Městský soud v Brně: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m odkazy
reference, mezery
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - soud
{{Infobox - soud
| název = Městský soud v Brně
| název = Městský soud v Brně
| obrázek = Palace of justice, Brno.jpg
| obrázek = Palace of justice, Brno.jpg
| popisek = Budova Městského soudu v Brně
| popisek = Budova Městského soudu v Brně
| odvolací soud = Krajský soud v Brně
| odvolací soud = Krajský soud v Brně
| sídlo = Brno
| sídlo = Brno
| počet obcí v obvodu = 1
| počet soudců = 80
⚫
| předseda soudu = JUDr. Zdeněk Sýs
| počet soudců = 78
⚫
| místopředseda soudu = Mgr.&nbsp;Milan Jakubíček<br />JUDr.&nbsp;Roman Kiš, Ph.D.<br />Mgr.&nbsp;Jan Sedláček
⚫
| předseda soudu = JUDr. Zdeněk Sýs
⚫
| adresa = Polní 994/39<br /> 608&nbsp;01 Brno
⚫
| místopředseda soudu = Mgr. Milan Jakubíček<br />JUDr. Roman Kiš, Ph.D.<br />Mgr. Jan Sedláček
⚫
| adresa = Polní 994/39<br /> 608 01 Brno
| web = http://www.justice.cz/msbrn
| web = http://www.justice.cz/msbrn
| mapa = MS Brno.PNG
| mapa = MS Brno.PNG
}}
}}
'''Městský soud v Brně''' je na rozdíl od [[Městský soud v Praze|Městského soudu v Praze]] pouze [[okresní soud|okresním soudem]] a proto je jeho odvolacím soudem [[krajský soud]]. Působnost má jen na území statutárního města [[Brno|Brna]], pro okolní obce je zřízen [[Okresní soud Brno-venkov]]. Co do počtu soudců jde o druhý největší český okresní soud.<ref>[http://www.justice.cz/cgi-bin/sqw1250.cgi/zresortu/soudci.html Seznam soudců České republiky]</ref>
'''Městský soud v&nbsp;Brně''' je na rozdíl od [[Městský soud v Praze|Městského soudu v&nbsp;Praze]] funkčně pouze [[okresní soud|okresním soudem]] a&nbsp;proto je jeho odvolacím soudem [[Krajský soud v Brně|krajský soud]]. Působnost má jen na území statutárního města [[Brno|Brna]], pro okolní obce je zřízen [[Okresní soud Brno-venkov]]. Co do počtu soudců jde po [[Okresní soud v Ostravě|ostravském]] o&nbsp;druhý největší český okresní soud.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Seznam soudců České republiky | url = http://www.justice.cz/cgi-bin/sqw1250.cgi/zresortu/soudci.html | vydavatel = Ministerstvo spravedlnosti České republiky | místo = Praha}}</ref>


Soud sídlil do roku 2009 na více místech Brna: v budově krajského soudu na Rooseveltově ulici, na Moravském náměstí a také na Malinovského náměstí. Poté se přestěhoval do [[Justiční areál Brno|Justičního areálu Brno]], který se nachází mezi ulicemi Renneská a Heršpická u řeky [[Svratka (řeka)|Svratky]]. Zde sídlí společně s Okresním soudem Brno-venkov, Městským státním zastupitelstvím v Brně a Okresním státním zastupitelstvím Brno-venkov.
Soud sídlil do roku 2009 na více místech Brna: v&nbsp;budově krajského soudu na Rooseveltově ulici, na Moravském náměstí a&nbsp;také na Malinovského náměstí. Poté se přestěhoval do [[Justiční areál Brno|Justičního areálu Brno]], který se nachází mezi ulicemi Renneská a&nbsp;Heršpická u&nbsp;řeky [[Svratka (řeka)|Svratky]]. Zde sídlí společně s&nbsp;Okresním soudem Brno-venkov, Městským státním zastupitelstvím v&nbsp;Brně a Okresním státním zastupitelstvím Brno-venkov.


== Historie ==
== Historie ==
Roku 1850 vznikly v rozšířeném zemském hlavním městě Brně tři okresní soudy, „Okresní soud pro Brno-vnitřní město“, který se dělil do dvou sekcí a který zahrnoval jen bývalé [[Město Brno|královské město]] vymezené hradbami, a „Okresní soud pro Brno-horní předměstí“ a „Okresní soud pro Brno-dolní předměstí“. O pět let později byly ale zrušeny a soudní moc na okresní úrovni vykonával smíšený okresní úřad.<ref>Nařízení ministeria záležitostí vnitřních, ministeria práv a ministeria financí ze dne 21. dubna 1854, č. 103/1854 ř. z., o soudní organisaci země Moravské</ref> K znovuosamostatnění soudní moci v [[vnitřní Brno|zemském hlavním městě Brně]] došlo až po roce 1868, kdy zde působil „Okresní soud trestní v Brně“ a „Okresní soud civilní pro Brno-město“.<ref>Zákon ze dne 11. června 1868, č. 55/1868 ř. z., ježto se týče organisace soudů okresních</ref> Po vzniku [[Velké Brno|Velkého Brna]] roku 1919 se ale územní působnost městského civilního soudu nerozšířila a pro nově získané brněnské městské části tak i nadále fungoval „Okresní soud civilní pro Brno-okolí“. Vládou bylo sice navrženo oba okresní civilní soudy sloučit,<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Vládní návrh zákona, kterým se upravuje soudnictví ve věcech občanských v zemském hlavním městě Brně| vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR| datum vydání = 30.4.1926| datum přístupu = 9.6.2011| url = http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/tisky/t0254_00.htm}}</ref> k tomu ale tehdy nedošlo.
Roku 1850 vznikly v&nbsp;rozšířeném zemském hlavním městě Brně tři okresní soudy, „Okresní soud pro Brno-vnitřní město“, který se dělil do dvou sekcí a&nbsp;který zahrnoval jen bývalé [[Město Brno|královské město]] vymezené hradbami, a&nbsp;„Okresní soud pro Brno-horní předměstí“ a&nbsp;„Okresní soud pro Brno-dolní předměstí“, jejichž působnost se vztahovala jak na předměstí tehdy připojená k&nbsp;Brnu, tak na i&nbsp;několik v&nbsp;té době venkovských obcí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Zatloukalová
| jméno = Vlasta
| titul = Obraz brněnského života v&nbsp;soudní oblasti v&nbsp;60.&nbsp;letech 19.&nbsp;století
| url = http://is.muni.cz/th/64956/ff_m_b1/Brno_-_Obraz_brnenskeho_zivota_v_soudni_oblasti_pol._19._st..pdf
| vydavatel = Masarykova univerzita
| místo = Brno
| rok = 2006
| strany = 10
| poznámka = Diplomová práce
}}</ref> O&nbsp;pět let později byly ale zrušeny a&nbsp;soudní moc na okresní úrovni vykonával smíšený okresní úřad.<ref>Nařízení ministeria záležitostí vnitřních, ministeria práv a&nbsp;ministeria financí ze dne 21.&nbsp;dubna 1854, č.&nbsp;103/1854 ř.&nbsp;z., o&nbsp;soudní organisaci země Moravské</ref> K&nbsp;znovuosamostatnění soudní moci v&nbsp;[[vnitřní Brno|zemském hlavním městě Brně]] došlo až po roce 1868, kdy zde působil „Okresní soud trestní v&nbsp;Brně“ a&nbsp;„Okresní soud civilní pro Brno-město“.<ref>Zákon ze dne 11.&nbsp;června 1868, č.&nbsp;55/1868 ř.&nbsp;z., ježto se týče organisace soudů okresních</ref> Po vzniku [[Velké Brno|Velkého Brna]] roku 1919 se ale územní působnost městského civilního soudu nerozšířila a&nbsp;pro nově získané brněnské městské části tak i&nbsp;nadále fungoval „Okresní soud civilní pro Brno-okolí“. Vládou bylo sice navrženo oba okresní civilní soudy sloučit,<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Vládní návrh zákona, kterým se upravuje soudnictví ve&nbsp;věcech občanských v&nbsp;zemském hlavním městě Brně| vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky| datum vydání = 1926-04-30| datum přístupu = 2011-06-09| url = http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/tisky/t0254_00.htm}}</ref> k&nbsp;tomu ale tehdy nedošlo.


Sjednocení nastalo až roku 1949, kdy byl pro celý obvod brněnského [[okresní národní výbor|okresního národního výboru]] zřízen nový „Okresní soud civilní v Brně“<ref>§ 2 odst. 2 bod 2 písm. f) nařízení ministra spravedlnosti ze dne 29. ledna 1949, č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů</ref> a dosavadní civilní soudy pro Brno-město a Brno-okolí zanikly.<ref>Část II. přílohy nařízení ministra spravedlnosti ze dne 29. ledna 1949, č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů</ref> Trestní okresní soud existoval i nadále, nicméně roku 1960 došlo k dalším změnám. Všechny soudy byly rozděleny podle jednotlivých okresů a v Brně byly navíc sloučeny specializované trestní a civilní soudy, takže existoval už jen jeden soud s působností pouze pro území [[okres Brno-město|okresu Brno-město]] s názvem „Okresní soud Brno-město“.<ref>§ 33 odst. 1 zákona ze dne 26. června 1961, č. 62/1961 Sb., o organizaci soudů. § 33 odst. 1 zákona ze dne 26. února 1964, č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů</ref>
Sjednocení nastalo až roku 1949, kdy byl pro celý obvod brněnského [[okresní národní výbor|okresního národního výboru]] zřízen nový „Okresní soud civilní v&nbsp;Brně“<ref>§&nbsp;2 odst.&nbsp;2 bod&nbsp;2 písm.&nbsp;f) nařízení ministra spravedlnosti ze dne 29.&nbsp;ledna 1949, č.&nbsp;11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a&nbsp;sídla a&nbsp;obvody okresních soudů</ref> a&nbsp;dosavadní civilní soudy pro Brno-město a&nbsp;Brno-okolí zanikly.<ref>Část II. přílohy nařízení ministra spravedlnosti ze dne 29.&nbsp;ledna 1949, č.&nbsp;11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů</ref> Trestní okresní soud existoval i&nbsp;nadále, nicméně roku 1960 došlo k&nbsp;dalším změnám. Všechny soudy byly rozděleny podle jednotlivých okresů a&nbsp;v&nbsp;Brně byly navíc sloučeny specializované trestní a&nbsp;civilní soudy, takže existoval už jen jeden soud s&nbsp;působností pouze pro území [[okres Brno-město|okresu Brno-město]] s&nbsp;názvem „Okresní soud Brno-město“.<ref>§&nbsp;33 odst.&nbsp;1 zákona ze dne 26.&nbsp;června 1961, č.&nbsp;62/1961 Sb., o&nbsp;organizaci soudů; §&nbsp;33 odst.&nbsp;1 zákona ze dne 26.&nbsp;února 1964, č.&nbsp;36/1964 Sb., o&nbsp;organizaci soudů</ref>


K přejmenování na „Městský soud v Brně“ došlo v souvislosti s přijetím zákona o městě Brně počátkem roku 1969<ref>§ 23 odst. 3 bod 1 zákona ze dne 20. prosince 1968, č. 175/1968 Sb., o městě Brně</ref> a tento název mu už zůstal.
K&nbsp;přejmenování na „Městský soud v&nbsp;Brně“ došlo v&nbsp;souvislosti s&nbsp;přijetím zákona o&nbsp;městě Brně počátkem roku 1969<ref>§&nbsp;23 odst.&nbsp;3 bod&nbsp;1 zákona ze dne 20.&nbsp;prosince 1968, č.&nbsp;175/1968 Sb., o&nbsp;městě Brně</ref> a&nbsp;tento název mu už zůstal.


== Reference ==
== Reference ==
Řádek 29: Řádek 38:


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* [http://www.justice.cz/cgi-bin/sqw1250.cgi/zresortu/soudci.html#601 Seznam soudců]
* [http://www.justice.cz/cgi-bin/sqw1250.cgi/zresortu/soudci.html#601 Seznam soudců Městského soudu v&nbsp;Brně]


{{Soudy v Česku}}
{{Soudy v Česku}}

Verze z 12. 6. 2014, 12:05

Městský soud v Brně
Budova Městského soudu v Brně
Budova Městského soudu v Brně
Odvolací soudKrajský soud v Brně
PředsedaJUDr. Zdeněk Sýs
MístopředsedaMgr. Milan Jakubíček
JUDr. Roman Kiš, Ph.D.
Mgr. Jan Sedláček
AdresaPolní 994/39
608 01 Brno
Souřadnice49°10′58,08″ s. š., 16°36′11,88″ v. d.
Oficiální stránky
Mapka soudního obvodu
Mapka soudního obvodu
Mapka soudního obvodu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městský soud v Brně je na rozdíl od Městského soudu v Praze funkčně pouze okresním soudem a proto je jeho odvolacím soudem krajský soud. Působnost má jen na území statutárního města Brna, pro okolní obce je zřízen Okresní soud Brno-venkov. Co do počtu soudců jde po ostravském o druhý největší český okresní soud.[1]

Soud sídlil do roku 2009 na více místech Brna: v budově krajského soudu na Rooseveltově ulici, na Moravském náměstí a také na Malinovského náměstí. Poté se přestěhoval do Justičního areálu Brno, který se nachází mezi ulicemi Renneská a Heršpická u řeky Svratky. Zde sídlí společně s Okresním soudem Brno-venkov, Městským státním zastupitelstvím v Brně a Okresním státním zastupitelstvím Brno-venkov.

Historie

Roku 1850 vznikly v rozšířeném zemském hlavním městě Brně tři okresní soudy, „Okresní soud pro Brno-vnitřní město“, který se dělil do dvou sekcí a který zahrnoval jen bývalé královské město vymezené hradbami, a „Okresní soud pro Brno-horní předměstí“ a „Okresní soud pro Brno-dolní předměstí“, jejichž působnost se vztahovala jak na předměstí tehdy připojená k Brnu, tak na i několik v té době venkovských obcí.[2] O pět let později byly ale zrušeny a soudní moc na okresní úrovni vykonával smíšený okresní úřad.[3] K znovuosamostatnění soudní moci v zemském hlavním městě Brně došlo až po roce 1868, kdy zde působil „Okresní soud trestní v Brně“ a „Okresní soud civilní pro Brno-město“.[4] Po vzniku Velkého Brna roku 1919 se ale územní působnost městského civilního soudu nerozšířila a pro nově získané brněnské městské části tak i nadále fungoval „Okresní soud civilní pro Brno-okolí“. Vládou bylo sice navrženo oba okresní civilní soudy sloučit,[5] k tomu ale tehdy nedošlo.

Sjednocení nastalo až roku 1949, kdy byl pro celý obvod brněnského okresního národního výboru zřízen nový „Okresní soud civilní v Brně“[6] a dosavadní civilní soudy pro Brno-město a Brno-okolí zanikly.[7] Trestní okresní soud existoval i nadále, nicméně roku 1960 došlo k dalším změnám. Všechny soudy byly rozděleny podle jednotlivých okresů a v Brně byly navíc sloučeny specializované trestní a civilní soudy, takže existoval už jen jeden soud s působností pouze pro území okresu Brno-město s názvem „Okresní soud Brno-město“.[8]

K přejmenování na „Městský soud v Brně“ došlo v souvislosti s přijetím zákona o městě Brně počátkem roku 1969[9] a tento název mu už zůstal.

Reference

Šablona:Geo cz

  1. ↑ Seznam soudců České republiky [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Dostupné online. 
  2. ↑ ZATLOUKALOVÁ, Vlasta. Obraz brněnského života v soudní oblasti v 60. letech 19. století. Brno: Masarykova univerzita, 2006. Dostupné online. S. 10. Diplomová práce. 
  3. ↑ Nařízení ministeria záležitostí vnitřních, ministeria práv a ministeria financí ze dne 21. dubna 1854, č. 103/1854 ř. z., o soudní organisaci země Moravské
  4. ↑ Zákon ze dne 11. června 1868, č. 55/1868 ř. z., ježto se týče organisace soudů okresních
  5. ↑ Vládní návrh zákona, kterým se upravuje soudnictví ve věcech občanských v zemském hlavním městě Brně [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 1926-04-30 [cit. 2011-06-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ § 2 odst. 2 bod 2 písm. f) nařízení ministra spravedlnosti ze dne 29. ledna 1949, č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů
  7. ↑ Část II. přílohy nařízení ministra spravedlnosti ze dne 29. ledna 1949, č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů
  8. ↑ § 33 odst. 1 zákona ze dne 26. června 1961, č. 62/1961 Sb., o organizaci soudů; § 33 odst. 1 zákona ze dne 26. února 1964, č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů
  9. ↑ § 23 odst. 3 bod 1 zákona ze dne 20. prosince 1968, č. 175/1968 Sb., o městě Brně

Externí odkazy

Obecné soudy v Česku
Nejvyšší soud
Nejvyšší správní soud
Vrchní soud
Krajský soud
Okresní soud
Praha 1 • Praha 2 • Praha 3 • Praha 4 • Praha 5 • Praha 6 • Praha 7 • Praha 8 • Praha 9 • Praha 10 • Benešov • Beroun • Kladno • Kolín • Kutná Hora • Mělník • Mladá Boleslav • Nymburk • Praha-východ • Praha-západ • Příbram • Rakovník • České Budějovice • Český Krumlov • Jindřichův Hradec • Pelhřimov • Písek • Prachatice • Strakonice • Tábor • Domažlice • Cheb • Karlovy Vary • Klatovy • Plzeň • Plzeň-jih • Plzeň-sever • Rokycany • Sokolov • Tachov • Česká Lípa • Děčín • Chomutov • Jablonec nad Nisou • Liberec • Litoměřice • Louny • Most • Teplice • Ústí nad Labem • Havlíčkův Brod • Hradec Králové • Chrudim • Jičín • Náchod • Pardubice • Rychnov nad Kněžnou • Semily • Svitavy • Trutnov • Ústí nad Orlicí • Blansko • MS Brno • Brno-venkov • Břeclav • Hodonín • Jihlava • Kroměříž • Prostějov • Třebíč • Uherské Hradiště • Vyškov • Zlín • Znojmo • Žďár nad Sázavou • Bruntál • Frýdek-Místek • Jeseník • Karviná • Nový Jičín • Olomouc • Opava • Ostrava • Přerov • Šumperk • Vsetín
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Městský_soud_v_Brně&oldid=11576655“