Kostel svatého Ducha (Praha): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odrážka u {{Commons(cat)}}
+ infobox, celkové úpravy hesla, fix předložek, přidány fotografie
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - kostel
[[Soubor:SvDuch.jpg|thumb|Kostel svatého Ducha v noci]]
[[Soubor:Kostel svatého Ducha Praha.jpg|thumb|Kostel z bočního pohledu]]
| název = Kostel svatého Ducha <br />v&nbsp;Praze na Starém Městě
| šířka boxu =
[[Soubor:Krizenecky02.jpg|thumb|Kostel svatého Ducha a nedaleká [[Španělská synagoga]] v&nbsp;roce [[1912]], v&nbsp;době [[pražská asanace|asanace]]]]
| obrázek = Prague-Old-Town-Church-of-the-Holy-Spirit.jpg
| velikost obrázku = 280px
| popisek = Závěr kostela svatého Ducha <br />v&nbsp;Praze na Starém Městě
| církev = [[Římskokatolická církev v Česku|česká římskokatolická]]
| provincie = [[Česká církevní provincie]]
| diecéze = [[Arcidiecéze pražská]]
| unie =
| děkanát =
| vikariát =
| sdružení =
| farnost =
| seniorát =
| sbor =
| stát = {{vlajka a název|Česko}}
| stát podcelek1 název = [[Kraje v Česku|Kraj]]
| stát podcelek1 = [[Soubor:Flag of Prague.svg|23px]] [[Praha|hlavní město Praha]]
| stát podcelek2 název = [[Části Prahy|Městská část]]
| stát podcelek2 = [[Soubor:Flag of Prague 1.svg|22px]] [[Praha 1]]
| obec = [[Soubor:Staré Město Pražské (znak).jpg|22px]] [[Staré Město (Praha)|Staré Město]]
| lokalita =
| zeměpisná šířka = 50.09
| zeměpisná délka = 14.4202778
| loc-map =
| vysvěcení =
| světitel =
| titul = [[farní kostel]]
| užívání =
| datum zániku =
| architekt = neznámý
| sloh = [[Gotická architektura|gotika]]
| architektonický typ = [[kostel]]
| výstavba =
| kapacita =
| délka =
| šířka =
| výška =
| umístění oltáře =
| materiál =
| adresa = Dušní, Praha 1-Staré Město
| web =
| commons = Category:Church of the Holy Spirit (Old Town, Prague)
}}


'''[[Kostel]] [[Duch svatý|sv. Ducha]] na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]]''' v&nbsp;Praze v&nbsp;Dušní ulici je [[Gotika|gotická]] jedno[[loď (architektura)|lodní]] stavba z&nbsp;2.&nbsp;čtvrtiny [[14.&nbsp;století]].
'''Kostel svatého Ducha na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]]''' v&nbsp;Praze v&nbsp;Dušní ulici je [[Římskokatolická církev v Česku|řísmkokatolický]] [[farní kostel]] [[Gotika|gotická]] jedno[[loď (architektura)|lodní]] stavba z&nbsp;2.&nbsp;čtvrtiny [[14.&nbsp;století]]. Je zasvěcen [[Duch svatý|svatému Duchu]].


== Historie ==
== Historie ==
[[Soubor:Staré Město sv. Duch 6.jpg|náhled|vlevo|Kostel svatého Ducha]]
Tento kostel původně stál vedle [[Řád svatého Benedikta|benediktinského]] [[klášter]]a, který vznikl spolu s&nbsp;tímto chrámem. Za [[husitství|husitských válek]] byly jeho budovy rozprodány, ale později byl obnoven. Zanikl na konci [[16.&nbsp;století]], kdy přešel klášter pod správu benediktinek od sv. Jiří na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Kostel ale posléze získává farní status, konvent není již obnoven. Na konci 17. století dochází k rozsáhlým opravám a barokní přestavbě po požáru (1689).Tato oprava se nakonec trvala do roku 1691. Architekta přestavby neznáme, uváděn je pouze stavitel Petr Ehrhard. Na začátku 19. století dochází k opravě sakristie. V souvislosti s touto stavební úpravou dochází i k navýšení věže nad sakristií. Roku 1833 je vztyčen sanktusník. Dále probíhají drobné opravy fasády, oken, krovu apod. Roku 1888 jsou instalovány nové varhany. V průběhu [[pražská asanace|asanace]] je zpevněno podloží kostela a jsou objeveny zbytky starší zástavby. Dále je stržena stará sakristie a nahrazena novou.<ref name="vlcek">Petr Vlček a kol. ''Umělecké památky Prahy Staré Město, Josefov'', Academia 1996, Praha, ISBN 80-200-0563-3, str.&nbsp;61</ref> Do tohoto kostela, který stal nejblíže [[Josefov (Praha)|Židovskému městu]], museli za vlády [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda&nbsp;I.]] docházet [[Židé]] na katolická kázání. Až v&nbsp;roce [[1785]] byla zrušena jejich povinnost platit tzv. ''Glöckelgeld'', což byl poplatek za zvonění proti mračnům a&nbsp;povodním.<ref name="skoda">Eduard Škoda: ''Pražské svatyně'', Libri 2002, Praha, ISBN 80-7277-098-5, str.&nbsp;180</ref>
[[Soubor:Krizenecky02.jpg|thumb|Kostel svatého Ducha a nedaleká [[Španělská synagoga]] v&nbsp;roce [[1912]], v&nbsp;době [[pražská asanace|asanace]]]]
Tento kostel původně stál vedle [[Řád svatého Benedikta|benediktinského]] [[klášter]]a, který vznikl spolu s&nbsp;tímto chrámem. Za [[husitství|husitských válek]] byly jeho budovy rozprodány, ale později byl obnoven. Zanikl na konci [[16.&nbsp;století]], kdy přešel klášter pod správu benediktinek od sv. Jiří na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Kostel ale posléze získává farní status, konvent není již obnoven. Na konci 17. století dochází k rozsáhlým opravám a barokní přestavbě po požáru (1689).Tato oprava se nakonec trvala do roku 1691. Architekta přestavby neznáme, uváděn je pouze stavitel Petr Ehrhard. Na začátku 19. století dochází k opravě sakristie. V&nbsp;souvislosti s&nbsp;touto stavební úpravou dochází i k&nbsp;navýšení věže nad sakristií. Roku 1833 je vztyčen sanktusník. Dále probíhají drobné opravy fasády, oken, krovu apod. Roku 1888 jsou instalovány nové varhany. V&nbsp;průběhu [[pražská asanace|asanace]] je zpevněno podloží kostela a jsou objeveny zbytky starší zástavby. Dále je stržena stará sakristie a nahrazena novou.<ref name="vlcek">Petr Vlček a kol. ''Umělecké památky Prahy Staré Město, Josefov'', Academia 1996, Praha, ISBN 80-200-0563-3, str.&nbsp;61</ref> Do tohoto kostela, který stal nejblíže [[Josefov (Praha)|Židovskému městu]], museli za vlády [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda&nbsp;I.]] docházet [[Židé]] na katolická kázání. Až v&nbsp;roce [[1785]] byla zrušena jejich povinnost platit tzv. ''Glöckelgeld'', což byl poplatek za zvonění proti mračnům a&nbsp;povodním.<ref name="skoda">Eduard Škoda: ''Pražské svatyně'', Libri 2002, Praha, ISBN 80-7277-098-5, str.&nbsp;180</ref>


== Výzdoba ==
== Výzdoba ==
[[Soubor:Staré Město sv. Duch int 3.jpg|thumb|left|Interiér kostela]]
Dnešní podoba interiéru tohoto kostela pochází nejvíce z&nbsp;[[18.&nbsp;století]]. Vybavení bylo po roce 1780 doplněno o prvky ze zrušených okolních kostelů. Dále se v kostele nacházejí oltáře [[sv.&nbsp; Otýlie]] a oltář [[Nejsv.&nbsp; Srdce Páně]], oba z 18.&nbsp; století. Další oltáře, [[sv.&nbsp; Juda Tadeáš|sv.&nbsp; Judy Tadeáše]] a [[sv.&nbsp; Vavřinec|sv.&nbsp; Vavřince]], pocházejí také z 18.&nbsp;století.<ref name="vlcek"/> Oltářní obraz [[Svatý Josef|sv.&nbsp;Josefa]] vytvořil [[Jan Jiří Heintsche]]. Nachází se zde též sousoší [[Pieta]] (ze 14.&nbsp;století), které sem byla přesunuta ze zrušeného [[Kostel svatého Kříže Většího (Praha, Staré Město)|kostela svatého Kříže Většího]] v bývalém klášteře cyriaků<ref>Eckert, František: Posvátná místa král. hl. města Prahy: Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého; Svazek II, Praha : Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1884. - 539, xiii s., (Dědictví Svatojanské: Podíl údů na rok 1884; Číslo 71), s. 439 - 446. [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=663296&mcp=&idpi=1304877&author= Dostupné online]</ref>. Pochází snad z okruhu Mistra týnského ukřižování, za [[Husitství|husitských válek]] silně poškozena, byly ji uraženy obě hlavy a Kristova chodila. V roce 1627 nalezeny všechny části v sutinách. Roku 1628 restaurována, ve 20. století odstraněny barokní nátěry. Dále se zde nachází pozdně gotická socha [[Svatá Anna|sv.&nbsp;Anny]] (začátek 16.&nbsp;století) a&nbsp;dvě busty [[Svatý Vojtěch|sv.&nbsp;Vojtěcha]]. Dále jsou a stěnách zavěšeny obrazy posledního soudu a na protější straně obrazy z legendy [[sv.&nbsp; Václav]]a
Dnešní podoba interiéru tohoto kostela pochází nejvíce z&nbsp;[[18.&nbsp;století]]. Vybavení bylo po roce 1780 doplněno o&nbsp;prvky ze zrušených okolních kostelů. Dále se v&nbsp;kostele nacházejí oltáře [[sv.&nbsp; Otýlie]] a oltář [[Nejsv.&nbsp; Srdce Páně]], oba z&nbsp;18. století. Další oltáře, [[Svatý Juda Tadeáš|sv.Judy Tadeáše]] a [[Svatý Vavřinec|sv. Vavřince]], pocházejí také z&nbsp;18.&nbsp;století.<ref name="vlcek"/> Oltářní obraz [[Svatý Josef|sv.&nbsp;Josefa]] vytvořil [[Jan Jiří Heintsche]]. Nachází se zde též sousoší [[Pieta]] (ze 14.&nbsp;století), které sem byla přesunuta ze zrušeného [[Kostel svatého Kříže Většího (Praha, Staré Město)|kostela svatého Kříže Většího]] v&nbsp;bývalém klášteře cyriaků<ref>Eckert, František: Posvátná místa král. hl. města Prahy: Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého; Svazek II, Praha : Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1884. - 539, xiii s., (Dědictví Svatojanské: Podíl údů na rok 1884; Číslo 71), s. 439 - 446. [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=663296&mcp=&idpi=1304877&author= Dostupné online]</ref>. Pochází snad z okruhu Mistra týnského ukřižování, za [[Husitství|husitských válek]] silně poškozena, byly ji uraženy obě hlavy a Kristova chodila. V&nbsp;roce 1627 nalezeny všechny části v&nbsp;sutinách. Roku 1628 restaurována, ve 20. století odstraněny barokní nátěry. Dále se zde nachází pozdně gotická socha [[Svatá Anna|sv.&nbsp;Anny]] (začátek 16.&nbsp;století) a&nbsp;dvě busty [[Svatý Vojtěch|sv.&nbsp;Vojtěcha]]. Dále jsou a stěnách zavěšeny obrazy posledního soudu a na protější straně obrazy z&nbsp;[[Václavská hagiografie|legendy]] [[Svatý Václav|sv. Václava]]


Před kostel byla instalována kamenná socha [[Jan Nepomucký|sv.&nbsp;Jana Nepomuckého]] od [[Ferdinand Maxmilián Brokoff|Ferdinanda Maximiliána Brokofa]], jež původně stála na náměstí Curieových.<ref name="skoda"/>
Před kostel byla instalována kamenná socha [[Jan Nepomucký|sv.&nbsp;Jana Nepomuckého]] od [[Ferdinand Maxmilián Brokoff|Ferdinanda Maximiliána Brokofa]], jež původně stála na náměstí Curieových.<ref name="skoda"/>


=== Zajímavosti ===
=== Zajímavosti ===
Pietě Panny Marie ze zrušeného kláštera cyriaků byla zasvěcena 29. kaple [[Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi|Svaté cesty]] z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena v letech 1674 – 1690.
Pietě Panny Marie ze zrušeného kláštera cyriaků byla zasvěcena 29. kaple [[Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi|Svaté cesty]] z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena v&nbsp;letech 1674 – 1690.


== Reference ==
== Reference ==
Řádek 21: Řádek 66:
== Literatura ==
== Literatura ==
* {{Citace monografie | jméno=František| příjmení=Ekert | odkaz na autora = František Ekert |titul = Posvátná místa král. hl. města Prahy| vydavatel = Dědictví sv. Jana Nepomuckého| místo = Praha | rok = 1883 | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/436805
* {{Citace monografie | jméno=František| příjmení=Ekert | odkaz na autora = František Ekert |titul = Posvátná místa král. hl. města Prahy| vydavatel = Dědictví sv. Jana Nepomuckého| místo = Praha | rok = 1883 | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/436805
| svazek = I | typ kapitoly = - kapitola| kapitola = Farní chrám sv. Ducha někdy s panenským klášterem Benediktinek| url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=605828&mcp=&idpi=1189877&author=| strany=465-470}}
| svazek = I | typ kapitoly = - kapitola| kapitola = Farní chrám sv. Ducha někdy s&nbsp;panenským klášterem Benediktinek| url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=605828&mcp=&idpi=1189877&author=| strany=465-470}}


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Church of the Holy Spirit (Old Town, Prague)}}
* {{Commonscat|Church of the Holy Spirit (Old Town, Prague)}}
* {{NK ČR|kn20040623013|věc=ano|kostel svatého Ducha}}
* {{NK ČR|kn20040623013|věc=ano|kostel svatého Ducha}}
{{Souřadnice|50.09|14.4202778|zobrazení=top}}
* [http://dvakostely.wz.cz Římskokatolická farnost u&nbsp;kostela sv.&nbsp;Ducha]
* [http://dvakostely.wz.cz Římskokatolická farnost u&nbsp;kostela sv.&nbsp;Ducha]


{{Portály|Architektura a stavebnictví|Praha}}
{{Portály|Křesťanství|Architektura a stavebnictví|Praha}}

[[Kategorie:Kostely na Starém Městě v Praze|Ducha]]
[[Kategorie:Kostely na Starém Městě v Praze|Ducha]]
[[Kategorie:Gotické kostely v Praze|Ducha]]
[[Kategorie:Gotické kostely v Praze|Ducha]]

Verze z 16. 12. 2016, 18:29

Kostel svatého Ducha
v Praze na Starém Městě
Závěr kostela svatého Ducha v Praze na Starém Městě
Závěr kostela svatého Ducha
v Praze na Starém Městě
Místo
Stát[[Soubor:Flag of ČeskoČesko Česko.svg|22x15px|border|ČeskoČesko Česko]] [[ČeskoČesko Česko]]
Kraj hlavní město Praha
Městská část Praha 1
Obec Staré Město
Souřadnice
Základní informace
Církevčeská římskokatolická
ProvincieČeská církevní provincie
DiecézeArcidiecéze pražská
Statusfarní kostel
ZasvěceníDuch svatý
Architektonický popis
Architektneznámý
Stavební slohgotika
Typ stavbykostel
Další informace
AdresaDušní, Praha 1-Staré Město
UliceDušní a Elišky Krásnohorské
Kód památky38205/1-33 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Ducha na Starém Městě v Praze v Dušní ulici je řísmkokatolický farní kostel gotická jednolodní stavba z 2. čtvrtiny 14. století. Je zasvěcen svatému Duchu.

Historie

Kostel svatého Ducha
Kostel svatého Ducha a nedaleká Španělská synagoga v roce 1912, v době asanace

Tento kostel původně stál vedle benediktinského kláštera, který vznikl spolu s tímto chrámem. Za husitských válek byly jeho budovy rozprodány, ale později byl obnoven. Zanikl na konci 16. století, kdy přešel klášter pod správu benediktinek od sv. Jiří na Pražském hradě. Kostel ale posléze získává farní status, konvent není již obnoven. Na konci 17. století dochází k rozsáhlým opravám a barokní přestavbě po požáru (1689).Tato oprava se nakonec trvala do roku 1691. Architekta přestavby neznáme, uváděn je pouze stavitel Petr Ehrhard. Na začátku 19. století dochází k opravě sakristie. V souvislosti s touto stavební úpravou dochází i k navýšení věže nad sakristií. Roku 1833 je vztyčen sanktusník. Dále probíhají drobné opravy fasády, oken, krovu apod. Roku 1888 jsou instalovány nové varhany. V průběhu asanace je zpevněno podloží kostela a jsou objeveny zbytky starší zástavby. Dále je stržena stará sakristie a nahrazena novou.[1] Do tohoto kostela, který stal nejblíže Židovskému městu, museli za vlády Ferdinanda I. docházet Židé na katolická kázání. Až v roce 1785 byla zrušena jejich povinnost platit tzv. Glöckelgeld, což byl poplatek za zvonění proti mračnům a povodním.[2]

Výzdoba

Interiér kostela

Dnešní podoba interiéru tohoto kostela pochází nejvíce z 18. století. Vybavení bylo po roce 1780 doplněno o prvky ze zrušených okolních kostelů. Dále se v kostele nacházejí oltáře sv.  Otýlie a oltář Nejsv.  Srdce Páně, oba z 18. století. Další oltáře, sv.Judy Tadeáše a sv. Vavřince, pocházejí také z 18. století.[1] Oltářní obraz sv. Josefa vytvořil Jan Jiří Heintsche. Nachází se zde též sousoší Pieta (ze 14. století), které sem byla přesunuta ze zrušeného kostela svatého Kříže Většího v bývalém klášteře cyriaků[3]. Pochází snad z okruhu Mistra týnského ukřižování, za husitských válek silně poškozena, byly ji uraženy obě hlavy a Kristova chodila. V roce 1627 nalezeny všechny části v sutinách. Roku 1628 restaurována, ve 20. století odstraněny barokní nátěry. Dále se zde nachází pozdně gotická socha sv. Anny (začátek 16. století) a dvě busty sv. Vojtěcha. Dále jsou a stěnách zavěšeny obrazy posledního soudu a na protější straně obrazy z legendy sv. Václava

Před kostel byla instalována kamenná socha sv. Jana Nepomuckého od Ferdinanda Maximiliána Brokofa, jež původně stála na náměstí Curieových.[2]

Zajímavosti

Pietě Panny Marie ze zrušeného kláštera cyriaků byla zasvěcena 29. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena v letech 1674 – 1690.

Reference

  1. a b Petr Vlček a kol. Umělecké památky Prahy Staré Město, Josefov, Academia 1996, Praha, ISBN 80-200-0563-3, str. 61
  2. a b Eduard Škoda: Pražské svatyně, Libri 2002, Praha, ISBN 80-7277-098-5, str. 180
  3. Eckert, František: Posvátná místa král. hl. města Prahy: Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého; Svazek II, Praha : Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1884. - 539, xiii s., (Dědictví Svatojanské: Podíl údů na rok 1884; Číslo 71), s. 439 - 446. Dostupné online

Literatura

Externí odkazy