Empora: Porovnání verzí
+ navig. šablona |
m Neexistující Commonscat; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor: Pražský hrad, Bazilika sv. Jiří, interiér 04.jpg |thumb|upright=1.2|Empory v basilice sv. Jiří na Pražském hradě]] |
[[Soubor: Pražský hrad, Bazilika sv. Jiří, interiér 04.jpg |thumb|upright=1.2|Empory v basilice sv. Jiří na Pražském hradě]] |
||
[[Soubor:Noyon cathedral gallery.jpg|thumb|upright=0.8|“Pravá“ empora nad boční lodí katedrály v Noyon (Francie), 13. stol.]] |
[[Soubor:Noyon cathedral gallery.jpg|thumb|upright=0.8|“Pravá“ empora nad boční lodí katedrály v Noyon (Francie), 13. stol.]] |
||
[[Soubor:Frauenkirche DResden 77.jpg|thumb| upright=1.2|Vícenásobné empory v kostele Panny Marie v Drážďanech (''Frauenkirche'')]] |
[[Soubor:Frauenkirche DResden 77.jpg|thumb| upright=1.2|Vícenásobné empory v kostele Panny Marie v Drážďanech (''Frauenkirche'')]] |
||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
Z empor vznikly původně dřevěné, později zděné divadelní balkony i v několika patrech nad sebou, podobně jako v sálech knihoven, v koncertních síních a podobně. |
Z empor vznikly původně dřevěné, později zděné divadelní balkony i v několika patrech nad sebou, podobně jako v sálech knihoven, v koncertních síních a podobně. |
||
==Odkazy== |
== Odkazy == |
||
{{Commonscat}} |
|||
===Literatura=== |
=== Literatura === |
||
''Ottův slovník naučný'', heslo Empora. Sv. 8, str. 592. |
''Ottův slovník naučný'', heslo Empora. Sv. 8, str. 592. |
||
===Související články=== |
=== Související články === |
||
* [[galerie (stavba)]] |
* [[galerie (stavba)]] |
||
* [[Kruchta]] |
* [[Kruchta]] |
||
| Řádek 32: | Řádek 32: | ||
{{Portály|Architektura a stavebnictví}} |
{{Portály|Architektura a stavebnictví}} |
||
[[ |
[[Kategorie:Prostory]] |
||
[[ |
[[Kategorie:Architektonické prvky]] |
||
Verze z 1. 8. 2013, 10:51
Empora je nadzemní a přístupná galerie, otevřená do hlavního prostoru lodi kostela, synagogy nebo jiného veřejného prostoru.
Popis
Empory slouží jako částečně oddělené a vyvýšené shromažďovací prostory různého provedení:
- podélný prostor nad klenbou boční lodi u středověkých kostelů, otevřený do lodi oblouky nebo okny;
- podélný balkon, vetknutý do stěny, u starších dřevěných i zděných a u moderních betonových staveb;
- otevřená empora na západní stěně kostela, která slouží pro hudebníky a varhany, se nazývá kůr či kruchta.
Empory mohou být přístupné po schodišti z hlavního prostoru, nebo mohou mít vlastní vchody. Od barokní doby se vyskytují i dvojí nebo víceré empory nad sebou, z nichž se vyvinuly divadelní balkony a galerie.
Historie a účel
Ve středověkých kostelech ženských mnišských řádů sloužila empora pro jeptišky, které tak byly odděleny od ostatních věřících. Tak tomu bylo například v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě. Na oddělený prostor pro ženy, jak je to obvyklé v synagogách a mešitách, poukazuje i latinské, anglické a francouzské oznančení matroneum. V gotických bazilikách vznikala empora celkem přirozeně nad klenbou boční lodi jako klenuté patro, když se hlavní loď stavěla stále vyšší a plochy stěn bylo třeba více členit (viz katedrála v Noyonu). Stavěly se také nepravé empory, arkády v nadzemním patře, které neměly vlastní strop a byly otevřené do krovu.
V městských halových kostelech 15. a 16. století sloužila podklenutá nebo i dřevěná empora, často po celém obvodu kostela, bohatším měšťanům, případně šlechtě jako privilegované místo a zároveň rozšiřovala počet míst. Empory byly pravidlem zejména v protestantských kostelích. Otevřené a oddělené empory se stavěly také pro patrony a majitele kostelů, pro panovníky a šlechtu. Menší uzavřená a v baroku často zasklená empora se v češtině označuje také jako oratoř.
Z empor vznikly původně dřevěné, později zděné divadelní balkony i v několika patrech nad sebou, podobně jako v sálech knihoven, v koncertních síních a podobně.
Odkazy
Literatura
Ottův slovník naučný, heslo Empora. Sv. 8, str. 592.
Související články
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie.