Zlatohorská vrchovina: Porovnání verzí
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
+nejvyšší bod a fotka do infoboxu |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - reliéf |
{{Infobox - reliéf |
||
| název = Zlatohorská vrchovina<br /> Góry Opawskie |
| název = Zlatohorská vrchovina<br /> Góry Opawskie |
||
| obrázek = |
| obrázek = PricnyVrch.jpg |
||
| popisek = |
| popisek = |
||
| alt = |
| alt = |
||
| nejvyšší bod = |
| nejvyšší bod = Příčný vrch |
||
| maximální výška = |
| maximální výška = 975 |
||
| střední výška = |
| střední výška = |
||
| rozloha = |
| rozloha = |
||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
| povodí = [[Odra]] |
| povodí = [[Odra]] |
||
| mapa = Zlatohorska vrchovina CZ I4C-6.png |
| mapa = Zlatohorska vrchovina CZ I4C-6.png |
||
| popisek mapy = |
| popisek mapy = Zlatohorská vrchovina v Česku |
||
}} |
}} |
||
[[Soubor:332.63 Góry Opawskie.png|náhled| |
[[Soubor:332.63 Góry Opawskie.png|náhled|Zlatohorská vrchovina v Polsku]] |
||
'''Zlatohorská vrchovina''' (dříve ''Severní podhoří [[Hrubý Jeseník|Hrubého Jeseníku]]'', ''Jindřichovské podhoří'' nebo ''Opavská vrchovina''; {{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|''Góry Opawskie''}}; {{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Zuckmanteler Bergland''}} nebo ''Oppagebirge'') je [[pohoří]] v [[Česko|Česku]] a v [[Polsko|Polsku]], které patří do [[Jesenická oblast|Jesenické oblasti]] [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Krkonošsko-jesenické subprovincie]]. Dále se dělí na [[Bělská pahorkatina|Bělskou pahorkatinu]], [[Rejvízská hornatina|Rejvízskou hornatinu]], [[Hynčická hornatina|Hynčickou hornatinu]] a [[Jindřichovská pahorkatina|Jindřichovskou pahorkatinu]]. |
'''Zlatohorská vrchovina''' (dříve ''Severní podhoří [[Hrubý Jeseník|Hrubého Jeseníku]]'', ''Jindřichovské podhoří'' nebo ''Opavská vrchovina''; {{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|''Góry Opawskie''}}; {{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Zuckmanteler Bergland''}} nebo ''Oppagebirge'') je [[pohoří]] v [[Česko|Česku]] a v [[Polsko|Polsku]], které patří do [[Jesenická oblast|Jesenické oblasti]] [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Krkonošsko-jesenické subprovincie]]. Dále se dělí na [[Bělská pahorkatina|Bělskou pahorkatinu]], [[Rejvízská hornatina|Rejvízskou hornatinu]], [[Hynčická hornatina|Hynčickou hornatinu]] a [[Jindřichovská pahorkatina|Jindřichovskou pahorkatinu]]. |
||
Verze z 10. 8. 2016, 21:52
| Zlatohorská vrchovina Góry Opawskie | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 975 m n. m. (Příčný vrch) |
| Nadřazená jednotka | Jesenická oblast (Východní Sudety) |
| Sousední jednotky | Przedgórze Paczkowskie / Žulovská pahorkatina, Góry Złote / Rychlebské hory, Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Płaskowyż Głubczycki / Opavská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | v Česku Rejvízská hornatina, Hynčická hornatina, Jindřichovská pahorkatina, Bělská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko,  Polsko |
 Zlatohorská vrchovina v Česku | |
 | |
| Povodí | Odra |
| Souřadnice | 50°16′48″ s. š., 17°27′ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IVC-6 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zlatohorská vrchovina (dříve Severní podhoří Hrubého Jeseníku, Jindřichovské podhoří nebo Opavská vrchovina; polsky Góry Opawskie; německy Zuckmanteler Bergland nebo Oppagebirge) je pohoří v Česku a v Polsku, které patří do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. Dále se dělí na Bělskou pahorkatinu, Rejvízskou hornatinu, Hynčickou hornatinu a Jindřichovskou pahorkatinu.
Zlatohorská vrchovina na západě hraničí s Rychlebskými horami, na severozápadě se Žulovskou pahorkatinou, na severu s Vidnavskou nížinou, na východě s Opavskou pahorkatinou a konečně na jihu s Nízkým Jeseníkem a na jihozápadě s Hrubým Jeseníkem.
Administrativně patří česká část Zlatohorské vrchoviny částečně do Moravskoslezského kraje a částečně do Olomouckého kraje. Významnými lidskými sídly jdou zde Zlaté Hory, Rejvíz a Mikulovice. Polská část je součástí Opolského vojvodství, nejvýznamnějšími sídly jsou zde Prudník a Hlucholazy. Z historického pohledu je Zlatohorská vrchovina součástí Slezska.
Pramení zde Opavice, Osoblaha a Prudník. Po západním kraji teče Bělá, která tvoří hranici mezi Zlatohorskou vrchovinou a Rychlebskými horami.
Nejvyšším vrcholem české části i celé Zlatohorské vrchoviny je Příčný vrch (975 m n.m.), současně nejvyšší vrchol Rejvízské hornatiny), nejvyšším vrcholem polské části je Biskupská kupa (889 m n.m., současně nejvyšší vrchol Hynčické hornatiny) ležící na státní hranici.
Do české části Zlatohorské vrchoviny zasahuje CHKO Jeseníky a Geopark Jeseníky, v polské části Zlatohorské vrchoviny se nachází CHKO Góry Opawskie a PřP Rejon Mokre - Lewice.
V Polsku má Zlatohorská vrchovina přezdívku Opolskie Bieszczady, neboť se dnes jedná o relativně odlehlé, zalesněné a málo zalidněné oblasti. V Německu (do roku 1945) měla přezdívku Oberschlesische Gebirgsecke, protože byla do roku 1939 (do připojení části Polska k Říšské župě Horní Slezsko) jedinými horami náležejícími k provincii Horní Slezsko.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatohorská vrchovina na Wikimedia Commons - Góry Opawskie
- Góry Opawskie
- Góry Opawskie
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuckmanteler Bergland na německé Wikipedii.