Rudolf Ferdinand Kinský: Porovnání verzí
Upřesnění odchodu Kinských z Lysé |
m pomlčka |
||
| Řádek 44: | Řádek 44: | ||
}} |
}} |
||
'''Rudolf Ferdinand Kinský''' se narodil 2.12.1859 v [[Heřmanův Městec|Heřmanově Městci]], který držela od roku [[1828]] [[choceň]]ská větev rodu [[Kinští|Kinských]]. Jeho otcem byl [[Ferdinand Bonaventura, 7. kníže Kinský]]<ref>http://www.knize-kinsky.cz</ref>. Rudolf Ferdinand byl jeho čtvrtým dítětem a druhým synem. Starší bratr Karel (*1858 |
'''Rudolf Ferdinand Kinský''' se narodil 2.12.1859 v [[Heřmanův Městec|Heřmanově Městci]], který držela od roku [[1828]] [[choceň]]ská větev rodu [[Kinští|Kinských]]. Jeho otcem byl [[Ferdinand Bonaventura, 7. kníže Kinský]]<ref>http://www.knize-kinsky.cz</ref>. Rudolf Ferdinand byl jeho čtvrtým dítětem a druhým synem. Starší bratr Karel (*1858 – †1919) se stal VIII. knížetem Kinským ze Vchynic a Tetova a Rudolf Ferdinand pak IX. knížetem Kinským ze Vchynic a Tetova. |
||
Vojenskou službu absolvoval u Císařských dragounů č.I. Až do začátku války byl poručíkem v záloze. Poté, co do [[Lysá nad Labem|Lysé]] přišla škardona Císařských dragounů č.I., byl povýšen na [[nadporučík]]a. |
Vojenskou službu absolvoval u Císařských dragounů č.I. Až do začátku války byl poručíkem v záloze. Poté, co do [[Lysá nad Labem|Lysé]] přišla škardona Císařských dragounů č.I., byl povýšen na [[nadporučík]]a. |
||
Verze z 1. 4. 2013, 18:02
Rudolf Ferdinand Kinský se narodil 2.12.1859 v Heřmanově Městci, který držela od roku 1828 choceňská větev rodu Kinských. Jeho otcem byl Ferdinand Bonaventura, 7. kníže Kinský[1]. Rudolf Ferdinand byl jeho čtvrtým dítětem a druhým synem. Starší bratr Karel (*1858 – †1919) se stal VIII. knížetem Kinským ze Vchynic a Tetova a Rudolf Ferdinand pak IX. knížetem Kinským ze Vchynic a Tetova.
Vojenskou službu absolvoval u Císařských dragounů č.I. Až do začátku války byl poručíkem v záloze. Poté, co do Lysé přišla škardona Císařských dragounů č.I., byl povýšen na nadporučíka.
20.9.1881 se Rudolf Ferdinand oženil v Chocni s Marii hraběnkou Wilczekovou, narozenou v Paříži 24.12.1858[2]. S ní měl poté 6 dcer.
Panství Rosice, Choceň a Freistadt získal dědictvím. V roce 1905 koupil za 4 miliony korun panství Lysá nad Labem od vdovy po baronu Leitenbergerovi. Zámek nechal opravit a vybavit jej starožitným nábytkem. Zahájil i opravy zámku Bon Repos, které však přerušila světová válka. Založením Československé republiky přišel Rudolf Ferdinand Kinský nejen o šlechtický titul, ale díky pozemkové reformě i o část pozemků. Zámek tak ztratil ekonomickou soběstačnost. Ferdinand Kinský koupil i panství Benátky nad Jizerou. Většinu zámeckého vybavení však prodal v dražbě, vybrané sochy odvezl do Lysé nad Labem a některé do Nového Města nad Metují. V roce 1920 prodal Ferdinand Kinský zadlužený chátrající zámek i park v Benátkách nad Jizerou městu.
Po otci mezi jeho záliby patřila jízda na koni a chov lipicánských koní. Účastnil se řady dostihových závodů, většinou v Anglii. Na zámku v Lysé nad Labem choval 23 koní a v hřebčíně na Karlově až 65 koní. Byl také horlivým hasičem.
Rudolf Ferdinand Kinský zemřel 13.3.1930 v Lysé nad Labem. Po jeho smrti se většina jeho rodiny odstěhovala do rakouského zámku Kremsegg v Kremsmünsteru, zakoupeném v roce 1929. Ze zámku v Lysé nad Labem byl převezen na 40 vagónech veškerý mobiliář a zámek byl následně v roce 1938 odprodán státu - Ministerstvu sociální péče. V Lysé nad Labem zůstala pouze dcera Gabriela provdaná za Ericha Thurn-Taxise[2], která se po prodeji zámku státu přestěhovala do zahradního domku, který jako jediný z panství nebyl prodán.
Reference
- ↑ http://www.knize-kinsky.cz
- ↑ a b Božena Chmelová: Příběhy, pověsti a historie města Lysá nad Labem a okolí, ALPY Lysá nad Labem, 1999.