Přeskočit na obsah

Televizní věž v Kyjevě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Televizní věž v Kyjevě
Základní informace
Výstavba19681973
Cena12 mil. $
Materiálocel
Technické parametry
Nejvyšší bod385 m
Počet výtahů2
Poloha
AdresaKyjev, UkrajinaUkrajina Ukrajina
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Televizní věž v Kyjevě (ukrajinsky Київська телевежа) je 385 metrů vysoká televizní věž v Kyjevě. Výstavba věže pro televizní a rádiové vysílání začala v roce 1968 a byla dokončena v roce 1973.

Konstrukce, využití

[editovat | editovat zdroj]

Vysílač stojí na 100 metrů vysoké základně zpevněné čtyřmi nakloněnými podpěrami. Nosnou konstrukci tvoří ocelové příhradové vazníky různých průměrů a tlouštěk. Střední trubková konstrukce o průměrů 4 m a tloušťce stěn 12 mm obsahuje výtahovou šachtu. Pro vertikální přepravu až téměř na vrchol jsou k dispozici dva výtahy: jeden jezdí do výšky 200 m, druhý 329 m. Stavba dosahuje hmotnosti 2700 tun. Zajišťuje vysoce kvalitní televizní signál v okruhu 90 až 110 km.

Kyjevská televizní věž byla do roku 2012 nejvyšší stavbou na světě z příhradových nosníků. Stavba je zajímavá i tím, že všechny konstrukční spoje jsou svařované. V současnosti je druhá nejvyšší za Tokyo Sky Tree.[1]

Věž byla zpočátku projektovaná pro Moskvu, tehdejší hlavní město Sovětského svazu. Komunistické vedení země však preferovalo jiný projekt, ze kterého vznikla Televizní věž Ostankino. Později, když město Kyjev potřebovalo svou vlastní věž, byl projekt obnoven. Aby nebyla vyšší než Ostankino, přikázala sovětská vláda zkrátit její výšku skoro o 30 %.[2][3]

Vojenský útok

[editovat | editovat zdroj]

Dne 1. března 2022 se během ruské invaze stala terčem útoku.[4] Byla zasažena přilehlá budova s řídící místností[5] a místní rozvodná stanice.[6] V důsledku toho zahynulo pět lidí.[7] Ukrajinský státní poradce Anton Heraščenko obvinil ruskou armádu, že se pokusila narušit komunikační signál ve městě.[8] Podle listu The Kyiv Independent bylo po útoku přerušeno vysílání ukrajinských televizních kanálů.[9]

Ukrajinské ministerstvo zahraničí útok odsoudilo kvůli blízkosti památníku masakru v Babím Jaru. Centrum památníku holocaustu Babí Jar potvrdilo zprávy, že na tento památník dopadla druhá raketa[10] (údajně zahynuli lidé i přímo v památníku),[5] jiné zprávy to vyvracejí.[11]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kyjivska televeža na slovenské Wikipedii.

  1. Kiev TV Tower v databázi Emporis Buildings.
  2. В. Стах, "Викрадачі спокою наших осель", Україна Молода, # 191, 14.10.2005 (ukrajinsky)
  3. І. Мащенко, "Гулівери земних споруд", deník Zerkalo neděli, # 16 (340) 21-27.04.2001 (ukrajinsky)
  4. ONLINE: Rusko zaútočilo na televizní věž v Kyjevě, zemřelo pět lidí, několik dalších je zraněných. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-03-01 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  5. a b Denysenko: Aggressor did not hit TV tower, shells hit control room building, not far from monument to Victims of Babyn Yar. Interfax-Ukraine [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Deadly blast at Kyiv TV tower as Russia warns Ukrainian capital. www.aljazeera.com [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
  7. REUTERS. Ukraine says five people killed in Russian attack on Kyiv TV tower. Reuters. 2022-03-01. Dostupné online [cit. 2022-03-01]. (anglicky) 
  8. Attack on Kyiv: Five people killed after TV Tower struck by Russian missile. LBC [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. MARSI, David Child,Zaheena Rasheed,Ali Harb,Jillian Kestler-D'Amours,Federica. Russian attack hits Kyiv television tower, official says. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. GROSS, Judah Ari. Russian bombing of Kyiv damages Babi Yar Holocaust memorial. www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. BEN-YISHAI, Ron. Babi Yar memorial said to be undamaged by Russian missile strike. Ynetnews [online]. 2022-03-02 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]