Seznam stanic metra v Kyjevě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Seznam stanic kyjevského metra obsahuje existující, rozestavěné a stanice duchů kyjevského metra. Seznam je rozdělen na dvě části. První obsahuje existující a oficiálně otevřené stanice metra a druhá uvádí rozestavěné stanice a stanice duchů. Přehled nezahrnuje plánované stanice metra.

Celý systém kyjevského metra tvoří tři linky o celkové délce přibližně 67 kilometrů a 52 stanic. Šest z nich (Teatralna, Chreščatyk, Majdan Nezaležnosti, Plošča Ukrajinskych Herojiv, Palac sportu a Zoloti vorota) jsou přestupní. Tyto stanice na rozdíl od zvyklostí z podzemní dráhy v Moskvě nebo Praze nemají na obou křižujících se trasách jednotný název, nýbrž každá má své vlastní pojmenování.

Historie kyjevského metra[editovat | editovat zdroj]

První projekty[editovat | editovat zdroj]

Rozšiřování metra v Kyjevě (animace v ukrajinštině)

V Kyjevě se myšlenka podzemní dráhy poprvé objevila v roce 1884.[1][2] Druhý plán na vytvoření systému rychlé dopravy pod městem se datoval k roku 1916, tehdy americko-ruská obchodní společnost plánovala shromáždit velkou sumu finančních prostředků a vytvořit ještě v carském Rusku podzemní dráhu.[3] Ve svém úsilí pokračovala i po rozpadu země v krátkém období, kdy byla Ukrajina nezávislá. Celý plán byl odmítnut po přičlenění Ukrajiny do Sovětského svazu.[4]

V sovětských dobách se začaly první projekty metra objevovat už před druhou světovou válkou, a to ve spolupráci s experty z Moskvy.[5] Dva roky po přesunutí hlavního města Ukrajiny z Charkova do Kyjeva předsednictví místního sovětu zpracovalo analýzu výstavby metra, které se mělo stát součástí přestavby města na moderní metropoli USSR. Přestože již realizaci na konci 30. let nestálo téměř nic v cestě, celý projekt musel být vzhledem k válečným událostem zrušen.[5][6]

Výzkum a výstavba[editovat | editovat zdroj]

Po válce bylo město zničené a muselo být opraveno a přebudováno. Dne 5. srpna 1944 byly zahájeny průzkumné práce, vypracovat technický projekt a celkový odhad ceny.[7] V roce 1949 byl vytvořen Kyjivmetrobud v čele s Pylypem Kuzminem. Aby bylo možné určit směr první trasy, odborníci analyzovali intenzitu dopravy obyvatel Kyjeva jak na centrálních, tak i vzdálených komunikacích města.[8][9] Tato analýza tvořila základ mapy toků cestujících v Kyjevě, která naznačovala, odkud a kam by měla vést trasa metra a kde přesně stavět stanice. Teprve poté zahájili projektové práce.[9] S výstavbou podzemní dráhy se začalo v srpnu 1949, a to v úseku mezi stanicemi Dnipro a Arsenalna, ale už od počátku stavbu provázely komplikace, například svérázná topografie území, propady, které odplavily podzemní vrstvy půdy a další projektem nepředvídané potíže. Ty měly značný vliv na zpoždění harmonogramu prací.[10][11][12]

Stanice Universytet byla otevřena vrámci prvního úseku v roce 1960

Otevření a rozšíření první linky[editovat | editovat zdroj]

Dne 6. listopadu 1960 byl 5,2 km dlouhý první úsek slavnostně otevřen.[13] Nejstarší stanice jsou dnes součástí linky spojující východ města se západem známé jako Svjatošynsko-Brovarska. U stanice Dnipro se nacházelo provizorní depo, které bylo propojeno se stanicí metra točnou, jež se nacházela pod druhým nástupištěm stanice. Souprava se na točně otočila a následně byla vyvezena nahoru do stanice.[14][13] Soupravy přijely do železniční stanice Darnycja, kdy poté byly speciálními tramvajovými vozíky dopraveny do depa Dnipro.[15]

Další úseky linky byly otevřeny v rocích 1963, 1965, 1969, 1971, 1979 a 2003.[12][16][17][18]

Otevření a rozšíření druhé linky[editovat | editovat zdroj]

Stanice Herojiv Dnipra byla otevřena v roce 1982

V roce 1971 se začala budovat i druhá, severojižní linka známá pod názvem Kurenivsko-Červonoarmijska (dnes Obolonsko-Teremkivska).[19] Původní název „Kurenivsko-Červonoarmijska“ neodrážel skutečnou trasu, ale původní projekt linky. V polovině 60. let stavební plány počítaly s výstavbou linky ve směru Kurenivka do dnešní oblasti v okolí stanice metra Tarasa Ševčenka.[20][21] Ale kvůli plánům výstavby sídliště Oboloň bylo rozhodnuto vést metro na toto sídliště.[21]

Nový úsek mezi stanicemi Kalininova plošča, Poštova plošča a Červona plošča byl hloubený, tudíž i proto bylo zbouráno mnoho historických budov v Podilu. Při stavbě stanice Červona plošča v létě roku 1972 bylo objeveno starověké ruské panství, kvůli tomu se výstavba výrazně zpomalila.[22] První úsek druhé linky byl otevřen 17. prosince 1976.[21]

Další úseky linky byly otevřeny v rocích 1980, 1981, 1982, 1984, 2010, 2011, 2012, 2013.[23][24][25][26][27][28][29][30]

Otevření a rozšíření třetí linky[editovat | editovat zdroj]

Stanice Zoloti vorota byla jako jedna z mála stylyzována do ukrajinské kultury

Stávající dvě linky na konci 80. let doplnila ještě třetí, Syrecko-Pečerska.[31][32] Stavební práce na prvním úseku započaly v roce 1981, první tři stanice byly dokončeny po osmi letech. Byly to stanice Zoloti Vorota, Palac Sportu a Mečnikova.[31] Při výstavbě stanice Zoloti Vorota musela být postavena i nová přestupní stanice na první lince, a to stanice Teatralna otevřená v roce 1987, jež se po otevření linky stala přestupní.[33] Tyto stanice byly také poslední otevřené v rámci začlenění Ukrajiny do Sovětského svazu.[34]

Další úseky linky byly otevřeny v rocích 1991, 1992, 1994, 1996, 2000, 2007, 2008.[35][36][37][38][39][40]

Seznam linek[editovat | editovat zdroj]

Č. Název Otevřeno Délka Počet stanic
Svjatošynsko-Brovarska (ukrajinsky Святошинсько-Броварська) 1960 22,7 km 18
Obolonsko-Teremkivska (Оболонсько-Теремківська лінія) 1976 21,0 km 18
Syrecko-Pečerska (Сирецько-Печерська) 1989 23,8 km 16
Celkem 67,5 km 52

Seznam[editovat | editovat zdroj]

Stanice Trasa Otevřena Poloha Městská část Přestupy Poznámky Okolí Obrázek
Akademmistečko 23. květen 2003[41] podzemní Akademmistečko Trolejbus Akademmistečko
Arsenalna 6. listopad 1960[42] pozdemní Starý Kyjev Trolejbus do roku 2022 nejhlubší stanice metra na světě socha Matka Ukrajina, Prezidentský palác, park Chreščatyj a Kyjevskopečerská lávra Arsenalna
Berestejska 5. listopad 1971[43] pozdemní Hrušky Tramvaj a Trolejbus do roku 1993 Žovtneva[43] Berestejska
Boryspilska 23. srpen 2005[44] pozdemní Charkovský masyv Tramvaj a Trolejbus Charkovské náměstí Boryspilska
Černihivska 4. listopad 1968[45] nadzemní Socmisto Tramvaj a Trolejbus do roku 1993 Komsomolska[45] Černihivska
Červonyj chutir 23. květen 2008[46] podzemní Červonyj chutir konečná stanice třetí linky[46] depo Charkivske Červonyj chutir
Darnycja 5. listopad 1965[47] nadzemní Socmisto Trolejbus depo Darnycja Darnycja
Demijivska 15. prosinec 2010[48] podzemní Demijivka Trolejbus nedaleko stanice metra se nachází centrální autobusové nádraží Kyjeva Národní knihovna Ukrajiny Demijivska
Dnipro 6. listopad 1960[49] nadzemní Dnipro
Dorohožyči 3. březen 2000[50] podzemní Syrec a Lukjanivka Trolejbus pomník obětem masakru v Babím Jaru a Kyjevská televizní věž Dorohožyči
Herojiv Dnipra 6. listopad 1982[51] podzemní Oboloň Tramvaj a Trolejbus depo Oboloň Herojiv Dnipra
Hidropark 5. listopad 1965[52] nadzemní Hidropark Hidropark
Holosijivska 15. prosinec 2010[53] podzemní Holosijiv Trolejbus Holosijivska
Charkivska 28. prosinec 1994[54] podzemní Osokorky a Severní Osokorky Na autobus směřující na mezinárodní letiště Boryspil Charkivska
Chreščatyk 6. listopad 1960[55] podzemní Starý Kyjev Na linku do stanice Majdan Nezaležnosti přestupní stanice, za stanicí se nachází kolejová spojka spojující druhou linkou a první linku ulice Chreščatyk Chreščatyk
Ipodrom 25. říjen 2012[56] podzemní Teremky Trolejbus nedaleko stanice metra se nachází jižní autobusové nádraží Kyjeva Ipodrom
Klovska 31. prosinec 1989[57] podzemní Klov Trolejbus do roku 1993 Mečnikova[58], za stanicí se nachází kolejová spojka spojující třetí linku s druhou linkou a první linkou Klovska
Kontraktova plošča 17. prosinec 1979[59] podzemní Podil Tramvaj do roku 1990 Crvena plošča[59] Kontraktovo náměstí, Areál Kyjevsko-mohyljanské akademie Kontraktova plošča
Lisova 6. prosinec 1979[60] nadzemní Lisový masyv Tramvaj a Trolejbus konečná stanice první linky, do roku 1993 Pionerska[60] Lisova
Livoberežna 5. listopad 1965[61] nadzemní Levobřežní masyv Livoberežna
Lukjanivska 30. prosinec 1996[62] podzemní Lukjanivka Tramvaj a Trolejbus Vědeckotechnická knihovna Lukajnivska
Lybidska 30. prosinec 1984[63] podzemní Nova Zabudova Trolejbus do roku 1993 Dzeržynska[63] Lybidska
Majdan Nezaležnosti 17. prosinec 1979[64] podzemní Starý Kyjev Na linku do stanice Chreščatyk přestupní stanice, mezi lety 1976 a 1977 Plošča Kalinina a mezi lety 1977 a 1991 Plošča Žovtnevoj Revoluciji[64] Náměstí nezávislosti, Evropské náměstí, Chreščatyj park Majdan Nezaležnosti
Minska 6. listopad 1982[65] podzemní Oboloň Trolejbus Minska
Nyvky 5. listopad 1971[66] podzemní Nyvky a Galagany Trolejbus Nyvky
Oboloň 19. prosince 1980[67] podzemní Oboloň Tramvaj a Trolejbus do roku 1990 Prospekt Kornijčuka[67] Oboloň
Olimpijska 13. prosinec 1981[68] podzemní Nova Zabudova Trolejbus do roku 2011 Respublikanskyj stadion[68] Národní sportovní komplex Olimpijskyj Olimpijska
Osokorky 28. prosinec 1994[69] podzemní Osokorky a Severní Osokorky Osokorky
Palac sportu 31. prosinec 1989[70] podzemní Nova Zabudova a Lypky Na linku do stanice Plošča Ukrajinskych Herojiv[70] přestupní stanice Palác sportu Palac sportu
Palac Ukrajina 30. prosinec 1984[71] podzemní Nova Zabudova Trolejbus do roku 1993 Červonoarmijska[71] Palác Ukrajina Palac Ukrajina
Pečerska 29. prosinec 1997[72] podzemní Pečersk Trolejbus otevřena dodatečně[73] Pečerska
Plošča Ukrajinskych Herojiv 13. prosinec 1981[74] podzemní Nova Zabudova a Lypky Na linku do stanice Palac sportu[70] přestupní stanice, do roku 2023 Plošča Lva Tolstoho[74] Plošča Ukrajinskych Herojiv
Počajna 19. prosince 1980[75] podzemní Podil a Oboloň do roku 2016 Petrivka[75] Počajna
Politechničnyj instytut 5. listopad 1963[76] podzemní Šuljavka Trolejbus kyjevská Zoo Politechničnyj instytut
Poštova plošča 17. prosinec 1979[77] podzemní Podil Trolejbus Poštovní náměstí, Lanová dráha v Kyjevě Poštova plošča
Pozňaky 28. prosinec 1994[78] podzemní Pozňaky a Severní Osokorky Tramvaj a Trolejbus Pozňaky
Šuljavska 5. listopad 1963[79] podzemní Šuljavka Trolejbus do roku 1993 Zavod Bilšovyk[79] Šuljavska
Slavutyč 28. prosinec 1994[80] podzemní Osokorky Slavutyč
Svjatošyn 5. listopad 1971[81] podzemní Svjatošyn do roku 1991 Svjatošyno[81] Svjatošyn
Syrec 14. říjen 2004[82] podzemní Syrec konečná stanice třetí linky[82] Syrec
Tarasa Ševčenka 19. prosince 1980[83] podzemní Podil Tarasa Ševčenka
Teatralna 6. listopad 1987[84] podzemní Starý Kyjev Na linku do stanice Zoloti vorota[84] přestupní stanice, otevřena dodatečně, do roku 1992 Leninska[84] Ukrajinská národní opera Tarase Ševčenka Teatralna
Teremky 6. listopad 2013[85] podzemní Teremky Trolejbus konečná stanice druhé linky[85] Teremky
Universytet 6. listopad 1960[86] podzemní Starý Kyjev Trolejbus univerzita Tarase Ševčenka, chrám svatého Michala Universytet
Vasylkivska 15. prosince 2010[87] podzemní Holosijiv Trolejbus Vasylkivska
Vokzalna 6. listopad 1960[88] podzemní Jevbaz hlavní kyjevské nádraží Vokzalna
Vydubyči 30. prosinec 1991[89] podzemní Telyčka nedaleko stanice se nachází autobusové nádraží Vydubyči[89] Vydubyči
Vyrlycja 4. březen 2006[90] podzemní Charkovský masyv otevřena dodatečně[73] Vyrlycja
Vystavkovyj centr 27. prosince 2011[91] podzemní Holosijiv Trolejbus Expocentr Ukrajiny (Výstaviště) Vystavkovyj centr
Zoloti vorota 31. prosinec 1989[92] podzemní Starý Kyjev Na linku do stanice Teatralna[92] Zlatá brána Zoloti vorota
Zvirynecka 30. prosinec 1991[93] podzemní Zvirynec Trolejbus do roku 2023 Družby narodiv[93] Národní botanická zahrada Zvirynecka
Žytomyrska 23. květen 2003[94] podzemní Akademmistečko Trolejbus Žytomyrska

Seznam rozestavěných a stanic duchů[editovat | editovat zdroj]

Stanice Trasa Poloha Městská část Přestupy Poznámky Obrázek
Hercena podzemní Lukjanivka Trolejbus stanice nemá postavenou střední loď a má jen dvě provizorní nástupiště, stanice je nyní využívána jako technická stanice.[95]
Lvivska Brama podzemní Starý Kyjev Trolejbus stanice má postavenou střední loď a dvě nástupiště s hotovou kolejovou zdí, stanice není propojena s vestibulem. Stanicí se projíždí.[96] Lvivska brama
Maršala Hrečka podzemní Vynohradar stanice je ve výstavbě a nachází se za stanicí Mostycka, kdy se linka rozděluje na dvě části, ta na které se nachází tato stanice končí ve stanici Vynohradar.[97]
Mostycka podzemní Zamkovyšče Trolejbus stanice má vybudované střední loď a dvě nástupiště. Tunely jsou propojeny ke stanici Syrec a stanice se otevře společně se stanicí Varšavska.[97]
Sudnobudivna nadzemní Podil stanice je ve výstavbě a nachází se na Podilském mostě na pravém břehu města v hlavním přístavu města.[98]
Truchaniv ostriv nadzemní stanice je ve výstavbě a nachází se na Podilském mostě na ostrově Truchaniv[98]
Rajdužna podzemní Rajdužný masyv stanice je ve výstavbě a nachází za Podilským mostem na levém břehu města[98]
Zatoka Desenka nadzemní stanice je ve výstavbě a nachází se na Podilském mostě na poloostrově Horbačycha[98]
Varšavska podzemní Vynohradar Trolejbus stanice je ve výstavbě a nachází se za stanicí Mostycka, a bude konečnou stanicí třetí linky[97]
Telyčka nadzemní Telyčka stanice má postavené dvě podélné nástupiště s výstupy na ulici pod stanicí, stanice se nachází na Jižním mostě v průmyslové části Nyžňa Telyčka. Stanice není využívaná kvůli malému zájmu a nyní se přes ní projíždí a je nyní využívána jako technická stanice.[99]

Vysvětlivky[editovat | editovat zdroj]

  • Stanice –⁠ název stanice
  • Trasa –⁠ trasa (linka), na níž se stanice nachází.
  • Otevřena –⁠ datum otevření (zahájení provozu) stanice pro veřejnost
  • Poloha –⁠ poloha stanice (nadzemní či podzemní nástupiště).
  • Městská část –⁠ městská část / čtvrť, v níž se stanice metra nachází.
  • Přestupy –⁠ přestupní místo na tramvajovou dopravu či městskou železnici ().
  • Poznámky –⁠ doplňující informace (např. starší názvy stanice).
  • Okolí –⁠ pamětihodnosti nebo významné instituce v okolí stanice.
  • Obrázek –⁠ fotografie stanice.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of Kyiv Metro stations na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Історія метро - від першої ідеї до першої черги [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  2. ↑ History of the Kyiv Metro System [online]. 2020-05-13 [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ History of the Kyiv Metro System [online]. 2020-05-13 [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Історія метро - від першої ідеї до першої черги [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  5. ↑ a b Історія метро - від першої ідеї до першої черги [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  6. ↑ Історія. www.metropoliten.kiev.ua [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-13. (ukrajinsky) 
  7. ↑ Історія метро - від першої ідеї до першої черги [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  8. ↑ Історія. www.metropoliten.kiev.ua [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-13. (ukrajinsky) 
  9. ↑ a b Історія метро - від першої ідеї до першої черги [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  10. ↑ Історія метро - від першої ідеї до першої черги [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  11. ↑ Історія. www.metropoliten.kiev.ua [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-13. (ukrajinsky) 
  12. ↑ a b Golovko a Kolomijec 1963, s. 5.
  13. ↑ a b Історія. www.metropoliten.kiev.ua [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-13. (ukrajinsky) 
  14. ↑ Історія метро - від першої ідеї до першої черги [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  15. ↑ nuclear-attack.com. ww38.nuclear-attack.com [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-12. (rusky) 
  16. ↑ nuclear-attack.com. ww38.nuclear-attack.com [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-12. (rusky) 
  17. ↑ Метро на левый берег и на Святошин (1961 - 1971). Мир метро [online]. 2018-10-12 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (rusky) 
  18. ↑ Святошинско-Броварская линия. Мир метро [online]. 2013-03-26 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (rusky) 
  19. ↑ Куренёвско-Красноармейская линия, 1971 год. 81412.livejournal.com [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. (rusky) 
  20. ↑ Schéma rozvoje metra [online]. Kyjev: Večerní Kyjev [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-08-04. (ukrajinsky) 
  21. ↑ a b c Оболонско-Теремковская линия. Мир метро [online]. 2014-01-29 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (rusky) 
  22. ↑ Kozlov 2011.
  23. ↑ Dne 19. prosince byl zahájen pravidelný provoz na novém úseku metra se třemi stanicemi: "Tarasa Ševčenka", "Petrivka" a "Prospekt Kornijčuka" [online]. Kyjev: Večerní Kyjev [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-13. 
  24. ↑ Історія. www.metropoliten.kiev.ua [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-13. (ukrajinsky) 
  25. ↑ nuclear-attack.com. ww38.nuclear-attack.com [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-12. (rusky) 
  26. ↑ nuclear-attack.com. ww38.nuclear-attack.com [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-12. (rusky) 
  27. ↑ Українська правда - Київ. kiev.pravda.com.ua [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-01. (ukrajinsky) 
  28. ↑ Станція «Іподром» прийняла перший поїзд (ФОТОРЕПОРТАЖ) [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. 
  29. ↑ У Києві відкрито нову станцію метро “Теремки”. www.unian.ua [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  30. ↑ V Kyjevě byla otevřena stanice metra "Chervony Khutir" [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. 
  31. ↑ a b Історія. www.metropoliten.kiev.ua [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-13. (ukrajinsky) 
  32. ↑ nuclear-attack.com. ww38.nuclear-attack.com [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-12. (rusky) 
  33. ↑ Станція «Театральна». Мир метро [online]. 2013-12-05 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (rusky) 
  34. ↑ Сырецко-Печерская линия. Мир метро [online]. 2014-07-25 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (rusky) 
  35. ↑ Історія. www.metropoliten.kiev.ua [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-13. (ukrajinsky) 
  36. ↑ nuclear-attack.com. ww38.nuclear-attack.com [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-12. (rusky) 
  37. ↑ Interesting Facts About Kyiv Subway. destinations.ua [online]. [cit. 2022-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-27. (anglicky) 
  38. ↑ Сырецко-Печерская линия. Мир метро [online]. 2014-07-25 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (rusky) 
  39. ↑ Сырецко-Печерская линия. Мир метро [online]. 2014-07-25 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (rusky) 
  40. ↑ У Києві відкрилася нова станція метро. ua.korrespondent.net [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  41. ↑ Академмістечко | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  42. ↑ Арсенальна | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  43. ↑ a b Берестейська | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  44. ↑ Бориспільська | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  45. ↑ a b Чернігівська | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  46. ↑ a b Червоний хутір | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  47. ↑ Дарниця | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  48. ↑ Деміївська | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  49. ↑ Дніпро | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  50. ↑ Дорогожичі | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  51. ↑ Героїв Дніпра | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  52. ↑ Гідропарк | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  53. ↑ Голосіївська | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  54. ↑ Харківська | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  55. ↑ Хрещатик | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  56. ↑ Іподром | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  57. ↑ Кловська | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  58. ↑ Історія. www.metropoliten.kiev.ua [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-13. (ukrajinsky) 
  59. ↑ a b Контрактова площа | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  60. ↑ a b Лісова | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  61. ↑ Лівобережна | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  62. ↑ Лук'янівська | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  63. ↑ a b Либідська | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  64. ↑ a b Майдан Незалежності | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  65. ↑ Мінська | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  66. ↑ Нивки | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  67. ↑ a b Оболонь | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  68. ↑ a b Олімпійська | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  69. ↑ Осокорки | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  70. ↑ a b c Палац спорту | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. 
  71. ↑ a b Палац "Україна" | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  72. ↑ Печерська | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  73. ↑ a b Сирецько-Печерська лінія | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. 
  74. ↑ a b Площа Українських Героїв | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  75. ↑ a b Почайна | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  76. ↑ Політехнічний інститут | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  77. ↑ Поштова площа | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  78. ↑ Позняки | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  79. ↑ a b Шулявська | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  80. ↑ Славутич | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  81. ↑ a b Святошин | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  82. ↑ a b Сирець | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  83. ↑ Тараса Шевченка | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  84. ↑ a b c Театральна | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-15]. Dostupné online. 
  85. ↑ a b Теремки | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. 
  86. ↑ Університет | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. 
  87. ↑ Васильківська | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. 
  88. ↑ Вокзальна | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. 
  89. ↑ a b Видубичі | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. 
  90. ↑ Вирлиця | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. 
  91. ↑ Виставковий центр | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. 
  92. ↑ a b Золоті ворота [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2023-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-29. (ukrajinsky) 
  93. ↑ a b Звіринецька | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. 
  94. ↑ Житомирська | Київський метрополітен. www.metro.kyiv.ua [online]. [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. 
  95. ↑ Проект станции "Герцена" [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-05. (rusky) 
  96. ↑ «Львівська брама»: який вигляд матиме майбутня станція метро. Вечірній Київ [online]. 2022-02-13 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  97. ↑ a b c Новий вигляд станцій метро на Виноградар: «безшумні», скляні, з «виноградом». Вечірній Київ [online]. 2017-10-31 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  98. ↑ a b c d Рождение Подольско-Воскресенской. www.metropoliten.kiev.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  99. ↑ Теличка (станція метро) — WWW Енциклопедія Києва. wek.kiev.ua [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_stanic_metra_v_Kyjevě&oldid=23399510“