Seznam akvitánských vévodů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Francie pol. 12. století - Akvitánské vévodství a doména Plantagenetů na evropské pevnině

Titul vévodů z Akvitánie se sporadicky objevuje již v druhé polovině 7. století[1], kdy se akvitánské šlechtě dařilo v době oslabení Franské říše za posleních Merovejovců prosadit určitý stupeň nezávislosti až k titulu krále v osobě Ody (†735), který musel odolávat muslimskému vpádu i stále posilujícímu rodu Karolingů, kteří zastávali prestižní funkci franských majordomů. Jejich úsilí o omezení suverenity Akvitánie skončilo až za císaře Karla Velikého, který domácí vládnoucí rod definitivně porazil a kdy bylo ponecháno územní rozdělení na hrabství[2], královský titul zůstával v rodě Karlovců a titul akvitánských vévodů byl obnoven jen příložitostně a jako prestižní přecházel střídavě do rukou několika západofranských rodů[3]. Před polovinou 10. století ho dědičně získali Ramnulfidové, hrabata z Poitou (někdy uváděni jako rod z Poitiers), kteří od poloviny 11. století drželi dědičně i titul vévodů gaskoňských[p 1]

Sňatkem Eleonory Akvitánské roku 1152 s Jindřichem II. z rodu Planagenetů a pozdějším králem Anglie přešlo toto území pod tento rod a došlo k vytvoření perzonální a rodové unie tvořené anglickou korunou, vévodstvím Akvitánie, Normandie a hrabstvím Anjou, moderně zvané též Anjouovská říše.

Rozpad tohoto panství nastal počátkem 13. století, kdy anglický král Jan Bezzemek přišel o značnou část severního teritoria ve Francii[4], které mu francouzský král Filip II. August jako svému vazalovi odebral a obsadil. Po porážce u Bouvines roku 1216, kterou zde obdržel od francouzského krále jeho spojenec Ota IV. Brunšvický, přišel i o další provincie a jeho nástupce Jindřich III. Plantagenet již ovládal pouze jihovýchodní části Akvitánie a Gaskoňska.

Titul akvitánských vévodů se v anglickém královském rodě udržel až do konce Stoleté války, ve Francii se od poloviny 13. století vžil pro toto území název Guyenne.


Akvitánští vévodové[editovat | editovat zdroj]

7. až 9. století[editovat | editovat zdroj]

znak Akvitánského vévodství
jméno doba vlády poznámky
Felix cca 660-670/676 zřejmě galorománský šlechtic z Toulouse a správce Akvitánie
Lupus cca 670/676 – poč. 8.století baskický šlechtic, údajný syn dcery Karlovce Chariberta II., oponent předchozího
Odo cca 700 – 735 ovládal i Gaskoňské vévodství , prováděl samostatnou politiku
Hunoald 735 – 744 syn předchozího, poražen Franky, abdikoval
Waiofar 745 – 768 syn předchozího, zavražděn nebo padl v bitvě s Franky
Hunoald II. 768 – 769 syn předchozího nebo opět Hunoald I., uvězněn Karlem Velikým
Wilhelmidi (Gellones)
Vilém Svatý 790 – 806 hraběte z Toulouse a markýz ze Septimánie držel formální titul vév. Akvitánie a Gaskoňska


9. a 10. století[editovat | editovat zdroj]

znak rodu Ramnulfidů
jméno doba vlády poznámky
Ramnulfidové
Ramnulf 852 – 866 od r. 839 hrabě z Poitou (†866)
Ramnulf II. 887 – 890 syn předchozího, od r. 877 hrabě z Poitou, od roku 888 se tituloval akvitánským králem (†890)
Ramnulf III. 890 – 891 syn předchozího (†891)
Ebalus 890 – 892 nelegitimní syn předchozího (†935), Poitou obsadil Adémar, hrabě z Angoulême
Wilhelmidi (Gellones)
Vilém I. 893/909 – 918 hrabě z Auvergne (†918)
Bellonides
Vilém II. 918 – 926 synovec předchozího, hrabě z Auvergne (†926)
Acfred 926 – 927 bratr předchozího, hrabě z Auvergne (†927)
Ramnulfidové
Ebalus 927 – 932/934 (†935), hrabě z Poitou – opět


sporné obdobé 932 až 959[editovat | editovat zdroj]

jméno doba vlády poznámky
Rod z Rouergue
Raimond Pons 932/934 – mezi 944 a 969 hrabě z Toulouse, r. 932/934 titul uznán králem Rudolfem Burgundským, nejpozději po smrti Huga Velikého r. 956 držel titul spíše formálně.
Ramnulfidové
Vilém III. 935/959 – 963 (†963), hrabě z Poitou – formálně obdržel titul až 957 resp. 959


10. až 13. století[editovat | editovat zdroj]

Jindřich II. Plantagenet a Eleonora Akvitánská
Rozsah anglického panství ve Francii po podepsání Pařížské smlouvy z roku 1259.
jméno doba vlády poznámky
Ramnulfidové
Vilém IV. 962 – 995 (†995), syn Viléma III., hrabě z Poitou, od r. 990 žil v klášteře
Vilém V. 995 – 1030 (†1030), syn předchozího, hrabě z Poitou
Vilém VI. 1030 – 1038 (†1038), syn předchozího, hrabě z Poitou
Odo 1038 – 1039 (†1039), bratr předchozího, od 1032 vévoda gaskoňský, hrabě z Poitou
Vilém VII. 1039 – 1058 (†1058), bratr předchozího, hrabě z Poitou
Vilém VIII. 1058 – 1086 (†1086), bratr předchozího, hrabě z Poitou, od 1052 titulární vévoda gaskoňský, od 1063 i faktický
Vilém IX. 1086 – 1126 (†1126), syn předchozího, vévoda gaskoňský a hrabě z Poitou
Vilém X. 1126 – 1137 (†1137), syn předchozího, vévoda gaskoňský a hrabě z Poitou
Eleonora 1137 – 1204 (†1204), dcera předchozího, vévodkyně gaskoňská a hraběnka z Poitou, francouzská královna 1137 – 1152, od 1152 manželka Jindřicha II., od r. 1154 anglický král. Její 1. manžel Ludvík VII. byl jejím spoluvládcem 1137 – 1152, druhý manžel Jindřich II. do roku 1189.
Plantageneti
Richard I. Lví srdce 1169 – 1199 (†1199), syn Eleonory a Jindřicha II., nominálně vévodou akvitánským od 1169 nebo 1172, od 1189 král Anglie, v letech 1196 – 1198 propůjčil titul vévody akvitánského Otu IV. Welfovi.
Jan I. Bezzemek 1199 – 1216 (†1216), syn Eleonory a Jindřicha II., od 1199 král Anglie, ve válce s Francií ztratil téměř veškeré vazalské francouzské državy.
Jindřich III. král anglický(I. v Akvitáni) 1116 – 1272 (†1272), syn Eleonory a Jindřicha II., od 1199 král Anglie, roku 1259 v rámci Pařížské smlouvy obdržel zpět některé državy na jihozápadě Francie.


Akvitánie jako vévodství Guyenne[editovat | editovat zdroj]

červená: území kontrolovaná ang. králem Eduardem III.
růžová: rozšíření anglického panství ve Francii po mírové smlouvě z Brétigny roku 1360
jméno doba vlády poznámky
Plantageneti
Eduard I. 1272 – 1307 (†1307), syn Jindřicha III.
Eduard II. 1307 – 1327 (†1327), syn předchozího
Eduard III. 1327 – 1362 (†1377), syn předchozího
Eduard z Woodstocku 1362 – 1372/1375 (†1376), syn předchozího, princ z Walesu
Eduard III. 1372/1375 – 1377 (†1377), znovu
Richard II. 1377 – 1390 (†1400), vnuk předchozího, syn Eduarda z Woodstocku, anglický král
Jan z Gentu 1390 – 1399 (†1399), 3. syn Eduarda III., vévoda z Lancasteru
Jindřich z Bolingbroke 1399 – 1400 (†1413), syn předchozího, od 1399 král Anglie jako Jindřich IV.
Jindřich V. 1400 – 1422 (†1422), syn předchozího, od 1413 král Anglie jako Jindřich V.
Jindřich VI., král anglický 1422 – 1453 (†1471), syn předchozího, od 1422 král Anglie jako Jindřich VI.

Roku 1453 zůstalo z francouzských panství Anglii pouze Calais, v kapetovkém rodě se příležitostně uděloval titul vévodů z Guyenne, jako apanáž princů, s historickou Akvitánií to však nesouviselo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. [Christopher Brooke, Evropa středověku v letech 962-1154, str. 178]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Foundation for Medieval Genealogy
  2. cuni.cz Portrét Karla Velikého v obraze jeho doby, K. Weissová
  3. racineshistoire.free.fr (pdf) (fr.)
  4. historymoment.blogspot.com (en)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • František Honzák, Marek Pečinka, Jitka Vlčková: Evropa v proměnách staletí Libri, v Praze 1995
  • Dieter Hägermann: Karel Veliký, vládce západu, Prostor, v Praze 2002
  • Christopher Brooke : Evropa středověku v letech 962-1154, Vyšehrad, v Praze 2006
  • Jiří Kovařík: Rytířské bitvy a osudy I. - Meč a kříž, Mladá fronta, v Praze 2005

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]