Villeret
| Villeret | |
|---|---|
_026.JPG) | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°9′35″ s. š., 7°1′10″ v. d. |
| Nadmořská výška | 740 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Bern |
| Okres | Bernský Jura |
  Villeret Villeret, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 16,22 km² |
| Počet obyvatel | 925 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 57 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 2613 |
| Označení vozidel | BE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Villeret je obec v okrese Bernský Jura v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde 925[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Villeret leží v nadmořské výšce 740 m, vzdušnou čarou 17 km západně od města Biel/Bienne a 1,5 km severovýchodně od Saint-Imier. Obec leží v centrální části údolí Vallon de Saint-Imier po obou stranách toku řeky Schüss (francouzsky Suze), na soutoku s potokem Le Bez, který vytéká z rokle Combe Grède.
Území obce o rozloze 16,2 km² pokrývá poměrně úzký úsek údolní nivy údolí Vallon de Saint-Imier. Centrální část zabírá údolí řeky Schüss, které je široké přibližně 300 metrů. Na severu zasahuje území do antiklinály Montagne du Droit (až 1255 m n. m.) a do sníženiny u Les Breuleux. Na jihu se Villeret rozprostírá až k výšinám masivu Chasseral, kde leží nejvyšší bod obce ve výšce 1590 m n. m., jen kousek západně od vrcholu Chasseral. Na vrcholu Chasseralu se tvrdá nadložní hornina během milionů let rozpadla a erodovala, čímž vznikl severní a jižní hřeben. Mezi nimi se nachází antiklinální údolí, které již bylo erodováno až k další vrstvě tvrdých hornin. Severní hřeben, který se nachází ve výšce 1494 m n. m. v pohoří Cornette, je v obci Villeret přerušen nápadným erozním údolím Combe Grède. Část rokle a jejího okolí je přírodní rezervací. Na širokých hřebenech Montagne du Droit a řetězce Chasseral se nacházejí rozsáhlé jurské vysokohorské pastviny s typickými mohutnými smrky, které zde stojí buď jednotlivě, nebo ve skupinách. Nadmořská výška pohoří Chasseral je již nad hranicí regionálního lesa. V roce 1997 byla 4 % rozlohy obce pokryta zastavěnou plochou, 51 % lesy a lesními porosty, 44 % zemědělstvím a méně než 1 % neproduktivní půdou.
Villeret zahrnuje četné jednotlivé farmy roztroušené po celém údolí a na vrcholcích Jury. Sousedními obcemi jsou Saint-Imier, Nods a Cormoret v kantonu Bern, Les Breuleux a Muriaux v kantonu Jura a Val-de-Ruz v kantonu Neuchâtel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1390 pod identickým jménem Villeret.[2]
Do roku 1797 patřil Villeret k panství Erguel, které podléhalo basilejskému knížecímu biskupství. Za francouzské nadvlády (1797–1813) byl nejprve součástí départementu Mont-Terrible, poté départementu Haut-Rhin. V roce 1815 obec připadla kantonu Bern. V roce 1951 se Villeret oddělil od farnosti Saint-Imier; reformovaný kostel byl postaven v letech 1936–1937. Až do poloviny 18. století se na březích řeky Schüss nacházely kovárny, mlýny, hamry a pily, které přitahovaly další vážené řemeslníky (hřebíkáře, zámečníky, kováře). Od roku 1725 změnil strukturu obce hodinářský průmysl a jeho mecenáši, jako byla rodina Blancpainů, působící v tomto odvětví od roku 1735; vznikaly zde továrny, obytné čtvrti a veřejná zařízení. Otevření železniční tratě Biel – Les Convers – La Chaux-de-Fonds v roce 1874 podpořilo rozmach, který vyvrcholil v roce 1910. Krize hodinářství ve 30. a 70. letech 20. století obec těžce zasáhla. Rozhodnutí společností Cartier a Straumann (zubní implantáty a nástroje) o umístění svých závodů v roce 1993, resp. 2000, podpořilo místní průmysl; Cartier však v roce 2003 svou továrnu, navrženou Jeanem Nouvelem, uzavřel. Přírodní rezervace Combe-Grède/Chasseral, založená v roce 1932, je turistickou atrakcí.[2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1900 | 1910 | 1930 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | |
| Počet obyvatel | 970 | 1422 | 1507 | 1253 | 1155 | 1125 | 1057 | 884 | 986 | 901 | |
83,1 % obyvatel hovoří francouzsky, 11,3 % německy a 2,4 % albánsky (stav v roce 2000). Počet obyvatel Villeretu, který dosáhl svého maxima v roce 1910, klesl do roku 1950 téměř o 25 %. Po přechodném období stagnace následoval další výrazný pokles počtu obyvatel během hospodářské krize v 70. letech 20. století.
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Až do první poloviny 19. století bylo pro Villeret charakteristické především zemědělství. Již od roku 1725 se však začalo rozvíjet hodinářství v domácké výrobě a malých dílnách. Až do 19. století se lesy využívaly k výrobě dřevěného uhlí. V polovině 19. století nastal rychlý hospodářský vzestup a vznikly hodinářské továrny. Stále zde existují pracovní místa v hodinářském průmyslu (Cartier), ve výrobě přesných nástrojů a v místním obchodě. Důležitou roli stále hraje také zemědělství, v němž převažuje chov dobytka a chov dojnic a v údolí se částečně hospodaří na orné půdě.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obec má dobré dopravní spojení. Leží na hlavní silnici 30 z Biel/Bienne do La Chaux-de-Fonds.
Železniční trať z Bielu do Les Convers se stanicí ve Villeret byla otevřena 30. dubna 1874.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Villeret BE na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c GAGNEBIN-DIACON, Christine. Villeret [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2012-05-30 [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Villeret na Wikimedia Commons - (francouzsky) Oficiální stránky obce
