Eschert

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eschert
Eschert – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška596 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonBern
OkresBernský Jura
Eschert
Eschert
Eschert, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha6,58 km²
Počet obyvatel376 (2018)[1]
Hustota zalidnění57,1 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.eschert.ch
PSČ2743
Označení vozidelBE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eschert je obec v okrese Bernský Jura v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde 376[1] obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Eschert leží v nadmořské výšce 596 m, vzdušnou čarou 2 km východně od městečka Moutier . Obec se nachází na ostrohu na severním úpatí masivu Graitery v pohoří Jura, v údolí, které je známé také jako Grand Val.

Území obce o rozloze 6,6 km² pokrývá část údolí Grand Val. Severní hranici Eschertu tvoří převážně potok La Raus, který odvodňuje údolí směrem na západ k řece Birs. Úzký roh území zasahuje do nižšího jižního svahu hory Mont Raimeux, která se zvedá na severní straně údolí. Na jihu zasahuje území obce až k hřebeni Graitery, na Graitery do výšky 1240 m n. m. a na východě na přilehlý vrch Oberdörferberg (nejvyšší bod Eschertu) do výšky 1297 m n. m. Na východě se nachází vrchol Eschert. Na vrcholu Graitery se nacházejí jurské vysokohorské pastviny s typickými mohutnými smrky, které zde stojí buď jednotlivě, nebo ve skupinách. Strmý severní svah Graitery je hustě zalesněný a protkaný pásy vápencových skal. Dva potoky si zde vyhloubily erozní údolí. V roce 1997 byla 3 % rozlohy obce pokryta zastavěná plocha, 55 % lesy a lesními porosty a 42 % zemědělstvím.

K Eschertu patří čtvrť Sous la Rive (540 m n. m.) na dně údolí řeky Raus a několik jednotlivých farem. Sousedními obcemi Eschertu jsou Court, Moutier, Belprahon a Grandval v kantonu Bern a Welschenrohr-Gänsbrunnen v kantonu Solothurn.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Eschertu pochází z roku 1179 pod jménem Escert, později se objevuje i jméno Echert.[2] Až do konce 18. století spadala obec pod opatství Moutier-Grandval v basilejském knížecím biskupství. V roce 1733 padla řada domů za oběť požáru vesnice. V letech 1797–1815 patřil Eschert k Francii a zpočátku byl součástí départementu Mont-Terrible, který byl v roce 1800 sloučen s départementem Haut-Rhin. Na základě rozhodnutí Vídeňského kongresu se Eschert v roce 1815 stal součástí okresu Moutier v kantonu Bern.[2] Od roku 1967 probíhá spolupráce na komunální úrovni se sousedními obcemi v oblasti zásobování vodou, čištění odpadních vod a základní školy.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Obecní úřad
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1850 1900 1910 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000
Počet obyvatel 208 295 313 329 328 322 358 312 317 356

83,7 % obyvatel hovoří francouzsky, 8,2 % německy a 2,8 % italsky (údaj z roku 2000).

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Až do druhé poloviny 20. století se Eschert vyznačoval především zemědělstvím. V posledních desetiletích se Eschert postupně vyvinul v rezidenční obec. Mimo primární sektor nabízí obec jen několik pracovních míst, především v místních drobných podnicích (automechanici a stavební řemesla). Mnoho zaměstnanců proto dojíždí za prací do Moutier.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silnice v centru obce

Do obce vede krátká odbočka z hlavní silnice Moutier–Balsthal. Okolo obce vede dálnice A16 přes pohoří Jura, napojená na švýcarskou i francouzskou dálniční síť, s křižovatkou východně od Moutier, asi 1 km od Eschertu. Obec je napojena na veřejnou dopravu autobusovou linkou, která jezdí mezi Moutier, Eschertem a Belprahonem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eschert na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
  2. a b c WISARD, François. Eschert [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2006-01-16 [cit. 2024-03-13]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]