Marathón: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m znovu a pořádně
Doplnění textu
Řádek 12: Řádek 12:
| název nižšího celku =
| název nižšího celku =
| rozloha = 97.062
| rozloha = 97.062
| počet obyvatel = 8 802
| počet obyvatel = 33 423
| rok =
| rok = 2011
| hustota zalidnění = 92
| hustota zalidnění = 130
| zeměpisná šířka = 38.15
| zeměpisná šířka = 38.15
| zeměpisná délka = 23.95
| zeměpisná délka = 23.95
| nadmořská výška =
| nadmořská výška = 28 m
| psč = 190 07
| psč = 190 07
| telefonní předvolba = 22940
| telefonní předvolba = 22940
Řádek 28: Řádek 28:
}}
}}


'''Marathón''' ([[řečtina|řecky]] Μαραθών, [[novořečtina|novořecky]] Μαραθώνας ''Marathónas'') je město v [[Řecko|Řecku]]. Nachází se na východním pobřeží poloostrova [[Attika]] a žije v něm asi 8800 obyvatel.
'''Marathón''' ([[řečtina|řecky]] Μαραθών, [[novořečtina|novořecky]] Μαραθώνας ''Marathónas'') je město v [[Řecko|Řecku]]. Nachází se na východním pobřeží poloostrova [[Attika]] a žije v něm asi 33423 obyvatel. Marathón znamená v překladu fenyklové pole. Obec je známá slavným vítězstvím Athéňanů nad Peršany v roce 490 př. n. l. a maratónským během v délce 42 km a 200 m. Z města pocházel též [[sofista]] [[Héródés Attikos]].


== Historie ==
== Historie ==
Historie Marathónu sice nezačíná [[řecko-perské války|řecko-perskými válkami]] ale je to období, kdy se Marathón proslavil (více viz [[bitva u Marathonu]]). Pomoc Athéňanů maloasijským Řekům při povstání proti perské nadvládě vedla k odvetě. V roce [[490 př. n. l.]] poslala mocná Perská říše svou armádu proti Athéňanům a vylodila se v blízké zátoce u Marathónu. V čele Peršanů stáli Dátis a Artafernés, převaha jejich armády byla obrovská (20000 až 30000 vojáků). Velitelem Athéňanů byl Kallimachos a Miltiadés, jejich armáda čítala přibližně 9000 athénských a asi 1000 platajských vojáků. Byl vyslán posel o pomoc i do Sparty, ale ti dorazili až po bitvě. Přesto zvítězili Athéňané, kteří ztratili pouhých 192 mužů. Útočníci ztratili 6400 mužů. Bylo to jedno z nejslavnějších vítězství řeckých vojsk. Porážkou Peršanů Athéňané založili své mocenské postavení a uchránili řeckou kulturu před náporem východní despocie.
Poblíž města se roku [[490 př. n. l.]] odehrála významná bitva [[Řecko-perské války|řecko-perských válek]], jejíž výsledek běžel oznámit do [[Athény|Athén]] řecký voják [[Feidipidés]] (více viz [[bitva u Marathonu]]). Z města pocházel též [[sofista]] [[Héródés Attikos]].


== Maratónský běh ==
== Maratónský běh ==
Jako připomenutí slavného běhu vojáka Thersippose nebo [[Eukleus|Euklea]] do [[Athény|Athén]] a na základě uběhnuté vzdálenosti (cca 42 km) byla počátkem [[20. století]] pojmenována nejdelší [[Olympijské hry|olympijská]] běžecká trať jako [[maratonský běh]]. Některé zdroje uvádějí jako běžce [[Feidipidés|Feidipida]] ten však běžel žádat o pomoc do [[Sparta|Sparty]] přibližně 270 km.
Vítězství Řeků běžel oznámit do Athén řecký voják Thersippose nebo [[Eukleus|Euklea]]. Uběhl bez odpočinku trať 42 km 200 m. Na athénském náměstí zvolal: Zvítězili jsme! (Neníkékamen!). Poté klesl mrtev zcela vyčerpán nadlidským výkonem. Některé zdroje uvádějí jako běžce [[Feidipidés|Feidipida]], ten však běžel žádat o pomoc do [[Sparta|Sparty]] přibližně 270 km.

Jako připomenutí slavného běhu vojáka do [[Athény|Athén]] a na základě uběhnuté vzdálenosti (cca 42 km) byla počátkem [[20. století]] pojmenována nejdelší [[Olympijské hry|olympijská]] běžecká trať jako [[maratonský běh]].

== Památky ==
Athéňané byli zpopelněni a společně pohřbeni v mohyle - kruhové nasypané návrší (tzv. Soros) o výšce 9 - 12 m, průměru 50 m a obvodu 185 m. V současnosti stojí před mohylou moderní kopie stély (památník ve tvaru podlouhlé vertikální desky) z 5. stol, jejíž originál je vystaven v Národním archeologickém muzeu v Athénách.  Mohyla je velmi působivá, ale neznamená nic ve srovnání s vítězstvím, které symbolizuje. Z jejího vrcholu lze přehlédnout celé bojiště od zátoky na východě až po výšinu na západě, pod níž byl athénský tábor. Bojiště se rozprostíralo východně od silnice vedoucí z Nea Makri do dnešní obce Marathón, která leží asi 5 km severně od bojiště. Mohyla Platajských je blízko archeologického muzea, asi 3 km na západ. Peršané byli pohřbeni na severovýchodě v oblasti kolem kostelíka Panagía Mesosporítisissa, ale jejich hroby nejsou nijak označeny.

== Odkazy ==
==== Zdroje ====
{{Převzato|en|Marathon|651513156}}<references />

{{Převzato|de|Marathon|137613598}}<references />
==== Literatura ====
* Řecko - průvodce do zahraničí, nakladatelství Olympia, 1993
* Slovník antické kultury, vydalo nakladatelství Svoboda, 1974


== Související články ==
== Související články ==
Řádek 43: Řádek 57:
* [http://www.marathon.gr Oficiální stránky města (řecky)]
* [http://www.marathon.gr Oficiální stránky města (řecky)]


{{Pahýl}}
{{Řecko}}
{{Portály|Antika|Geografie|Řecko}}


[[Kategorie:Města v Řecku]]
[[Kategorie:Města v Řecku]]
[[Kategorie:Starověká řecká sídla]]
[[Kategorie:Starověká řecká sídla]]
[[Kategorie:Archeologické lokality v Řecku]]

Verze z 1. 5. 2015, 17:49

Marathón
Μαραθών, Μαραθώνας
Planina u města Marathón
Planina u města Marathón
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška28 m m n. m.
StátŘeckoŘecko Řecko
provincieAttika
Marathón
Marathón
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha97,062 km²
Počet obyvatel33 423
Hustota zalidnění130 obyv./km²
Správa
StarostaSpýros Zágaris
Oficiální webwww.marathon.gr
Telefonní předvolba22940
PSČ190 07
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marathón (řecky Μαραθών, novořecky Μαραθώνας Marathónas) je město v Řecku. Nachází se na východním pobřeží poloostrova Attika a žije v něm asi 33423 obyvatel. Marathón znamená v překladu fenyklové pole. Obec je známá slavným vítězstvím Athéňanů nad Peršany v roce 490 př. n. l. a maratónským během v délce 42 km a 200 m. Z města pocházel též sofista Héródés Attikos.

Historie

Historie Marathónu sice nezačíná řecko-perskými válkami ale je to období, kdy se Marathón proslavil (více viz bitva u Marathonu). Pomoc Athéňanů maloasijským Řekům při povstání proti perské nadvládě vedla k odvetě. V roce 490 př. n. l. poslala mocná Perská říše svou armádu proti Athéňanům a vylodila se v blízké zátoce u Marathónu. V čele Peršanů stáli Dátis a Artafernés, převaha jejich armády byla obrovská (20000 až 30000 vojáků). Velitelem Athéňanů byl Kallimachos a Miltiadés, jejich armáda čítala přibližně 9000 athénských a asi 1000 platajských vojáků. Byl vyslán posel o pomoc i do Sparty, ale ti dorazili až po bitvě. Přesto zvítězili Athéňané, kteří ztratili pouhých 192 mužů. Útočníci ztratili 6400 mužů. Bylo to jedno z nejslavnějších vítězství řeckých vojsk. Porážkou Peršanů Athéňané založili své mocenské postavení a uchránili řeckou kulturu před náporem východní despocie.

Maratónský běh

Vítězství Řeků běžel oznámit do Athén řecký voják Thersippose nebo Euklea. Uběhl bez odpočinku trať 42 km 200 m. Na athénském náměstí zvolal: Zvítězili jsme! (Neníkékamen!). Poté klesl mrtev zcela vyčerpán nadlidským výkonem. Některé zdroje uvádějí jako běžce Feidipida, ten však běžel žádat o pomoc do Sparty přibližně 270 km.

Jako připomenutí slavného běhu vojáka do Athén a na základě uběhnuté vzdálenosti (cca 42 km) byla počátkem 20. století pojmenována nejdelší olympijská běžecká trať jako maratonský běh.

Památky

Athéňané byli zpopelněni a společně pohřbeni v mohyle - kruhové nasypané návrší (tzv. Soros) o výšce 9 - 12 m, průměru 50 m a obvodu 185 m. V současnosti stojí před mohylou moderní kopie stély (památník ve tvaru podlouhlé vertikální desky) z 5. stol, jejíž originál je vystaven v Národním archeologickém muzeu v Athénách.  Mohyla je velmi působivá, ale neznamená nic ve srovnání s vítězstvím, které symbolizuje. Z jejího vrcholu lze přehlédnout celé bojiště od zátoky na východě až po výšinu na západě, pod níž byl athénský tábor. Bojiště se rozprostíralo východně od silnice vedoucí z Nea Makri do dnešní obce Marathón, která leží asi 5 km severně od bojiště. Mohyla Platajských je blízko archeologického muzea, asi 3 km na západ. Peršané byli pohřbeni na severovýchodě v oblasti kolem kostelíka Panagía Mesosporítisissa, ale jejich hroby nejsou nijak označeny.

Odkazy

Zdroje

Šablona:Převzato

Šablona:Převzato

Literatura

  • Řecko - průvodce do zahraničí, nakladatelství Olympia, 1993
  • Slovník antické kultury, vydalo nakladatelství Svoboda, 1974

Související články

Externí odkazy