Přeskočit na obsah

Renan (Švýcarsko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Renan
Renan – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška907 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonBern
OkresBernský Jura
Renan
Renan
Renan, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha12,63 km²
Počet obyvatel928 (2018)[1][2]
Hustota zalidnění73,5 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.renan.ch
PSČ2616
Označení vozidelBE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Renan je obec v okrese Bernský Jura v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde 928[1][2] obyvatel.

Typická krajina v okolí obce

Renan leží v nadmořské výšce 907 metrů, vzdušnou čarou 8 kilometrů východoseverovýchodně od La Chaux-de-Fonds. Obec se rozkládá v západní horní části jurského údolí Vallon de Saint-Imier, na levém břehu řeky Schüss (francouzsky Suze), na dolním jižním svahu Montagne du Droit.

Území obce o rozloze 12,6 km² zahrnuje nejhořejší část údolí Vallon de Saint-Imier, které odvodňuje řeka Schüss. Střední část zaujímá údolní kotlina, která se směrem k západu zužuje. Na severu se oblast rozšiřuje až k antiklinále Montagne du Droit (na území Renanu až do výšky 1080 m n. m.). Na jihu zasahuje území obce k nejsevernějšímu hřebenu masivu Mont d'Amin, který se dělí na několik menších hřebenů. Na tomto řetězci se nachází i nejvyšší bod Renanu, 1265 m n. m.. Do severního úbočí vyhloubil erozí malý potok skalnaté údolí L'Embossu. Na úplném západě se obec rozkládá na svazích severně od průsmyku Vue des Alpes. Na hřebenech masivů Montagne du Droit a Mont d'Amin se rozkládají rozsáhlé jurská pásma s typickými mohutnými smrky, které zde stojí buď jednotlivě, nebo ve skupinách. V roce 1997 zaujímala 6 % rozlohy obce zastavěná plocha, 34 % lesy a háje a 60 % zemědělské plochy.

K Renanu patří roztroušené osady La Cibourg a Les Convers, které zahrnují četné usedlosti podél silnice z Renanu do Vue des Alpes, a také mnoho jednotlivých farem roztroušených v údolí a na výšinách Jury. Sousedními obcemi Renanu jsou La Ferrière a Sonvilier v kantonu Bern a Val-de-Ruz a La Chaux-de-Fonds v kantonu Neuchâtel.

Letecký pohled (1925)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1178 pod názvem Runens.[3] Pozemky v Renanu vlastnila kapitula Saint-Imier. Během třicetileté války byla vesnice vypleněna a vydrancována. V letech 1729–1861 patřila sousední obec La Ferrière také k farnosti Renan. Až do roku 1797 patřila obec k panství Erguel, které podléhalo basilejskému knížecímu biskupství, i když větší vliv mělo občas i město Biel. V letech 1797–1815 patřil Renan k Francii a zpočátku byl součástí départementu Mont-Terrible, který byl v roce 1800 připojen k départementu Haut-Rhin. Rozhodnutím Vídeňského kongresu se obec v roce 1815 stala součástí okresu Courtelary v kantonu Bern.[3]

Od roku 1868 je Renan konfesně obcí. Za svůj rozkvět vděčí hodinářskému průmyslu, který sem byl koncem 17. století zaveden z kantonu Neuchâtel. S otevřením železniční tratě Biel – Les Convers v roce 1874 byla obec napojena na železniční síť. Přesto došlo k poklesu hospodářského růstu, zejména během krize ve 30. letech 20. století. Po druhé světové válce se hodinářství vzpamatovalo, ale další krize přišla v 70. letech 20. století. V roce 1961 byla v obci postavena antroposofická továrna a vzniklo sídliště antroposofických závodů.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Reformovaný kostel

K 31. prosinci 2021 v obci žilo 968 obyvatel.[4] Z celkového počtu obyvatel je 70,6 % francouzsky mluvících, 25,8 % německy mluvících a 1,1 % italsky mluvících (k roku 2000). Nejvyššího počtu obyvatel dosáhl Renan již v roce 1860, poté se počet obyvatel snížil o více než 50 % až do roku 1940 v důsledku silného vystěhovalectví. Po období stagnace byl v 70. letech 20. století zaznamenán další výrazný pokles v důsledku hospodářské krize. Od té doby byly zaznamenány pouze mírné výkyvy.

Vývoj počtu obyvatel[3]
Rok 1850 1860 1900 1910 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000
Počet obyvatel 1820 2097 1746 1455 1176 1042 1091 1095 882 884 836

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Až do poloviny 19. století byl Renan převážně zemědělskou obcí. Poté nastal prudký hospodářský vzestup se zavedením hodinářského průmyslu. Kvůli krizi hodinářství Renan silně utrpěl. Dnes jsou zde pracovní místa v hodinářství, v místních řemeslech a významnou roli stále hraje zemědělství, v němž převažuje chov dobytka a chov dojnic. Mnoho lidí dojíždí za prací do La Chaux-de-Fonds nebo Saint-Imier.

Železniční stanice Renan

Obec má dobré dopravní spojení. Leží na frekventované hlavní silnici 30 z Bielu do La Chaux-de-Fonds, která opouští údolí Vallon de Saint-Imier u Renanu a stoupá do výšin směrem na La Cibourg. Dne 30. dubna 1874 byla otevřena železniční trať z Bielu do Conversu se stanicí v Renanu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Renan BE na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b Federal Statistical Office. Dostupné online. [cit. 2020-06-15].
  3. a b c GAGNEBIN-DIACON, Christine. Renan (BE) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2005-01-18 [cit. 2023-09-07]. Dostupné online. (německy) 
  4. Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2021 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2022-08-25 [cit. 2023-09-07]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]