Alois Mrštík: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nový materiál je přizpůsoben textu uváděnému u hesla "bratři Mrštíkové", je zbaven mnoha věcných chyb a doplněn o nová data.
m oprava formátovací značky v šabloně
Řádek 5: Řádek 5:
{{Příbuzný|bratr|[[Norbert Mrštík]]}}
{{Příbuzný|bratr|[[Norbert Mrštík]]}}
{{Příbuzný|bratr|[[František Mrštík]]}}
{{Příbuzný|bratr|[[František Mrštík]]}}
}
}}
'''Alois Mrštík''' ([[14. říjen|14. října]] [[1861]], [[Jimramov]] – [[24. únor]]a [[1925]], [[Brno]]) byl [[Česko|český]] spisovatel a dramatik.
'''Alois Mrštík''' ([[14. říjen|14. října]] [[1861]], [[Jimramov]] – [[24. únor]]a [[1925]], [[Brno]]) byl [[Česko|český]] spisovatel a dramatik.



Verze z 28. 1. 2015, 16:31

Alois Mrštík (archiv ÚČL AV ČR)
rodný dům

Příbuzenstvo
bratr Vilém Mrštík
bratr Norbert Mrštík
bratr František Mrštík

Alois Mrštík (14. října 1861, Jimramov24. února 1925, Brno) byl český spisovatel a dramatik.

Život a tvorba

Narodil se v Jimramově na Českomoravské vrchovině v rodině obuvníka Aloise Mrštíka (1834) a švadleny Františky, roz. Elisové. Byl nejmladší ze čtyř sourozenců: O dva roky mladší Vilém (1863 - 1912) se stal významným prozaikem, autorem impresionisticky laděných románů, cestopisných črt a realistických povídek, mladšími bratry byli František (1865 - 1909) a Norbert (1867 - 1905). Roku 1869 přesídlili Mrštíkové do Ostrovačic u Brna a roku 1874 se znovu stěhovali - za studiem bratří do Brna. Alois tam dostudoval reálku a poté učitelský ústav. Po absolvování studia v roce 1881 dostal místo podučitele ve Starém Lískovci u Brna. Rok poté už působil jako řádný učitel postupně v Rakvicích, Hrušovanech u Brna a v Těšanech. Roku 1889 byl jmenován správcem školy v Divákách u Hustopeče, kde se natrvalo usadil. Alois Mrštík měl dva syny: nemanželského Františka (nar. 1882, matka Magdaléna Smržová ze Starého Lískovce) a se svou ženou Marií, roz. Bezděkovou, s níž se r. 1901 oženil, syna Karla (nar. 1905). V letech 1907 až 1910 redigoval Alois s bratrem Vilémem Moravsko-slezskou Revui. Roku 1920 odešel na odpočinek. Ve své obci Diváky se stal vyhlášeným včelařem. Zemřel v únoru 1925 po tyfové nákaze v Zemské nemocnici v Brně.

Alois Mrštík vstoupil do literatury prózami uveřejňovanými ve Vesně a Národních novinách. Přispíval do Moravské orlice, Zlaté Prahy, Světozoru, Národních listů, Máje aj. Jeho literární prvotinou byla sbírka črt a povídek Dobré duše (vyd. 1893). K jednomu z vrcholů jeho tvorby patří druhé dílo, drama Maryša (vyd. 1894), vzniklé ve spolupráci s bratrem Vilémem. Námět si Alois přivezl z Těšan a původně jej zamýšlel zpracovat jako román, ale Vilém ho přemluvil k dramatu. V bratrské spolupráci vznikla i kniha Bavlnkovy ženy a jiné povídky (vyd. 1897). Z dlouhodobého pobytu v Divákách na pomezí Slovácka a Hané čerpá Alois ve svém největším, devítisvazkovém díle Rok na vsi – Kronika moravské dědiny (vyd. 1903 - 1904). Desetiletá práce byla završena opět bratrskou spoluprací, když se na konečném znění podílel i Vilém. Vzhledem k rozsahu látky autor opustil tradiční románovou kompozici a pomocí vypravěče učitele dal dílu volný tok v kronikářské posloupnosti. Následujícími Aloisovými literárními díly byly Povídky a obrázky (vyd. 1911), Hore Váhom (obrazy z Tater, vyd. 1920) a Nit stříbrná (sbírka povídek, vzpomínek, črt a obrázků z cest po jihu, vyd. 1926). Zásluhy Aloise Mrštíka o českou literaturu byly oceněny členstvím v České akademii věd a umění, jejímž řádným členem byl zvolen 17. června 1924.[1]

Beletristická díla

  • Dobré duše – povídky (1. vyd. 1893)
  • Bavlnkovy ženy – povídky, spolu s Vilémem Mrštíkem (1. vyd. 1897)
  • Rok na vsi - románový cyklus s podtitulem Kronika moravské dědiny, za spoluúčasti Viléma Mrštíka (1. knižní vyd. 1903 - 1904, pův. vydáván v časopise Květy)
  • Povídky a obrázky (1. vyd. 1911)
  • Hore Váhom - obrázky z Tater (1. vyd. 1919)
  • Nit stříbrná - sbírka 49 povídek, vzpomínek, črt a obrázků z cest po jihu (1. vyd. 1926)

Divadelní hry

Tato hra patří k vrcholům českého realistického dramatu. Děj se odehrává na slovácké vesnici. Dívka – Maryša je donucena provdat se za vdovce Vávru, který má z předchozího manželství tři děti. Nové manželství není šťastné a končí tragicky - Maryša Vávru otráví jedem nasypaným do kávy.
Toto drama je obžalobou nevyrovnaných majetkových poměrů na vesnici a kritikou nerovných vztahů mužů a žen.
Námět a scénář je od Aloise Mrštíka, hru zpracoval Vilém Mrštík.

Online dostupná díla

  • MRŠTÍK, Alois; MRŠTÍK, Vilém. Maryša : drama v pěti jednáních s proměnou. Praha: Otto, 1925. Dostupné online. 
  • MRŠTÍK, Alois; MRŠTÍK, Vilém. Bavlnkovy ženy a jiné povídky. Praha: J. Otto, 1923. Dostupné online. 

Odkazy

Reference

  1. Alena Šlechtová, Josef Levora. Členové České akademie věd a umění 1890–1952, s. 206.

Literatura

  • Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. 3. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 371 s. S. 180–181. 
  • Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 585. 
  • HRABÁK, Josef; JEŘÁBEK, Dušan; TICHÁ, Zdeňka. Průvodce po dějinách české literatury. 3. vyd. Praha : Panorama, 1984. 521 s. S. 373–374.
  • JUSTL, Vladimír. Bratři Mrštíkové. Praha : Divadelní ústav, 1963. 85 s.
  • MRŠTÍKOVÁ, Božena. Vzpomínky. 6 svazků. Olomouc-Hejčín : B. Mrštíková, 1933–1938.
  • OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/I. M–O. Praha: Academia, 2000. 728 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 344–347. 
  • ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 206. 
  • ŠŤASTNÝ Radko. Čeští spisovatelé deseti století : Slovník českých spisovatelů od nejstarších dob do počátku 20. století. Praha : SPN, 1974. 296 s. S. 149.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 411. 
  • VESELÝ, Adolf. Alois Mrštík, člověk a dílo. Vyškov : František Obzina, 1925. 42 s.

Související články

Externí odkazy