Bitva u Marathonu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Bitva u Marathónu)
Jump to navigation Jump to search
Bitva u Marathonu
konflikt: Řecko-perské války
pláně Marathónu dnes, Řecko
pláně Marathónu dnes, Řecko
trvání: 490 př. n. l.
místo: Marathón, Řecko
výsledek: Vítězství Athén
strany
Athény
Plataje
Standard of Cyrus the Great (Achaemenid Empire).svg Perská říše
velitelé
Miltiadés
Kallimachos
Aristeidés
Xanthippos
Themistoklés
Stesilaos †
Arimnestos
Dátis
Artafernés mladší
Hippias, sesazený tyran Athén

síla
9 000–10 000 athéňanů
1 000 platajských
25 000 pěchoty a
1 000 jezdců
100 000+ námořníků a veslařů
600 triér
50+ přepravných lodí pro koně
200+ zásobovacích lodí
ztráty
192 athéňanů
11 platajských (Herodotus)
moderní odhad 1 000–3 000 mrtvých
6400[1]
7 válečných lodí (Herodotus)
moderní odhad 4 000–5 000 mrtvých

Bitva u Marathonu (12. září 490 př. n. l.) mezi Peršany a Athéňany byla výsledkem Dareiova pokusu podrobit si vojenskou mocí evropské Řecko. Skončila porážkou Peršanů a završila první fázi řecko-perských válek.

Bitva se odehrála při pobřeží na úzké planině u Marathonu. Střetly se v ní invazní síly Peršanů (20 000 – 30 000 mužů) s armádou Athén posílenou asi o 1000 Platajských (celkem 10 000 – 11 000 mužů). Velitelem řeckých vojsk byl Kallimachos, který během bitvy padl, a plán bitvy vypracoval Miltiadés. V čele Peršanů stáli Dátis a Artafernés.

Řecké (modrá) a perské (červená) síly v bitvě u Maratonu

Řekové, lépe vyzbrojení – měli kvalitnější zbraně i brnění, zahájili bitvu prudkým útokem. Vzdálenost mezi oběma vojsky překonali během, aby dali co nejméně času perským lučištníkům a zároveň zvýšili svou údernou sílu. V souladu s plánem přitom posílili svůj útvar na stranách šiku. Výsledek byl pro Peršany tragický. Jejich lučištníci a elitní jednotky sice zastavili a posléze zatlačili střed řecké formace, avšak křídla se pod řeckým náporem zhroutila. Když si Peršané uvědomili, že jsou obkličováni, dali se na útěk, ovšem ty nejlepší jednotky, úspěšně bojující ve středu bojiště, už uniknout nemohly a byly zmasakrovány. Peršané uprchli na lodě a pokusili se obsadit Athény, avšak athénská armáda se stihla domů vrátit včas.

Během bitvy padlo 192 Řeků a zhruba 6400 Peršanů.

Výsledek střetnutí běžel oznámit z Marathonu do Athén řecký voják jménem Feidipidés[2] [3] [4],který v cíli své cesty se slovy „Zvítězili jsme“ dle pověstí vyčerpáním zemřel. Po tomto exemplárním sportovním výkonu athénského vojenského posla[zdroj?]byla pojmenována olympijská disciplína maratonský běh (maraton). Nutno dodat, že zmíněný Feidipidés měl několik dní před tímto během z Marathonu do Athén podobnou misi, a to dvakrát po 240 km (s poselstvím z Athén do Sparty a zpět), tedy celkem 480 km.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GRANT, Michael. Klasické Grécko. Bratislava: Slovart, 2008. ISBN 978-80-8085-571-0. Kapitola 1., s. 19. (slovensky) 
  2. Edward Seldon Sears. Running Through the Ages. McFarland, 2001. Ověřeno k 2012-04-08. 
  3. John A. Lucas. A History of the Marathon race 490 B.C. to 1975. Pennsylvania State University & Los Angeles 1984 foundation. Ověřeno k 2012-04-08. 
  4. Sacred-texts.com Retrieved 2013-12-14

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]