Bohumír Šmeral: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 2 877 bajtů ,  před 6 lety
doplněn infobox, fix linx, polit. kariéra + kat
m (přidána Kategorie:Absolventi Gymnázia Třebíč za použití HotCat)
(doplněn infobox, fix linx, polit. kariéra + kat)
| jméno= Bohumír Šmeral
| obrázek= Bohumír Šmeral (20. léta).jpg
| úřad = poslanec [[NárodníŘíšská shromážděnírada republiky Československé(Rakousko)|Národního shromážděníŘíšské ČSRrady]]
| od = [[19201911]]
| do = [[19291918]]
| úřad2 = poslanec [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění ČSR]]
| od2 = [[19251920]]
| do2 = [[1929]]
| úřad3 = senátor [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění ČSR]]
| podpis =
}}
Dr. '''Bohumír Šmeral''' ([[25. říjen|25. října]] [[1880]], [[Třebíč]] – [[8. květen|8. května]] [[1941]], [[Moskva]]) byl [[Předlitavsko|rakouský]] a československý politik, novinář, předseda [[Česká strana sociálně demokratická|českoslovanské sociální demokracie]], zakladatel [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]] a teoretik dělnického hnutí.
 
== Biografie ==
== Politické aktivity a přesvědčení ==
Politicky aktivní byl již za [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. Už od svých studentských let se angažoval v sociálně demokratické straně. Od roku [[1908]] byl redaktorem ''[[Právo lidu|Práva lidu]]''. Ve [[Volby do Říšské rady 1911|volbách do Říšské rady roku 1911]] se stal poslancem [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 12. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.<ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref>
Už od svých studentských let se angažoval v sociálně demokratické straně. Od roku [[1908]] byl redaktorem [[Právo lidu|Práva lidu]]. Byl přesvědčeným [[marxismus|marxistou]], jeho vize socialistického státu se zakládala na vytvoření parlamentní demokracie v rakouském soustátí (tzv. [[austromarxismus]]). Proto až do konce [[První světová válka|první světové války]] byl pro zachování [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] a proti zřízení českého (československého) státu, za což byl kritizován i ve vlastní straně. V září 1918 se stal členem Socialistické rady (společný projekt [[Česká strana sociálně demokratická|sociálních demokratů]] a [[Česká strana národně sociální|„českých“]] socialistů). Po založení republiky přestal veřejně vystupovat, odmítl účast v Revolučním národním shromáždění i ve vládě. Na jaře [[1920]] navštívil sovětské Rusko, kde jednal s [[Vladimir Iljič Lenin|V. I. Leninem]]. Po návratu do vlasti se postavil do čela „marxistické levice“. V květnu [[1921]] se podílel na založení [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]], na ustavujícím sjezdu se stal hlavním řečníkem a poté vůdčím představitelem. Nutno poznamenat, že KSČ za působení B. Šmerala ve vedení strany nebyla plně nedemokratickou stranou (bolševizaci započal později [[Klement Gottwald|K. Gottwald]], který patřil mezi hlavní kritiky Bohumíra Šmerala).
 
Už od svých studentských let se angažoval v sociálně demokratické straně. Od roku [[1908]] byl redaktorem [[Právo lidu|Práva lidu]]. Byl přesvědčeným [[marxismus|marxistou]], jeho vize socialistického státu se zakládala na vytvoření parlamentní demokracie v rakouském soustátí (tzv. [[austromarxismus]]). Proto až do konce [[První světová válka|první světové války]] byl pro zachování [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] a proti zřízení českého (československého) státu, za což byl kritizován i ve vlastní straně. V září 1918 se stal členem [[Socialistická rada|Socialistické rady]] (společný projekt [[Česká strana sociálně demokratická|sociálních demokratů]] a [[Česká strana národně sociální|„českých“]]českých socialistů]]). Po založení republiky přestal veřejně vystupovat, odmítl účast v Revolučním národním shromáždění i ve vládě. Na jaře [[1920]] navštívil sovětské Rusko, kde jednal s [[Vladimir Iljič Lenin|V. I. Leninem]]. Po návratu do vlasti se postavil do čela „marxistické levice“. V květnu [[1921]] se podílel na založení [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]], na ustavujícím sjezdu se stal hlavním řečníkem a poté vůdčím představitelem. Nutno poznamenat, že KSČ za působení B. Šmerala ve vedení strany nebyla plně nedemokratickou stranou (bolševizaci započal později [[Klement Gottwald|K. Gottwald]], který patřil mezi hlavní kritiky Bohumíra Šmerala).
 
Jeho vliv na tuzemskou politiku opět zesílil v roce 1920. Na jaře [[1920]] navštívil sovětské Rusko, kde jednal s [[Vladimir Iljič Lenin|V. I. Leninem]]. Po návratu do vlasti se postavil do čela „marxistické levice“. Šmeralova koncepce předpokládala vytvoření masové marxistické strany s převedením velké části členské základny stávající sociální demokracie. Důraz kladl na osvětu a výchovu dělníků. V době utváření komunistické levice v sociální demokracii byl jeho pozvolný postup kritizován některými radikálnějšími stoupenci revoluční levice. Po jednání kongresu [[druhá internacionála|druhé internacionály]] v červenci 1920 tlak na Šmerala zesílil. Měření sil nakonec nastalo v prosinci 1920 během generální stávky. V květnu [[1921]] se podílel na založení [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]], na [[Ustavující sjezd KSČ|ustavujícím sjezdu]] se stal hlavním řečníkem a poté vůdčím představitelem.
<ref name="rfr1">{{Citace monografie
| titul = kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 1994
| isbn = 80-901579-5-5
| strany = 521-522
| jazyk = česky
}}</ref>
 
KSČ za působení Šmerala ve vedení strany nebyla plně nedemokratickou stranou, v organizačních otázkách a metodách politické práce navazoval Šmeral na české a středoevropské ([[předlitavsko|předlitavské]]) tradice. Bolševizaci započal později [[Klement Gottwald]], který patřil mezi hlavní kritiky Bohumíra Šmerala a v slovníku komunistického mezinárodního hnutí se objevil termín [[šmeralismus]].<ref name="rfr1"/>
 
V [[Volby do parlamentu Československé republiky 1920|parlamentních volbách v roce 1920]] získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění za sociální demokracii, později přešel do KSČ. Mandát v [[Volby do parlamentu Československé republiky 1925|parlamentních volbách v roce 1925]] obhájil a v parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do roku 1929.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| titul = Bohumír Šmeral
| url = http://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?org=295&id=3856&l=cz
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2013-05-24}}</ref> Tehdy jeho vliv v KSČ upadal [[V. sjezd KSČ]] roku 1929 ho poprvé nezvolil do [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|Ústředního výboru Komunistické strany Československa]]. Pracoval pak spíše v administrativě mezinárodního komunistického hnutí. Teprve v druhé polovině 30. let začal opět promlouvat i do domácích poměrů. V té době již ale nebyl nositelem vlastní politické koncepce a plně se podřizoval kurzu Gottwaldova vedení.<ref name="rfr1"/>
 
V [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|parlamentních volbách v roce 1935]] získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do prosince [[1938]], kdy jeho mandát zanikl v důsledku rozpuštění KSČ.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.psp.cz/eknih/1935ns/se/rejstrik/jmenny/s.htm
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2011-12-13}}</ref> Od druhé poloviny třicátých let přebýval převážně v zahraničí. V listopadu 1938 odjel do Moskvy, kde 8. května 1941 zemřel.<ref Po druhé světové válce těžila KSČ ze Šmeralovy specifické ''československé cesty k socialismu'', založené na myšlenkách nejen [[Karl Marx|K. Marxe]], ale i [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]] a dalších.name="rfr1"/>
 
Po druhé světové válce těžila KSČ ze Šmeralovy specifické ''československé cesty k socialismu'', založené na myšlenkách nejen [[Karl Marx|K. Marxe]], ale i [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]] a dalších.
 
Dnes je po něm pojmenována jedna z kolejí [[Univerzita Palackého v Olomouci|Univerzity Palackého v Olomouci]] a několik ulic v českých městech.
* ''Výbor z díla 1922-1939 (vyd. 1981)
 
== Související článkyOdkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Související články ===
* [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]
* [[Komunistická strana Československa]]
* [[šmeralismus]]
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Kosatík | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Kosatík | titul = Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 280 | isbn = 978-80-204-2307-8}}
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazy ===
[[Kategorie:Předsedové ČSSD]]
[[Kategorie:Členové KSČ]]
[[Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady]]
[[Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění]]
[[Kategorie:Senátoři československého Národního shromáždění]]
[[Kategorie:Narození 1880]]
[[Kategorie:Úmrtí 1941]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Lidé narození v Třebíči]]
[[Kategorie:Lidé žijící v Třebíči]]
[[Kategorie:Absolventi Gymnázia Třebíč]]
[[Kategorie:Muži]]

Navigační menu