Přeskočit na obsah

Villeret

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Villeret
Villeret – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška740 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonBern
OkresBernský Jura
Villeret
Villeret
Villeret, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha16,22 km²
Počet obyvatel925 (2018)[1]
Hustota zalidnění57 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.villeret.ch
PSČ2613
Označení vozidelBE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Villeret je obec v okrese Bernský Jura v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde 925[1] obyvatel.

Pohled na obec

Villeret leží v nadmořské výšce 740 m, vzdušnou čarou 17 km západně od města Biel/Bienne a 1,5 km severovýchodně od Saint-Imier. Obec leží v centrální části údolí Vallon de Saint-Imier po obou stranách toku řeky Schüss (francouzsky Suze), na soutoku s potokem Le Bez, který vytéká z rokle Combe Grède.

Území obce o rozloze 16,2 km² pokrývá poměrně úzký úsek údolní nivy údolí Vallon de Saint-Imier. Centrální část zabírá údolí řeky Schüss, které je široké přibližně 300 metrů. Na severu zasahuje území do antiklinály Montagne du Droit (až 1255 m n. m.) a do sníženiny u Les Breuleux. Na jihu se Villeret rozprostírá až k výšinám masivu Chasseral, kde leží nejvyšší bod obce ve výšce 1590 m n. m., jen kousek západně od vrcholu Chasseral. Na vrcholu Chasseralu se tvrdá nadložní hornina během milionů let rozpadla a erodovala, čímž vznikl severní a jižní hřeben. Mezi nimi se nachází antiklinální údolí, které již bylo erodováno až k další vrstvě tvrdých hornin. Severní hřeben, který se nachází ve výšce 1494 m n. m. v pohoří Cornette, je v obci Villeret přerušen nápadným erozním údolím Combe Grède. Část rokle a jejího okolí je přírodní rezervací. Na širokých hřebenech Montagne du Droit a řetězce Chasseral se nacházejí rozsáhlé jurské vysokohorské pastviny s typickými mohutnými smrky, které zde stojí buď jednotlivě, nebo ve skupinách. Nadmořská výška pohoří Chasseral je již nad hranicí regionálního lesa. V roce 1997 byla 4 % rozlohy obce pokryta zastavěnou plochou, 51 % lesy a lesními porosty, 44 % zemědělstvím a méně než 1 % neproduktivní půdou.

Villeret zahrnuje četné jednotlivé farmy roztroušené po celém údolí a na vrcholcích Jury. Sousedními obcemi jsou Saint-Imier, Nods a Cormoret v kantonu Bern, Les Breuleux a Muriaux v kantonu Jura a Val-de-Ruz v kantonu Neuchâtel.

Letecký pohled (1950)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1390 pod identickým jménem Villeret.[2]

Do roku 1797 patřil Villeret k panství Erguel, které podléhalo basilejskému knížecímu biskupství. Za francouzské nadvlády (1797–1813) byl nejprve součástí départementu Mont-Terrible, poté départementu Haut-Rhin. V roce 1815 obec připadla kantonu Bern. V roce 1951 se Villeret oddělil od farnosti Saint-Imier; reformovaný kostel byl postaven v letech 1936–1937. Až do poloviny 18. století se na březích řeky Schüss nacházely kovárny, mlýny, hamry a pily, které přitahovaly další vážené řemeslníky (hřebíkáře, zámečníky, kováře). Od roku 1725 změnil strukturu obce hodinářský průmysl a jeho mecenáši, jako byla rodina Blancpainů, působící v tomto odvětví od roku 1735; vznikaly zde továrny, obytné čtvrti a veřejná zařízení. Otevření železniční tratě Biel – Les Convers – La Chaux-de-Fonds v roce 1874 podpořilo rozmach, který vyvrcholil v roce 1910. Krize hodinářství ve 30. a 70. letech 20. století obec těžce zasáhla. Rozhodnutí společností Cartier a Straumann (zubní implantáty a nástroje) o umístění svých závodů v roce 1993, resp. 2000, podpořilo místní průmysl; Cartier však v roce 2003 svou továrnu, navrženou Jeanem Nouvelem, uzavřel. Přírodní rezervace Combe-Grède/Chasseral, založená v roce 1932, je turistickou atrakcí.[2]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Kostel
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1850 1900 1910 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000
Počet obyvatel 970 1422 1507 1253 1155 1125 1057 884 986 901

83,1 % obyvatel hovoří francouzsky, 11,3 % německy a 2,4 % albánsky (stav v roce 2000). Počet obyvatel Villeretu, který dosáhl svého maxima v roce 1910, klesl do roku 1950 téměř o 25 %. Po přechodném období stagnace následoval další výrazný pokles počtu obyvatel během hospodářské krize v 70. letech 20. století.

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Až do první poloviny 19. století bylo pro Villeret charakteristické především zemědělství. Již od roku 1725 se však začalo rozvíjet hodinářství v domácké výrobě a malých dílnách. Až do 19. století se lesy využívaly k výrobě dřevěného uhlí. V polovině 19. století nastal rychlý hospodářský vzestup a vznikly hodinářské továrny. Stále zde existují pracovní místa v hodinářském průmyslu (Cartier), ve výrobě přesných nástrojů a v místním obchodě. Důležitou roli stále hraje také zemědělství, v němž převažuje chov dobytka a chov dojnic a v údolí se částečně hospodaří na orné půdě.

Obec má dobré dopravní spojení. Leží na hlavní silnici 30 z Biel/Bienne do La Chaux-de-Fonds.

Železniční trať z Bielu do Les Convers se stanicí ve Villeret byla otevřena 30. dubna 1874.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Villeret BE na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b c GAGNEBIN-DIACON, Christine. Villeret [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2012-05-30 [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]