Přeskočit na obsah

Severská doba bronzová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Neobvyklejší geografické vymezení severské doby bronzové; alternativní zahrnuje i Finsko, Pobaltí či sever Polska

Severská doba bronzová nebo Skandinávská doba bronzová je období v dějinách Skandinávie a části severního Německa vymezené zhruba lety 1750–500 př. n. l.[1] První důkazy užívání bronzu ve Skandinávii pocházejí z období 2000 př. n. l., avšak teprve okolo roku 1750 př. n. l. lze hovořit o systematičtějším přijetí technologie zpracování bronzu. Počátek tohoto období je spojován s příchodem lidí mluvících indoevropskými jazyky a jejich kulturou; tradiční výklad tyto obyvatele označuje za předky Germánů. Severské době bronzové předcházely skandinávské varianty kultur se šňůrovou keramikou a kultur se zvoncovitými poháry. Následuje ji předřímská doba železná, v níž vynikla Jastorfská kultura, spojovaná již s Germány.[2]

Kultura

[editovat | editovat zdroj]
Trundholmský sluneční vůz

Severská doba bronzová udržovala úzké obchodní vazby s mykénskou civilizací, s níž sdílí několik nápadných podobností. Byly také zjištěny některé kulturní podobnosti mezi severskou dobou bronzovou, kulturou Sintašta/Andronovo a rgvédskou kulturou v Indii. Spekuluje se též o kontaktu s Chetity a Egyptem.[3] Zjevné je též ovlivnění středoevropskou únětickou kulturou.[4] Lidé severské doby bronzové se aktivně zabývali vývozem jantaru a na naopak dováželi kovy (např. měď byla dovážena ze Sardinie, Pyrenejského poloostrova a Kypru). Stali se zkušenými kovodělníky. Počet a hustota kovodílen umožňují severskou dobu bronzovou označit za nejbohatší kulturu Evropy své doby. Vyspělost zpracování bronzu dokládá například Trundholmský sluneční vůz nalezený na severozápadě největšího dánského ostrova Sjælland.

Mohyla Håga

Kulturní projevy zahrnují i stavbu mohyl (např. Håga ve Švédsku). Jen v Dánsku bylo mezi lety 1500 a 1150 př. n. l. postaveno minimálně 50 000 mohyl.[5] V dubových rakvích ze 14.až 13. století př. n. l. byla nalezena dobře zachovaná mumifikovaná těla. Ta byla mumifikována záměrně, a to zaléváním pohřebních mohyl vodou, aby se v hrobech vytvořilo bažinaté prostředí bez přístupu kyslíku. Tato praxe mohla být stimulována kulturními vlivy ze starověkého Egypta, protože se časově shoduje s výskytem egyptských artefaktů ve Skandinávii a výskytem baltského jantaru v Egyptě.[6]

Typické byly též skalní kresby (například v Bohuslänu).[7] Ve Skandinávii lze nalézt největší počet skalních rytin z doby bronzové v Evropě, a na západním pobřeží Švédska se jich nachází okolo 1500. Zdaleka nejčastěji byly zobrazovány lodě, zejm. hjortspringské.

Rekonstrukce dlouhého domu v Norsku

Jádrem sídel byly tzv. dlouhé domy. Některé dlouhé domy byly výjimečně velké (až 500 metrů čtverečních). Osady byly geograficky umístěny na vyvýšeném místě a měly tendenci být soustředěny blízko moře. Některá sídla fungovala jako regionální centra moci, obchodu, řemeslné výroby a kultu. Například opevněné město Hünenburg bei Watenstedt v severním Německu bylo popsáno jako obchodní stanice pro lidi ze Skandinávie a oblasti Baltského moře a také jako kultovní centrum a sídlo vládnoucí elity.[8]

Lur

Zdrojem primární obživy bylo zemědělství (pěstování pšenice, prosa a ječmene, chov dobytka, ovcí a prasat. Využíván byl ale i rybolov a lov. Existují důkazy, že jako tažná zvířata byli používáni voli. Běžní byli domestikovaní psi, koně byli vzácnější a pravděpodobně byli jen symboly společenského postavení. Technika vozu taženého koňmi byla převzata patrně z Karpatské kotliny zhruba ve stejné době jako v Řecku.[9]

Kultura byla válečnická, ale zachovalost mnoha mečů a přileb dokazuje, že řada zbraní měla spíše ceremoniální význam. Předpokládá se, že vnitrokulturní násilí bylo malé, agrese směřovala především k vnějším nepřátelům.

Neexistují žádné ucelené znalosti o severském náboženství doby bronzové, o panteonu bohů, světovém názoru nebo způsobu jeho praktikování. Mnoho nálezů ale naznačuje kult slunce, uvažuje se, že jeho pozůstatky pronikly do germánské mytologie (např. bohyně Sol). Možné je i zbožnění zvířat a ženy (matky či Země), ale opět jde o předpoklad založený hlavně na stopách v pozdější mytologii (bohyně Nerthus). Párovost obětních artefaktů naznačuje i uctívání božských dvojčat či dvojice bohů. Oběti byly i lidské. Obřadními místy byly podle všeho hlavně bažiny a jezera. K obřadům byly užívány patrně lesní rohy zvané lury.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nordic Bronze Age na anglické Wikipedii.

  1. ↑ WILKES, Adam. The Nordic Bronze Age. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2023-07-06]. 
  2. ↑ SÖRMAN, Anna; OJALA, Karin. Iron in the Nordic Bronze Age and Early Pre-Roman Iron Age – Visibility, Colour Contrasts and Celestial Associations. Norwegian Archaeological Review. 2022-07-03, roč. 55, čís. 2, s. 107–139. Dostupné online [cit. 2023-07-06]. ISSN 0029-3652. DOI 10.1080/00293652.2022.2068157. (anglicky) 
  3. ↑ KRISTIANSEN, Kristian; LARSSON, Thomas B. The Rise of Bronze Age Society: Travels, Transmissions and Transformations. [s.l.]: Cambridge University Press 470 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-84363-8. (anglicky) Google-Books-ID: di7Dc7Y1ETYC. 
  4. ↑ FREI, Karin Margarita; BERGERBRANT, Sophie; SJÖGREN, Karl-Göran. Mapping human mobility during the third and second millennia BC in present-day Denmark. PLOS ONE. 21. 8. 2019, roč. 14, čís. 8, s. e0219850. Dostupné online [cit. 2023-07-06]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0219850. PMID 31433798. (anglicky) 
  5. ↑ HOLST, Mads Kähler; RASMUSSEN, Marianne; KRISTIANSEN, Kristian. Bronze Age ‘Herostrats’: Ritual, Political, and Domestic Economies in Early Bronze Age Denmark. Proceedings of the Prehistoric Society. 2013-12, roč. 79, s. 265–296. Dostupné online [cit. 2023-07-06]. ISSN 0079-497X. DOI 10.1017/ppr.2013.14. (anglicky) 
  6. ↑ VARBERG, Jeanette; GRATUZE, Bernard; KAUL, Flemming. Between Egypt, Mesopotamia and Scandinavia: Late Bronze Age glass beads found in Denmark. Journal of Archaeological Science. 2015-02-01, roč. 54, s. 168–181. Dostupné online [cit. 2023-07-06]. ISSN 0305-4403. DOI 10.1016/j.jas.2014.11.036. (anglicky) 
  7. ↑ HORN, Christian. Warriors as a Challenge: Violence, Rock Art, and the Preservation of Social Cohesion During the Nordic Bronze Age. European Journal of Archaeology. 2023-02, roč. 26, čís. 1, s. 57–80. Dostupné online [cit. 2023-07-06]. ISSN 1461-9571. DOI 10.1017/eaa.2022.26. (anglicky) 
  8. ↑ Ausgrabungen in der Hünenburg: Ein Herrschaftssitz der Bronzezeit. Archäologie Online [online]. 2007-07-20 [cit. 2023-07-06]. Dostupné online. (německy) 
  9. ↑ VANDKILDE, Helle. Breakthrough of the Nordic Bronze Age: Transcultural Warriorhood and a Carpathian Crossroad in the Sixteenth Century BC. European Journal of Archaeology. 2014-01, roč. 17, čís. 4, s. 602–633. Dostupné online [cit. 2023-07-06]. ISSN 1461-9571. DOI 10.1179/1461957114Y.0000000064. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Severská_doba_bronzová&oldid=24012156“