Marathón

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marathón
Μαραθών, Μαραθώνας
Planina u města Marathón
Planina u města Marathón
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 28 m m n. m.
stát: Řecko Řecko
provincie: Attika
Marathón
Red pog.png
Marathón
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 97.062 km²
počet obyvatel: 33 423 (2011)
hustota zalidnění: 130 obyv. / km²
správa
starosta: Spýros Zágaris
oficiální web: http://www.marathon.gr
telefonní předvolba: 22940
PSČ: 190 07

Marathón (řecky Μαραθών, novořecky Μαραθώνας Marathónas) je město v Řecku. Nachází se na východním pobřeží poloostrova Attika a žije v něm asi 33423 obyvatel. Marathón znamená v překladu fenyklové pole. Obec je známá slavným vítězstvím Athéňanů nad Peršany v roce 490 př. n. l. a maratónským během v délce 42 km a 200 m. Z města pocházel též sofista Héródés Attikos.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie Marathónu sice nezačíná řecko-perskými válkami ale je to období, kdy se Marathón proslavil (více viz bitva u Marathonu). Pomoc Athéňanů maloasijským Řekům při povstání proti perské nadvládě vedla k odvetě. V roce 490 př. n. l. poslala mocná Perská říše svou armádu proti Athéňanům a vylodila se v blízké zátoce u Marathónu. V čele Peršanů stáli Dátis a Artafernés, převaha jejich armády byla obrovská (20000 až 30000 vojáků). Velitelem Athéňanů byl Kallimachos a Miltiadés, jejich armáda čítala přibližně 9000 athénských a asi 1000 platajských vojáků. Byl vyslán posel o pomoc i do Sparty, ale ti dorazili až po bitvě. Přesto zvítězili Athéňané, kteří ztratili pouhých 192 mužů. Útočníci ztratili 6400 mužů. Bylo to jedno z nejslavnějších vítězství řeckých vojsk. Porážkou Peršanů Athéňané založili své mocenské postavení a uchránili řeckou kulturu před náporem východní despocie.

Maratónský běh[editovat | editovat zdroj]

Vítězství Řeků běžel oznámit do Athén řecký voják Thersippose nebo Euklea. Uběhl bez odpočinku trať 42 km 200 m. Na athénském náměstí zvolal: Zvítězili jsme! (Neníkékamen!). Poté klesl mrtev zcela vyčerpán nadlidským výkonem. Některé zdroje uvádějí jako běžce Feidipida, ten však běžel žádat o pomoc do Sparty přibližně 270 km.

Jako připomenutí slavného běhu vojáka do Athén a na základě uběhnuté vzdálenosti (cca 42 km) byla počátkem 20. století pojmenována nejdelší olympijská běžecká trať jako maratonský běh.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Athéňané byli zpopelněni a společně pohřbeni v mohyle - kruhové nasypané návrší (tzv. Soros) o výšce 9 - 12 m, průměru 50 m a obvodu 185 m. V současnosti stojí před mohylou moderní kopie stély (památník ve tvaru podlouhlé vertikální desky) z 5. stol, jejíž originál je vystaven v Národním archeologickém muzeu v Athénách.  Mohyla je velmi působivá, ale neznamená nic ve srovnání s vítězstvím, které symbolizuje. Z jejího vrcholu lze přehlédnout celé bojiště od zátoky na východě až po výšinu na západě, pod níž byl athénský tábor. Bojiště se rozprostíralo východně od silnice vedoucí z Nea Makri do dnešní obce Marathón, která leží asi 5 km severně od bojiště. Mohyla Platajských je blízko archeologického muzea, asi 3 km na západ. Peršané byli pohřbeni na severovýchodě v oblasti kolem kostelíka Panagía Mesosporítisissa, ale jejich hroby nejsou nijak označeny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity informace nebo části textu z článku Marathon na anglické Wikipedii.

V tomto článku byly použity informace nebo části textu z článku Marathon na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Řecko - průvodce do zahraničí, nakladatelství Olympia, 1993
  • Slovník antické kultury, vydalo nakladatelství Svoboda, 1974

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]