Schellenberg
| Schellenberg | |
|---|---|
 | |
 Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°13′42″ s. š., 9°32′22″ v. d. |
| Nadmořská výška | 626 m n. m. |
| Stát |  Lichtenštejnsko |
| Region | Unterland |
  Schellenberg | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 3,50 km² |
| Počet obyvatel | 1 091 (2019)[1] |
| Hustota zalidnění | 311,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Norman Wohlwend |
| Oficiální web | www |
| gemeinde | |
| Telefonní předvolba | 7011 |
| PSČ | 9488 |
| Označení vozidel | FL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Schellenberg je obec v Lichtenštejnsku na břehu Rýna. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]S rozlohou 3,558 km² je Schellenberg plošně nejmenší obcí v Lichtenštejnsku. Jeho území sousedí s lichtenštejnskými obcemi Eschen, Gamprin, Mauren a Ruggell. Hraničí také s rakouskou obcí Feldkirch ve spolkové zemi Vorarlbersko.
Nejvyšším bodem obce je místo zvané Klocker, které je zároveň nejvyšším bodem vrchu Eschnerberg, a leží v nadmořské výšce 698 metrů. Nejnižším bodem je Schellenberger Riet v nadmořské výšce 432 metrů.
Obec Schellenberg se skládá z několika osad: Loch, Platta, Mittel-Schellenberg, Hinderschloss a Hinter-Schellenberg.
Na území obce se nacházejí také zříceniny dvou hradů: Horního hradu (Obere Burg) a Dolního hradu (Untere Burg).
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Hora Schellenberg (také nazývaná Eschnerberg) je osídlena přibližně od roku 3000 př. n. l. Dokládají to nálezy z archeologického naleziště Borscht na nejvyšším bodě hory, zvaném Gantenstein.
Oblast byla nejdříve obydlena Kelty a pak Réty. V roce 15 př. n. l. zdejší území obsadili Římané a udělali z něj část provincie Raetie. V raném středověku se provincie stala součástí Franské říše a za panování Karla Velikého byla povýšena na samostatné hrabství. To bylo později několikrát děleno mezi dědici. Od vzniku Svaté říše římské v 10. století bylo její součástí.[2]
Páni ze Schellenbergu měli svůj původní rodový statek v horním údolí řeky Isar a usadili se na Eschnerbergu, který dnes nese jméno jejich rodu. V první polovině 12. století zde vybudovali tzv. Horní hrad Schellenberg.
Rodový hrad svobodných pánů z Brandisu se nachází v kantonu Bern poblíž obce Lützelflüh v údolí Emmental. Wolfhart I. z Brandisu se oženil s Anežkou z Montfortu-Feldkirchu, vdovou po hraběti Hartmannovi III. ze Sargansu-Vaduzu.
Poslední z jeho tří bezdětných synů, biskup v Churu, zastavil hrabství Vaduz a majetky na Schellenbergu svým nevlastním bratrům Ulrichu Thüringovi a Wolfhartovi II. z Brandisu. Zástavu již nevyplatil zpět, a po jeho smrti získali Brandisové plné vlastnictví země.
V roce 1434 byla získána poslední část území na Schellenbergu. Od té doby zůstaly zemské hranice, vytvořené spojením hrabství Vaduz a panství Schellenberg, nezměněné. Hrabství Schellenberg bylo v roce 1437 koupeno hrabaty z Vaduzu a obě panství zůstala od té doby spojena personální unií. Po Švábské válce v roce 1499 se obě hrabství stala lény Habsburků, kteří je začlenili do svých držav v Předních Rakousích.[2]
Poslední potomek rodu, Jan z Brandisu (Johannes von Brandis), byl kvůli finančním potížím nucen v roce 1509 prodat panství Maienfeld Svobodnému státu Tří spolků (Drei Bünde) a v roce 1510 také Schellenberg, Vaduz a Blumenegg Rudolfovi V. ze Sulzu.
Hrabě Kaspar z Hohenemsu získal roku 1613 od hrabat ze Sulzu hrabství Vaduz a panství Schellenberg. V roce 1646 tak vznikla panství Hohenems-Lustenau a Hohenems-Vaduz. V držení panství se střídaly různé místní rody až do let 1699–1712, kdy postupně obě hrabství koupil rod Lichtenštejnů, kteří – povýšeni od roku 1706 do stavu říšských knížat – potřebovali držet nějaké území s říšskou bezprostředností, aby měli právo hlasovat na říšském sněmu. Císař Karel VI. pak v roce 1719 povolil spojení obou panství Vaduz a Schellenberg do jednoho celku, čím vzniklo nové, relativně samostatné Lichtenštejnské knížectví.[2]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1812 | 1911 | 1945 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 | ||||||
| Počet obyvatel | 276 | 313 | 400 | 444 | 513 | 577 | 812 | 975 | 1013 | ||||||
Ruský památník
[editovat | editovat zdroj]
V místní části Hinterschellenberg je umístěn památník, připomínající ruské vojáky 1. ruské národní armády, kteří v řadách Wehrmachtu bojovali na východní frontě proti SSSR. Spolu se svými rodinami tu na konci druhé světové války získali od Lichtenštejnska azyl a oproti jiným ruským vojákům v britsko-americkém zajetí nebyli vydáni zpět do SSSR.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Schellenberg na anglické Wikipedii a Schellenberg na německé Wikipedii.
- 1 2 Dostupné online.
- 1 2 3 4 BRUNHART, Arthur. Schellenberg [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2012-11-14 [cit. 2026-07-06]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Schellenberg na Wikimedia Commons - Oficiální stránky (německy)
