Bohumír Šmeral: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m přidána Kategorie:Absolventi Gymnázia Třebíč za použití HotCat
doplněn infobox, fix linx, polit. kariéra + kat
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno= Bohumír Šmeral
| jméno= Bohumír Šmeral
| obrázek= Bohumír Šmeral (20. léta).jpg
| obrázek= Bohumír Šmeral (20. léta).jpg
| úřad = poslanec [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění ČSR]]
| úřad = poslanec [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]]
| od = [[1920]]
| od = [[1911]]
| do = [[1929]]
| do = [[1918]]
| úřad2 = poslanec [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění ČSR]]
| od2 = [[1925]]
| od2 = [[1920]]
| do2 = [[1929]]
| do2 = [[1929]]
| úřad3 = senátor [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění ČSR]]
| úřad3 = senátor [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění ČSR]]
Řádek 20: Řádek 21:
| podpis =
| podpis =
}}
}}
Dr. '''Bohumír Šmeral''' ([[25. říjen|25. října]] [[1880]], [[Třebíč]] – [[8. květen|8. května]] [[1941]], [[Moskva]]) byl [[Předlitavsko|rakouský]] a československý politik, novinář, předseda [[Česká strana sociálně demokratická|českoslovanské sociální demokracie]], zakladatel [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]] a teoretik dělnického hnutí.
Dr. '''Bohumír Šmeral''' ([[25. říjen|25. října]] [[1880]] [[Třebíč]] – [[8. květen|8. května]] [[1941]] [[Moskva]]) byl [[Předlitavsko|rakouský]] a československý politik, novinář, předseda [[Česká strana sociálně demokratická|českoslovanské sociální demokracie]], zakladatel [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]] a teoretik dělnického hnutí.


== Biografie ==
== Politické aktivity a přesvědčení ==
Politicky aktivní byl již za [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. Už od svých studentských let se angažoval v sociálně demokratické straně. Od roku [[1908]] byl redaktorem ''[[Právo lidu|Práva lidu]]''. Ve [[Volby do Říšské rady 1911|volbách do Říšské rady roku 1911]] se stal poslancem [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 12. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.<ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref>
⚫
Už od svých studentských let se angažoval v sociálně demokratické straně. Od roku [[1908]] byl redaktorem [[Právo lidu|Práva lidu]]. Byl přesvědčeným [[marxismus|marxistou]], jeho vize socialistického státu se zakládala na vytvoření parlamentní demokracie v rakouském soustátí (tzv. [[austromarxismus]]). Proto až do konce [[První světová válka|první světové války]] byl pro zachování [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] a proti zřízení českého (československého) státu, za což byl kritizován i ve vlastní straně. V září 1918 se stal členem Socialistické rady (společný projekt [[Česká strana sociálně demokratická|sociálních demokratů]] a [[Česká strana národně sociální|„českých“]] socialistů). Po založení republiky přestal veřejně vystupovat, odmítl účast v Revolučním národním shromáždění i ve vládě. Na jaře [[1920]] navštívil sovětské Rusko, kde jednal s [[Vladimir Iljič Lenin|V. I. Leninem]]. Po návratu do vlasti se postavil do čela „marxistické levice“. V květnu [[1921]] se podílel na založení [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]], na ustavujícím sjezdu se stal hlavním řečníkem a poté vůdčím představitelem. Nutno poznamenat, že KSČ za působení B. Šmerala ve vedení strany nebyla plně nedemokratickou stranou (bolševizaci započal později [[Klement Gottwald|K. Gottwald]], který patřil mezi hlavní kritiky Bohumíra Šmerala).

⚫
Byl přesvědčeným [[marxismus|marxistou]], jeho vize socialistického státu se zakládala na vytvoření parlamentní demokracie v rakouském soustátí (tzv. [[austromarxismus]]). Proto až do konce [[První světová válka|první světové války]] byl pro zachování [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] a proti zřízení českého (československého) státu, za což byl kritizován i ve vlastní straně. V září 1918 se stal členem [[Socialistická rada|Socialistické rady]] (společný projekt [[Česká strana sociálně demokratická|sociálních demokratů]] a [[Česká strana národně sociální|českých socialistů]]). Po založení republiky přestal veřejně vystupovat, odmítl účast v Revolučním národním shromáždění i ve vládě.

Jeho vliv na tuzemskou politiku opět zesílil v roce 1920. Na jaře [[1920]] navštívil sovětské Rusko, kde jednal s [[Vladimir Iljič Lenin|V. I. Leninem]]. Po návratu do vlasti se postavil do čela „marxistické levice“. Šmeralova koncepce předpokládala vytvoření masové marxistické strany s převedením velké části členské základny stávající sociální demokracie. Důraz kladl na osvětu a výchovu dělníků. V době utváření komunistické levice v sociální demokracii byl jeho pozvolný postup kritizován některými radikálnějšími stoupenci revoluční levice. Po jednání kongresu [[druhá internacionála|druhé internacionály]] v červenci 1920 tlak na Šmerala zesílil. Měření sil nakonec nastalo v prosinci 1920 během generální stávky. V květnu [[1921]] se podílel na založení [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]], na [[Ustavující sjezd KSČ|ustavujícím sjezdu]] se stal hlavním řečníkem a poté vůdčím představitelem.
<ref name="rfr1">{{Citace monografie
| titul = kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 1994
| isbn = 80-901579-5-5
| strany = 521-522
| jazyk = česky
}}</ref>

KSČ za působení Šmerala ve vedení strany nebyla plně nedemokratickou stranou, v organizačních otázkách a metodách politické práce navazoval Šmeral na české a středoevropské ([[předlitavsko|předlitavské]]) tradice. Bolševizaci započal později [[Klement Gottwald]], který patřil mezi hlavní kritiky Bohumíra Šmerala a v slovníku komunistického mezinárodního hnutí se objevil termín [[šmeralismus]].<ref name="rfr1"/>

V [[Volby do parlamentu Československé republiky 1920|parlamentních volbách v roce 1920]] získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění za sociální demokracii, později přešel do KSČ. Mandát v [[Volby do parlamentu Československé republiky 1925|parlamentních volbách v roce 1925]] obhájil a v parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do roku 1929.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| titul = Bohumír Šmeral
| url = http://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?org=295&id=3856&l=cz
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2013-05-24}}</ref> Tehdy jeho vliv v KSČ upadal [[V. sjezd KSČ]] roku 1929 ho poprvé nezvolil do [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|Ústředního výboru Komunistické strany Československa]]. Pracoval pak spíše v administrativě mezinárodního komunistického hnutí. Teprve v druhé polovině 30. let začal opět promlouvat i do domácích poměrů. V té době již ale nebyl nositelem vlastní politické koncepce a plně se podřizoval kurzu Gottwaldova vedení.<ref name="rfr1"/>


V [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|parlamentních volbách v roce 1935]] získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do prosince [[1938]], kdy jeho mandát zanikl v důsledku rozpuštění KSČ.<ref>{{Citace elektronické monografie
V [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|parlamentních volbách v roce 1935]] získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do prosince [[1938]], kdy jeho mandát zanikl v důsledku rozpuštění KSČ.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 30: Řádek 53:
| url = http://www.psp.cz/eknih/1935ns/se/rejstrik/jmenny/s.htm
| url = http://www.psp.cz/eknih/1935ns/se/rejstrik/jmenny/s.htm
| jazyk = česky
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2011-12-13}}</ref> Od druhé poloviny třicátých let přebýval převážně v zahraničí. V listopadu 1938 odjel do Moskvy, kde 8. května 1941 zemřel. Po druhé světové válce těžila KSČ ze Šmeralovy specifické ''československé cesty k socialismu'', založené na myšlenkách nejen [[Karl Marx|K. Marxe]], ale i [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]] a dalších.
| datum přístupu = 2011-12-13}}</ref> Od druhé poloviny třicátých let přebýval převážně v zahraničí. V listopadu 1938 odjel do Moskvy, kde 8. května 1941 zemřel.<ref name="rfr1"/>
Po druhé světové válce těžila KSČ ze Šmeralovy specifické ''československé cesty k socialismu'', založené na myšlenkách nejen [[Karl Marx|K. Marxe]], ale i [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]] a dalších.


Dnes je po něm pojmenována jedna z kolejí [[Univerzita Palackého v Olomouci|Univerzity Palackého v Olomouci]] a několik ulic v českých městech.
Dnes je po něm pojmenována jedna z kolejí [[Univerzita Palackého v Olomouci|Univerzity Palackého v Olomouci]] a několik ulic v českých městech.
Řádek 43: Řádek 68:
* ''Výbor z díla 1922-1939 (vyd. 1981)
* ''Výbor z díla 1922-1939 (vyd. 1981)


== Související články ==
== Odkazy ==
⚫
=== Reference ===
⚫
<references />

=== Související články ===
* [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]
* [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]
* [[Komunistická strana Československa]]
* [[Komunistická strana Československa]]
Řádek 49: Řádek 78:
* [[šmeralismus]]
* [[šmeralismus]]


== Literatura ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Kosatík | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Kosatík | titul = Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 280 | isbn = 978-80-204-2307-8}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kosatík | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Kosatík | titul = Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 280 | isbn = 978-80-204-2307-8}}

== Odkazy ==
⚫
=== Reference ===
⚫
<references />


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
Řádek 70: Řádek 95:
[[Kategorie:Předsedové ČSSD]]
[[Kategorie:Předsedové ČSSD]]
[[Kategorie:Členové KSČ]]
[[Kategorie:Členové KSČ]]
[[Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady]]
[[Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění]]
[[Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění]]
[[Kategorie:Senátoři československého Národního shromáždění]]
[[Kategorie:Senátoři československého Národního shromáždění]]
Řádek 75: Řádek 101:
[[Kategorie:Narození 1880]]
[[Kategorie:Narození 1880]]
[[Kategorie:Úmrtí 1941]]
[[Kategorie:Úmrtí 1941]]
⚫
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Lidé narození v Třebíči]]
[[Kategorie:Lidé narození v Třebíči]]
[[Kategorie:Lidé žijící v Třebíči]]
[[Kategorie:Lidé žijící v Třebíči]]
[[Kategorie:Absolventi Gymnázia Třebíč]]
[[Kategorie:Absolventi Gymnázia Třebíč]]
⚫
[[Kategorie:Muži]]

Verze z 24. 5. 2013, 23:44

Šablona:Infobox Politik Dr. Bohumír Šmeral (25. října 1880 Třebíč – 8. května 1941 Moskva) byl rakouský a československý politik, novinář, předseda českoslovanské sociální demokracie, zakladatel Komunistické strany Československa a teoretik dělnického hnutí.

Biografie

Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Už od svých studentských let se angažoval v sociálně demokratické straně. Od roku 1908 byl redaktorem Práva lidu. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 12. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[1]

Byl přesvědčeným marxistou, jeho vize socialistického státu se zakládala na vytvoření parlamentní demokracie v rakouském soustátí (tzv. austromarxismus). Proto až do konce první světové války byl pro zachování Rakouska-Uherska a proti zřízení českého (československého) státu, za což byl kritizován i ve vlastní straně. V září 1918 se stal členem Socialistické rady (společný projekt sociálních demokratů a českých socialistů). Po založení republiky přestal veřejně vystupovat, odmítl účast v Revolučním národním shromáždění i ve vládě.

Jeho vliv na tuzemskou politiku opět zesílil v roce 1920. Na jaře 1920 navštívil sovětské Rusko, kde jednal s V. I. Leninem. Po návratu do vlasti se postavil do čela „marxistické levice“. Šmeralova koncepce předpokládala vytvoření masové marxistické strany s převedením velké části členské základny stávající sociální demokracie. Důraz kladl na osvětu a výchovu dělníků. V době utváření komunistické levice v sociální demokracii byl jeho pozvolný postup kritizován některými radikálnějšími stoupenci revoluční levice. Po jednání kongresu druhé internacionály v červenci 1920 tlak na Šmerala zesílil. Měření sil nakonec nastalo v prosinci 1920 během generální stávky. V květnu 1921 se podílel na založení Komunistické strany Československa, na ustavujícím sjezdu se stal hlavním řečníkem a poté vůdčím představitelem. [2]

KSČ za působení Šmerala ve vedení strany nebyla plně nedemokratickou stranou, v organizačních otázkách a metodách politické práce navazoval Šmeral na české a středoevropské (předlitavské) tradice. Bolševizaci započal později Klement Gottwald, který patřil mezi hlavní kritiky Bohumíra Šmerala a v slovníku komunistického mezinárodního hnutí se objevil termín šmeralismus.[2]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění za sociální demokracii, později přešel do KSČ. Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil a v parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do roku 1929.[3] Tehdy jeho vliv v KSČ upadal V. sjezd KSČ roku 1929 ho poprvé nezvolil do Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Pracoval pak spíše v administrativě mezinárodního komunistického hnutí. Teprve v druhé polovině 30. let začal opět promlouvat i do domácích poměrů. V té době již ale nebyl nositelem vlastní politické koncepce a plně se podřizoval kurzu Gottwaldova vedení.[2]

V parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do prosince 1938, kdy jeho mandát zanikl v důsledku rozpuštění KSČ.[4] Od druhé poloviny třicátých let přebýval převážně v zahraničí. V listopadu 1938 odjel do Moskvy, kde 8. května 1941 zemřel.[2]

Po druhé světové válce těžila KSČ ze Šmeralovy specifické československé cesty k socialismu, založené na myšlenkách nejen K. Marxe, ale i T. G. Masaryka a dalších.

Dnes je po něm pojmenována jedna z kolejí Univerzity Palackého v Olomouci a několik ulic v českých městech.

Knihy a publikace

  • Kdo jsou a co chtějí sociální demokraté (1906)
  • Materálie k dějinám dělnického hnutí (1906)
  • Pravda o sovětském Rusku (1920)
  • První cesty do země Leninovy (první vydání 1971)
  • Historické práce 1908-1940 (vyd. 1962)
  • Výbor z díla 1902-1921 (vyd. 1981)
  • Výbor z díla 1922-1939 (vyd. 1981)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  2. ↑ a b c d kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 521-522. 
  3. ↑ Bohumír Šmeral [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-05-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-13]. Dostupné online. 

Související články

Literatura

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohumír Šmeral na Wikimedia Commons Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohumír Šmeral CHYBA: {{Wikizdroje}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „autor“, „dílo“, „kategorie“, „rozcestník“, „edice“.

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bohumír_Šmeral&oldid=10353085“