Španělská socialistická dělnická strana: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Aktualizace - nový předsteda.
+infobox
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox politická strana
[[File:Logotipo del PSOE.svg|thumb|Partido Socialista Obrero Español (Logo)]]
| název_strany = Španělská socialistická dělnická strana<br /> ''Partido Socialista Obrero Español''
| zkratka = PSOE
| kód_barvy = red
| logo_strany =Logotipo del PSOE.svg
| předseda = [[Micaela Navarro]]
| generální_tajemník = [[Pedro Sánchez]]
| mluvčí = [[Antonio Hernando]]
| založení = [[2. květen]] [[1879]]
| sídlo = Calle de Ferraz, 70<br />28008 [[Madrid]], [[Španělsko]]
| mandáty1_titul = [[Kongres poslanců Španělska|Kongres poslanců]]
| mandáty1 = {{Infobox politická strana/mandáty|110|350|hex=#ff0000}}
| mandáty2_titul = [[Senát Španělska|Senát]]
| mandáty2 = {{Infobox politická strana/mandáty|63|266|hex=#ff0000}}
| mandáty3_titul = [[Evropský parlament]]
| mandáty3 = {{Infobox politická strana/mandáty|14|54|hex=#ff0000}}
| mandáty4_titul = [[Autonomní společenství Španělska|Regionální parlamenty]]
| mandáty4 = {{Infobox politická strana/mandáty|345|1268|hex=#ff0000}}
| mandáty5_titul = [[Zastupitelstvo obce|Zastupitelstva obcí]]
| mandáty5 = {{Infobox politická strana/mandáty|21766|68286|hex=#ff0000}}
| ideologie = [[Sociální demokracie]] <br /> [[Federalismus]] <br /> Pro-evropská
| pozice = středolevá
| volební_výsledek = 28,8 % (parlamentní volby)
| mládežnická = [[Juventudes Socialistas de España]]
| mezinárodní = [[Progresivní aliance]]<br /> [[Socialistická internacionála]]
| evropská_strana = [[Strana evropských socialistů]]
| skupina_EP = [[Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů]]
| počet_členů = 198&nbsp;123 (2014)
| barva = [[Rudá]]
| internetové_stránky = [http://www.psoe.es/ www.psoe.es/]
}}

'''Partido Socialista Obrero Español''' (PSOE, [[čeština|českým]] názvem '''''Španělská socialistická dělnická strana''''') je jednou ze dvou dominantních [[Španělsko|španělských]] politických stran. V současnosti zaujímá pozice [[levice|levého]] [[centrismus|středu]]. Vznikla roku [[1879]] a je druhou nejstarší stranou v zemi. Oficiální oslovení mezi straníky zní ''compañero''. Udržuje vazby na odborový svaz [[Unión General de Trabajadores]], ačkoliv vazby už nejsou tak těsné jako v minulosti.
'''Partido Socialista Obrero Español''' (PSOE, [[čeština|českým]] názvem '''''Španělská socialistická dělnická strana''''') je jednou ze dvou dominantních [[Španělsko|španělských]] politických stran. V současnosti zaujímá pozice [[levice|levého]] [[centrismus|středu]]. Vznikla roku [[1879]] a je druhou nejstarší stranou v zemi. Oficiální oslovení mezi straníky zní ''compañero''. Udržuje vazby na odborový svaz [[Unión General de Trabajadores]], ačkoliv vazby už nejsou tak těsné jako v minulosti.


Řádek 79: Řádek 110:
|<center>43,87
|<center>43,87
|<center>169
|<center>169
|-
|<center>2011
|<center>7 003 511
|<center>28,8
|<center>110
|-
|-
|}
|}

Verze z 27. 5. 2015, 10:51

Šablona:Infobox politická strana

Partido Socialista Obrero Español (PSOE, českým názvem Španělská socialistická dělnická strana) je jednou ze dvou dominantních španělských politických stran. V současnosti zaujímá pozice levého středu. Vznikla roku 1879 a je druhou nejstarší stranou v zemi. Oficiální oslovení mezi straníky zní compañero. Udržuje vazby na odborový svaz Unión General de Trabajadores, ačkoliv vazby už nejsou tak těsné jako v minulosti.

Strana je součástí Strany evropských socialistů a členem Socialistické internacionály.

Ideologie

PSOE vznikla za účelem zastupování pracující třídy zrozené průmyslovou revolucí s deklarovaným cílem dosažení socialismu skrze revoluci. S postupem času se přeměnila z marxisticky revoluční na revizionistickou a reformistickou socialistickou stranou. Dnešní PSOE se popisuje jako strana zastupující demokratický socialismus, sociální demokracii a progresivismus.

Historie

Casa Labra, místo založení PSOE
José Luis Rodríguez Zapatero, generální tajemník strany (2000–2012) a premiér Španělska (2004–2011)

Strana byla založena začátkem května 1879 v Madridu dělnickým aktivistou a odborářem Pablo Iglesiasem. Přestože se zpočátku socialistům nedařilo nabýt výraznějšího postavení z důvodů represí státních orgánů, její účast na stávkách ji přinesla podporu mezi manuálně pracujícími vrstvami. V roce 1910 byl Pablo Iglesias v rámci prorepublikánských sil zvolen jako první socialista do španělského parlamentu.

Během Druhé republiky byla PSOE součástí Lidové fronty a její vlády. Během občanské války se strana rozdělila do tří křídel: levicové marxistické prorevoluční křídlo (mělo blízko k POUM a anarchistům), centristické křídlo (ve shodě s komunisty se stavělo se proti spontánnímu zabírání továren a půdy) a pravicové křídlo. Po vítězství Franca byla strana zakázána a její představitelé byli buď vězněni nebo odešli do exilu (exilovou PSOE následně provázely vnitřní spory o směřování strany).

Po návratu demokracie do Španělska byla strana opět legalizována (1977) a jejím dlouholetým generálním tajemníkem se stal pozdější premiér Felipe González. V roce 1978 se s ní spojila malá parlamentní Lidová socialistická strana. Na následující sjezdu proběhl souboj mezi reformisty a marxisty, přičemž evropští socialisté (především německá SPD) podporovali reformisty (na znamení reformy byl změněn i znak strany: knihu a kovadlinu nahradila růže v pěsti). V roce 1978 byla v referendu schválena nová španělská ústava, kterou PSOE podporovala. Roku 1982 vyhrála strana volby a přešla z opozice do vlády. Následně byla kritizována některými svými voliči pro příliš liberální ekonomickou politiku a nedostatečné sociální reformy. I přesto zvítězila ve volbách v letech 1986, 1989 a 1993. Hospodářská krize a státní terorismus oslabily popularitu strany, která pak nedokázala po dvě funkční období porazit vládní lidovce (přestože udržela silné pozice v některých regionech). Po prohraných volbách v roce 1996 odešel z čela strany Felipe González.

Po čtyřleté krizi ve vedení PSOE byl v roce 2000 byl zvolen José Luis Rodríguez Zapatero jako nový generální tajemník. PSOE se pod jeho vedením ostře postavila proti válce v Iráku. Po volbách 2004 se opět stala nejsilnější španělskou stranou. Podporovala tzv. euroústavu a evropskou integraci a provedla některé podstatné reformy, jako například uzákonění manželství osob stejného pohlaví. Zapaterova vláda také započala mírová jednání s organizací ETA, která však byla v roce 2006 přerušena. V roce 2008 potvrdila ve volbách své vedoucí postavení, když ještě navýšila počet svých poslanců v parlamentu.

Ve volbách 2011, po sedmi letech vládnutí, naopak strana dosáhla historicky nejhoršího výsledku od doby přechodu k demokracii. Ztratila také na komunální a regionální úrovni, vše zejména ve prospěch Partido Popular, ale i menších stran. Zapaterovým nástupcem se v únoru 2012 stal Alfredo Pérez Rubalcaba. od roku 2014 stojí v čele strany Pedro Sánchez Pérez-Castejón.

Volební výsledky

Grafický přehled počtu získaných mandátů PSOE v Kongresu
Volby do Kongresu
Volby
Hlasy
v %
mandáty
1977
5 371 866
29,39
118
1979
5 469 813
30,40
121
1982
10 127 392
48,11
202
1986
8 901 718
44,33
184
1989
8 115 568
39,60
175
1993
9 150 083
38,78
159
1996
9 425 678
37,63
141
2000
7 918 752
34,16
125
2004
11 026 163
42,59
164
2008
11 288 698
43,87
169
2011
7 003 511
28,8
110

Organizace

PSOE zahrnuje i další socialistické strany s autonomním vedením v některých regionech:

Externí odkazy