Vratislavské knížectví: Porovnání verzí
m narovnání odkazu - Latinsky -> Latina |
infobox |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox zaniklý stát |
|||
| ⚫ | |||
| název = Vratislavské knížectví |
|||
| originální název = Księstwo Wrocławskie<br />Herzogtum Breslau<br />Ducatus Wratislaviensis |
|||
| rok vzniku = [[1248]] |
|||
| rok zániku = [[1335]] |
|||
| více před = |
|||
| před 1 = Slezské knížectví |
|||
| před 1 vlajka = POL województwo dolnośląskie COA.svg |
|||
| před 2 = |
|||
| před 2 vlajka = |
|||
| před info = |
|||
| více po = |
|||
| po 1 = České království |
|||
| po 1 vlajka = Wappen Königreich Böhmen mit Helmkleinod.png |
|||
| po 2 = |
|||
| po 2 vlajka = |
|||
| šířka 1. sloupce = |
|||
| vlajka = POL województwo dolnośląskie flag.svg |
|||
| článek o vlajce = |
|||
| vlajka velikost = 120px |
|||
| znak = POL województwo dolnośląskie COA.svg |
|||
| článek o znaku = |
|||
| znak velikost = 90px |
|||
| rámeček znak = |
|||
| hymna = |
|||
| článek o hymně = |
|||
| motto = |
|||
| článek o mottu = |
|||
| mapa = Mon Henrykow Slaskich (1201-1241).png |
|||
| mapa velikost = 292px |
|||
| ⚫ | |||
| hlavní město = [[Vratislav (město)|Vratislav]] |
|||
| rozloha = |
|||
| rozloha poznámka = |
|||
| nejvyšší bod = |
|||
| nejvyšší bod poznámka = |
|||
| nejdelší řeka = |
|||
| nejdelší řeka poznámka = |
|||
| počet obyvatel = |
|||
| počet obyvatel poznámka = |
|||
| jazyky = [[čeština]], [[polština]], [[němčina]], [[latina]] |
|||
| národnostní složení = |
|||
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] |
|||
| státní zřízení = [[dědičná monarchie]] |
|||
| mateřská země = [[Soubor:Silesia arms Blaeu.png|22px]] [[Slezská knížectví]] |
|||
| podřízené celky = |
|||
| měna = |
|||
| vznik = |
|||
| zánik = |
|||
}} |
|||
'''Vratislavské knížectví''' ([[Latina|Latinsky]] ''Ducatus Wratislaviensis'', [[polsky]] ''Księstwo Wrocławskie'', [[německy]] ''Herzogtum Breslau'') bylo jedno ze [[slezská knížectví|slezských knížectví]] s centrem ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] vydělené roku [[1177]] z celoslezského údělu, od roku [[1335]] jako léno tzv. [[bezprostřední knížectví]] [[Země Koruny české|Koruny české]] a zaniklé inkorporací do [[Pruské království|Pruského království]] v roce [[1742]]. |
'''Vratislavské knížectví''' ([[Latina|Latinsky]] ''Ducatus Wratislaviensis'', [[polsky]] ''Księstwo Wrocławskie'', [[německy]] ''Herzogtum Breslau'') bylo jedno ze [[slezská knížectví|slezských knížectví]] s centrem ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] vydělené roku [[1177]] z celoslezského údělu, od roku [[1335]] jako léno tzv. [[bezprostřední knížectví]] [[Země Koruny české|Koruny české]] a zaniklé inkorporací do [[Pruské království|Pruského království]] v roce [[1742]]. |
||
Vzniklo roku 1177 za prvního dělení Slezska a obdržel ho [[Boleslav I. Vysoký]]. V té době zahrnovalo prakticky celé [[Dolní Slezsko]] a tzv. lubušskou zemi, která byla později připojena k [[Velkopolsko|Velkopolsku]]. Ve stejném roce se nakrátko oddělilo hlohovsko-lehnické panství, které obdržel Boleslavův mladší bratr [[Konrád Hlohovský]], ale po jeho smrti opět připadlo k Vratislavi. Za vlády Boleslava I., [[Jindřich I. Bradatý|Jindřicha I. Bradatého]] a [[Jindřich II. Pobožný|Jindřicha II. Pobožného]] dosáhlo Vratislavsko velkého rozmachu, jak územního tak také hospodářského. Bylo podporováno usazování německých kolonistů, kteří s sebou přinášeli [[emfyteutické právo]], [[trojpolní systém]] a jiné vymoženosti z Německa. Díky jejich znalostem došlo také k hornické činnosti, těžilo se zlato, stříbro i olovo. Rozmach zaznamenala i městská [[lokace]], kdy bylo během první poloviny 13. století lokováno kolem 20 měst. Jindřich I. získal části Velkopolska, dále jako regent spravoval Opolsko-Ratibořské a Krakovské knížectví a stal se polským knížetem. Jeho syn chtěl pokračovat v úspěšné otcově politice, avšak nakonec k tomu neměl téměř žádný čas. Roku [[1241]] vpadli totiž do Slezska [[Mongolové]], Vratislav byla vypálena, Slezsko vypleněno a samotný Jindřich II. padl v [[bitva u Lehnice|bitvě u Lehnice]]. |
Vzniklo roku 1177 za prvního dělení Slezska a obdržel ho [[Boleslav I. Vysoký]]. V té době zahrnovalo prakticky celé [[Dolní Slezsko]] a tzv. lubušskou zemi, která byla později připojena k [[Velkopolsko|Velkopolsku]]. Ve stejném roce se nakrátko oddělilo hlohovsko-lehnické panství, které obdržel Boleslavův mladší bratr [[Konrád Hlohovský]], ale po jeho smrti opět připadlo k Vratislavi. Za vlády Boleslava I., [[Jindřich I. Bradatý|Jindřicha I. Bradatého]] a [[Jindřich II. Pobožný|Jindřicha II. Pobožného]] dosáhlo Vratislavsko velkého rozmachu, jak územního tak také hospodářského. Bylo podporováno usazování německých kolonistů, kteří s sebou přinášeli [[emfyteutické právo]], [[trojpolní systém]] a jiné vymoženosti z Německa. Díky jejich znalostem došlo také k hornické činnosti, těžilo se zlato, stříbro i olovo. Rozmach zaznamenala i městská [[lokace]], kdy bylo během první poloviny 13. století lokováno kolem 20 měst. Jindřich I. získal části Velkopolska, dále jako regent spravoval Opolsko-Ratibořské a Krakovské knížectví a stal se polským knížetem. Jeho syn chtěl pokračovat v úspěšné otcově politice, avšak nakonec k tomu neměl téměř žádný čas. Roku [[1241]] vpadli totiž do Slezska [[Mongolové]], Vratislav byla vypálena, Slezsko vypleněno a samotný Jindřich II. padl v [[bitva u Lehnice|bitvě u Lehnice]]. |
||
| ⚫ | |||
Po této události se chopili vlády dva jeho již zletilí synové [[Boleslav II. Lysý]] a [[Měšek Lubušský]], který ale záhy svého otce následoval do říše mrtvých (†1242). Po krátké vládě Boleslava II. (přezdívalo se mu ''Rogatka'') a dovršení zletilosti jeho tří bratří bylo Vratislavsko roku [[1248]] rozděleno. Boleslav získal lehnicko-hlohovské panství, [[Jindřich III. Bílý]] pak vlastní Vratislavsko. Zbylí dva bratři [[Konrád I. Hlohovský|Konrád]] a [[Vladislav Vratislavský|Vladislav]] byli předurčeni k církevní dráze a měli tedy jenom formálně spoluvládnout. Jenže Konrád odmítl úřad pasovského biskupa a požadoval část území svých sourozenců. Boleslav byl nucen podstoupit mu Hlohovsko. Dělení pokračovalo i nadále, z Vratislavska se tak oddělilo [[Hlohovské knížectví|Hlohovské]], [[Lehnické knížectví|Lehnické]], [[Svídnické knížectví|Svídnické]], [[Javorské knížectví|Javořské]], [[Zaháňské knížectví|Zaháňské]], [[Krosenské knížectví|Krosenské]], [[Stínavské knížectví|Stínavské]], [[Volovské knížectví|Volovské]] a [[Olešnické knížectví]]. V roce [[1335]] se stalo prvním tzv. bezprostředním knížectvím Koruny české a roku 1742 bylo začleněno do Pruského království. |
Po této události se chopili vlády dva jeho již zletilí synové [[Boleslav II. Lysý]] a [[Měšek Lubušský]], který ale záhy svého otce následoval do říše mrtvých (†1242). Po krátké vládě Boleslava II. (přezdívalo se mu ''Rogatka'') a dovršení zletilosti jeho tří bratří bylo Vratislavsko roku [[1248]] rozděleno. Boleslav získal lehnicko-hlohovské panství, [[Jindřich III. Bílý]] pak vlastní Vratislavsko. Zbylí dva bratři [[Konrád I. Hlohovský|Konrád]] a [[Vladislav Vratislavský|Vladislav]] byli předurčeni k církevní dráze a měli tedy jenom formálně spoluvládnout. Jenže Konrád odmítl úřad pasovského biskupa a požadoval část území svých sourozenců. Boleslav byl nucen podstoupit mu Hlohovsko. Dělení pokračovalo i nadále, z Vratislavska se tak oddělilo [[Hlohovské knížectví|Hlohovské]], [[Lehnické knížectví|Lehnické]], [[Svídnické knížectví|Svídnické]], [[Javorské knížectví|Javořské]], [[Zaháňské knížectví|Zaháňské]], [[Krosenské knížectví|Krosenské]], [[Stínavské knížectví|Stínavské]], [[Volovské knížectví|Volovské]] a [[Olešnické knížectví]]. V roce [[1335]] se stalo prvním tzv. bezprostředním knížectvím Koruny české a roku 1742 bylo začleněno do Pruského království. |
||
<gallery> |
|||
| ⚫ | |||
image:Herzog von Schlesien-Breslau-Wappen Hdb.png|thumb|Znak vratislavského knížete |
|||
</gallery> |
|||
== Související články == |
== Související články == |
||
Verze z 6. 3. 2018, 12:49
Vratislavské knížectví (Latinsky Ducatus Wratislaviensis, polsky Księstwo Wrocławskie, německy Herzogtum Breslau) bylo jedno ze slezských knížectví s centrem ve Vratislavi vydělené roku 1177 z celoslezského údělu, od roku 1335 jako léno tzv. bezprostřední knížectví Koruny české a zaniklé inkorporací do Pruského království v roce 1742.
Vzniklo roku 1177 za prvního dělení Slezska a obdržel ho Boleslav I. Vysoký. V té době zahrnovalo prakticky celé Dolní Slezsko a tzv. lubušskou zemi, která byla později připojena k Velkopolsku. Ve stejném roce se nakrátko oddělilo hlohovsko-lehnické panství, které obdržel Boleslavův mladší bratr Konrád Hlohovský, ale po jeho smrti opět připadlo k Vratislavi. Za vlády Boleslava I., Jindřicha I. Bradatého a Jindřicha II. Pobožného dosáhlo Vratislavsko velkého rozmachu, jak územního tak také hospodářského. Bylo podporováno usazování německých kolonistů, kteří s sebou přinášeli emfyteutické právo, trojpolní systém a jiné vymoženosti z Německa. Díky jejich znalostem došlo také k hornické činnosti, těžilo se zlato, stříbro i olovo. Rozmach zaznamenala i městská lokace, kdy bylo během první poloviny 13. století lokováno kolem 20 měst. Jindřich I. získal části Velkopolska, dále jako regent spravoval Opolsko-Ratibořské a Krakovské knížectví a stal se polským knížetem. Jeho syn chtěl pokračovat v úspěšné otcově politice, avšak nakonec k tomu neměl téměř žádný čas. Roku 1241 vpadli totiž do Slezska Mongolové, Vratislav byla vypálena, Slezsko vypleněno a samotný Jindřich II. padl v bitvě u Lehnice.
Po této události se chopili vlády dva jeho již zletilí synové Boleslav II. Lysý a Měšek Lubušský, který ale záhy svého otce následoval do říše mrtvých (†1242). Po krátké vládě Boleslava II. (přezdívalo se mu Rogatka) a dovršení zletilosti jeho tří bratří bylo Vratislavsko roku 1248 rozděleno. Boleslav získal lehnicko-hlohovské panství, Jindřich III. Bílý pak vlastní Vratislavsko. Zbylí dva bratři Konrád a Vladislav byli předurčeni k církevní dráze a měli tedy jenom formálně spoluvládnout. Jenže Konrád odmítl úřad pasovského biskupa a požadoval část území svých sourozenců. Boleslav byl nucen podstoupit mu Hlohovsko. Dělení pokračovalo i nadále, z Vratislavska se tak oddělilo Hlohovské, Lehnické, Svídnické, Javořské, Zaháňské, Krosenské, Stínavské, Volovské a Olešnické knížectví. V roce 1335 se stalo prvním tzv. bezprostředním knížectvím Koruny české a roku 1742 bylo začleněno do Pruského království.
-
Znak Vratislavského knížectví, potažmo celého Dolního Slezska. -
Znak vratislavského knížete
