zbylí dva bratři [[Konrád I. Hlohovský|Konrád]] a [[Vladislav Vratislavský|Vladislav]] byli předurčeni k církevní dráze a měli tedy jenom formálně spoluvládnout. Jenže Konrád odmítl úřad pasovského biskupa a požadoval část území svých sourozenců. Boleslav byl nucen podstoupit mu Hlohovsko. Dělení pokračovalo i nadále, z Vratislavska se tak oddělilo [[Hlohovské knížectví|Hlohovské]], [[Lehnické knížectví|Lehnické]], [[Svídnické knížectví|Svídnické]], [[Javorské knížectví|Javořské]], [[Zaháňské knížectví|Zaháňské]], [[Krosenské knížectví|Krosenské]], [[Stínavské knížectví|Stínavské]], [[Volovské knížectví|Volovské]] a [[Olešnické knížectví]]. V roce [[1335]] se stalo prvním tzv. bezprostředním knížectvím Koruny české a roku 1742 bylo začleněno do Pruského království.

<gallery>
Soubor:POL województwo dolnośląskie COA.svg|Znak Vratislavského knížectví, potažmo celého Dolního Slezska.
image:Herzog von Schlesien-Breslau-Wappen Hdb.png|thumb|Znak vratislavského knížete
</gallery>


== Související články ==
== Související články ==

Verze z 6. 3. 2018, 12:49

Šablona:Infobox zaniklý stát

Vratislavské knížectví (Latinsky Ducatus Wratislaviensis, polsky Księstwo Wrocławskie, německy Herzogtum Breslau) bylo jedno ze slezských knížectví s centrem ve Vratislavi vydělené roku 1177 z celoslezského údělu, od roku 1335 jako léno tzv. bezprostřední knížectví Koruny české a zaniklé inkorporací do Pruského království v roce 1742.

Vzniklo roku 1177 za prvního dělení Slezska a obdržel ho Boleslav I. Vysoký. V té době zahrnovalo prakticky celé Dolní Slezsko a tzv. lubušskou zemi, která byla později připojena k Velkopolsku. Ve stejném roce se nakrátko oddělilo hlohovsko-lehnické panství, které obdržel Boleslavův mladší bratr Konrád Hlohovský, ale po jeho smrti opět připadlo k Vratislavi. Za vlády Boleslava I., Jindřicha I. Bradatého a Jindřicha II. Pobožného dosáhlo Vratislavsko velkého rozmachu, jak územního tak také hospodářského. Bylo podporováno usazování německých kolonistů, kteří s sebou přinášeli emfyteutické právo, trojpolní systém a jiné vymoženosti z Německa. Díky jejich znalostem došlo také k hornické činnosti, těžilo se zlato, stříbro i olovo. Rozmach zaznamenala i městská lokace, kdy bylo během první poloviny 13. století lokováno kolem 20 měst. Jindřich I. získal části Velkopolska, dále jako regent spravoval Opolsko-Ratibořské a Krakovské knížectví a stal se polským knížetem. Jeho syn chtěl pokračovat v úspěšné otcově politice, avšak nakonec k tomu neměl téměř žádný čas. Roku 1241 vpadli totiž do Slezska Mongolové, Vratislav byla vypálena, Slezsko vypleněno a samotný Jindřich II. padl v bitvě u Lehnice.

Po této události se chopili vlády dva jeho již zletilí synové Boleslav II. Lysý a Měšek Lubušský, který ale záhy svého otce následoval do říše mrtvých (†1242). Po krátké vládě Boleslava II. (přezdívalo se mu Rogatka) a dovršení zletilosti jeho tří bratří bylo Vratislavsko roku 1248 rozděleno. Boleslav získal lehnicko-hlohovské panství, Jindřich III. Bílý pak vlastní Vratislavsko. Zbylí dva bratři Konrád a Vladislav byli předurčeni k církevní dráze a měli tedy jenom formálně spoluvládnout. Jenže Konrád odmítl úřad pasovského biskupa a požadoval část území svých sourozenců. Boleslav byl nucen podstoupit mu Hlohovsko. Dělení pokračovalo i nadále, z Vratislavska se tak oddělilo Hlohovské, Lehnické, Svídnické, Javořské, Zaháňské, Krosenské, Stínavské, Volovské a Olešnické knížectví. V roce 1335 se stalo prvním tzv. bezprostředním knížectvím Koruny české a roku 1742 bylo začleněno do Pruského království.

Související články