Dorohožyči (stanice metra v Kyjevě)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dorohožyči
Původní názevДорогожичі
StátUkrajina
MěstoKyjev
ČtvrťŠevčenkiv
UliceJurije Illjenka
Vznik30. březen 2000
LinkySyrecko-Pečerska
Technické informace
Počet nástupišť1 ostrovní
Délka nástupiště104 m
ProjektantKyjivmetrobud
Externí odkazy
Souřadnice sídla50°28′25″ s. š., 30°26′58″ v. d.
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
směr Syrec
předchozí stanice: Syrec
1 obratová kolej
eskalátor do vestibulu
1 ostrovní nástupiště
následující stanice: Lukjanivska
směr Červonyj chutir
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dorohožyči (ukrajinsky Дорогожичі) je stanice kyjevského metra na Syrecko-Pečerské lince. Stanice byla otevřena v rámci pátého úseku linky Syrecko-Pečerska dne 30. března 2000 a nachází se pod křižovatkou ulic Jurije Illjenka a Oleny Telihy.[1] Poblíž stanice se nachází pomník obětem masakru v Babím Jaru a Kyjevská televizní věž.

Konstrukce stanice[editovat | editovat zdroj]

První zmínka stanice je v mapě z roku 1970, tahle mapa zobrazovala plánované stanice třetí linky, na ní se objevil název Novookružna.[2] Další plánováné názvy byly také Syrecka, ul. Oleny Telihy či ul. Demjana Korotčenka.[1] Výstavba úseku mezi stanicemi Lukjanivska a Dorohožyči se začala stavět v 90. letech 20. století a měla obsahovat dvě stanice, zatímco stanice Dorohožyči byla otevřena, u stanice Hercena se nevystavěla ani střední loď stanice a tak stanice zůstává stále uzavřena. Úsek se nachází hluboko pod zemí a Ukrajina v té době trpěla hyperinflací, proto se rozhodlo vystavět pouze jednu stanici a to Dorohožyči. Stanice byla otevřena 30. března 2000.[1][3]

Poštovní známka s vestibulem stanice, stanice je jedna z mála, která má svůj vlastní nadzemní vestibul.

Charakteristika stanice[editovat | editovat zdroj]

Stanice je trojlodní, kdy pilíře jsou vyzdobeny v zeleném mramoru a okraje mezi pilíři jsou z bílého mramoru.[3] Střední loď je také obložena plastovým obložením (které se nachází i u stanic linky B v Praze) a na konci lodi se nachází obraz kostela svatého Cyrila. Z střední lodi vede jeden tunel do samostatného nadzemního vestibulu, jež ústí do křižovatky ulic Jurije Illjenka, Akademika Ščusjeva a Oleny Telihy.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Дорогожичі (станція метро) na ukrajinské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d Станція «Дорогожичі». Мир метро [online]. 2015-01-23 [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. (rusky) 
  2. ↑ Схемы Киевского метрополитена. Мир метро [online]. 2014-11-25 [cit. 2024-01-26]. Dostupné online. (rusky) 
  3. ↑ a b ТОЦКИЙWROTE, Олег; TOV_TOB, Олег Тоцкий. Метро, которого нет: "Лукьяновская", "Дорогожичи" и "Герцена". tov-tob.livejournal.com [online]. [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

← směr Syrec Metro v Kyjevě – Syrecko-Pečerska směr Červonyj chutir →
Syrec Drohožyči Lukjanivska

Varšavska – Mostycka – Syrec – Dorohožyči – Hercena – Lukjanivska – Lvivska brama – Zoloti vorota – Palac sportu – Klovska – Pečerska – Zvirynecka – Vydubyči – Telyčka – Slavutyč – Osokorky – Pozňaky – Charkivska – Vyrlycja Bezbariérový přístup – Boryspilska Bezbariérový přístup – Červonyj chutir Bezbariérový přístup

Kurzívou jsou vyznačeny zatím nedokončené stanice

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dorohožyči_(stanice_metra_v_Kyjevě)&oldid=23826466“