Saules BE

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci v kantonu Bern (BE). O stejnojmenné obci v kantonu Neuchâtel (NE) pojednává článek Saules NE.
Saules
Saules – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška743 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonBern
OkresBernský Jura
Saules
Saules
Saules, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha4,28 km²
Počet obyvatel151 (2018, 1983, 2005 a 2010)[1][2]
Hustota zalidnění35,3 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.saules-be.ch
PSČ2732
Označení vozidelBE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Saules je obec v okrese Bernský Jura v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde 151[1][2] obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Saules leží v nadmořské výšce 743 m, vzdušnou čarou 13 km západojihozápadně od města Moutier a 12 km severně od Bielu. Zemědělská obec se nachází v údolí potoka Trame, levého přítoku řeky Birs, v západní části údolí Vallée de Tavannes.

Území obce o rozloze 4,3 km² pokrývá malou část údolí Vallée de Tavannes, které je široké až 4 km. Saules však zahrnuje pouze dno údolí dolního toku řeky Trame a na jihu sousední pohoří Champ du Sautou (807 m n. m.), které odděluje toky řek Trame a Birs. Na severu se území obce rozkládá na strmém svahu Bois au Prince až po široký hřeben antiklinály Moron. Nejvyšší bod Saules se nachází na hřebeni Moron ve výšce 1250 m n. m.. Zde se nacházejí rozsáhlé jurské vysokohorské pastviny s typickými mohutnými smrky, které zde stojí buď jednotlivě, nebo ve skupinách. V roce 1997 tvořila 3 % rozlohy obce zastavěná plocha, 53 % lesy a lesní porosty a 44 % zemědělství.

K obci Saules patří osady La Citadelle (768 m n. m.) v malém bočním údolí řeky Trame na úpatí pohoří Moron a Montagne de Saules (1054 m n. m.) na hřebeni pohoří Moron a několik jednotlivých farem. Sousedními obcemi Saules jsou Reconvilier, Saicourt, Petit-Val a Loveresse.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tradiční architektura v obci

První písemná zmínka o Saules pochází z roku 1148, kdy papež Evžen III. potvrdil klášteru Moutier-Grandval vlastnictví pozemků v Sales.[3] Právo vybírat desátky v Saules mělo také opatství Bellelay a basilejské knížecí biskupství. V letech 1797–1815 patřilo Saules k Francii a zpočátku bylo součástí départementu Mont-Terrible, který byl v roce 1800 sloučen s départementem Haut-Rhin. Na základě rozhodnutí Vídeňského kongresu se obec v roce 1815 stala součástí okresu Moutier v kantonu Bern.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[3]
Rok 1850 1900 1910 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000
Počet obyvatel 143 212 190 215 196 202 191 147 133 164

91,5 % obyvatel hovoří francouzsky, 7,9 % německy a 0,6 % albánsky (stav v roce 2000). V roce 1850 žilo v Saules 143 obyvatel a v roce 1900 212 obyvatel. Zejména po roce 1960 byl zaznamenán výrazný pokles, který se však v posledních letech zastavil.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Saules je stále převážně zemědělskou obcí, kde se produkuje mléko, chovají se zde hospodářská zvířata a v blízkosti obce se pěstuje ovoce. V posledních desetiletích se obec vyvinula také v rezidenční obec. Mimo primární sektor nejsou v Saules téměř žádná pracovní místa. Mnoho zaměstnanců proto dojíždí za prací do průmyslových obcí v údolí Vallée de Tavannes.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obec je dostupná po silnici. Nachází se na silnici spojující Reconvilier s Le Fuet. Saules je napojeno na síť veřejné dopravy autobusovou linkou, která jezdí z Tavannes přes Lajoux do Les Genevez.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saules BE na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b Federal Statistical Office. Dostupné online. [cit. 2020-06-15].
  3. a b c GAGNEBIN-DIACON, Christine. Saules [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-04-04 [cit. 2024-03-17]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]