Cortébert
| Cortébert | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°11′26″ s. š., 7°6′26″ v. d. |
| Nadmořská výška | 680 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Bern |
| Okres | Bernský Jura |
  Cortébert Cortébert, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 24,83 km² |
| Počet obyvatel | 700 (2016)[1] |
| Hustota zalidnění | 28,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 2607 |
| Označení vozidel | BE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cortébert je obec v okrese Bernský Jura v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde 700[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Cortébert leží v nadmořské výšce 680 m, vzdušnou čarou 12 km severozápadně od města Biel/Bienne. Seskupená obec leží ve východní části údolí Vallon de Saint-Imier po obou stranách řeky Suze (německy Schüss).
Území obce o rozloze 14,8 km² pokrývá část široké údolní kotliny Vallon de Saint-Imier. Centrální část tvoří 500 m široké údolí řeky Suze. Na severu oblast zasahuje do antiklinály Montagne du Droit (až 1210 m n. m.). Na jihu se Cortébert rozprostírá až k výšinám masivu Chasseral, kde se nachází nejvyšší bod obce ve výšce 1400 m n. m. Na jihu se Cortébert rozprostírá až k vrcholkům pohoří Chasseral. Na vrcholu pohoří Chasseral došlo během milionů let k rozpadu a erozi tvrdé nadložní horniny, která vytvořila severní a jižní hřeben. Mezi nimi se nachází antiklinální údolí, které již bylo erodováno až k další vrstvě tvrdých hornin. Tato klenba tvoří třetí hřbet mezi oběma vnějšími hřbety. Na severním úbočí masivu Chasseral vyhloubil potok Grabe, který se u Cortébertu vlévá do řeky Suze, hluboké erozní údolí Chenau de l’Envers. Na širokých hřebenech Montagne du Droit a masivu Chasseral, zejména na náhorní plošině Prés de Cortébert, se nacházejí rozsáhlé jurské vysokohorské pastviny s typickými mohutnými smrky, které zde stojí buď jednotlivě, nebo ve skupinách. V roce 1997 tvořila 3 % rozlohy obce zastavěná plocha, 47 % lesy a lesní porosty, 49 % zemědělství a necelé 1 % neproduktivní půda.
Cortébert zahrnuje četné jednotlivé farmy roztroušené v údolí a na výšinách Jury. Sousedními obcemi Cortébertu jsou Courtelary, Mont-Tramelan, Corgémont a Nods.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1178 pod jménem Cortaibert, v roce 1330 se objevuje zápis Corteber.[2] Název místa pravděpodobně pochází z osobního jména Agibertus. Cortébert patřil opatství Moutier-Grandval, i když v obci vlastnil statky také klášter Saint-Imier. V roce 1530 zde byla zavedena reformace. Až do roku 1797 patřila obec k panství Erguel, které podléhalo basilejskému knížecímu biskupství, i když větší vliv mělo občas i město Biel. V letech 1797–1815 patřil Cortébert k Francii a zpočátku byl součástí départementu Mont-Terrible, který byl v roce 1800 sloučen s départementem Haut-Rhin. Na základě rozhodnutí Vídeňského kongresu v roce 1815 se obec stala součástí okresu Courtelary v kantonu Bern.[2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1870 | 1900 | 1910 | 1930 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 |
| Počet obyvatel | 326 | 652 | 793 | 796 | 792 | 750 | 767 | 776 | 634 | 657 | 714 |
Z celkového počtu obyvatel je 73,8 % francouzsky mluvících, 18,6 % německy a 3,2 % italsky mluvících (údaj z roku 2000). V roce 1850 měl Cortébert 326 obyvatel, poté došlo do roku 1900 k prudkému nárůstu díky industrializaci. Od roku 1900 se pohybuje mezi 600 a 800 obyvateli.
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Až do poloviny 19. století byl Cortébert zemědělskou obcí, v níž se nacházelo několik mlýnů a soukenických dílen. V roce 1865 se v Cortébertu prosadilo hodinářství, když zde byla otevřena manufaktura Raiguel Juillard et Cie. (později přejmenovaná na Cortébert Watch & Co). Od druhé poloviny 19. století se díky hodinářskému průmyslu město těšilo hospodářskému rozmachu. S krizí hodinářského průmyslu kolem roku 1930 došlo k uzavření menších podniků a v roce 1962 převzala společnost Cortébert Watch společnost Omega SA. Výroba byla definitivně ukončena v 80. letech 20. století a budova byla přestavěna na obytný dům. Od roku 1990 vznikla na západním okraji obce průmyslová a obchodní zóna. Důležitou roli zde stále hraje zemědělství s chovem dobytka a mlékárenstvím, v nižších polohách i některé druhy orné půdy a ovocnářství. Na horských výšinách se nachází několik horských hostinců, francouzsky nazývaných métairie, které se nacházejí vedle farem. V těchto typických restauracích, které se v oblasti často vyskytují, si hosté mohou pochutnat na pokrmech, jako je Bernerplatte (bernský talíř), rösti nebo fondue jurassienne. Métairie obvykle provozuje vedle farmy zemědělská rodina, i když restaurace není hlavní činností.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obec má dobré dopravní spojení. Nachází se na frekventované hlavní silnici z Biel/Bienne do La Chaux-de-Fonds. Železniční trať z Bielu do Convers se stanicí v Cortébert byla otevřena 30. dubna 1874.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cortébert na německé Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2020-06-15]
- ↑ a b c BEUCHAT-BESSIRE, Anne. Cortébert [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2004-03-02 [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cortébert na Wikimedia Commons - (francouzsky) Oficiální stránky
