Opatství Moutier-Grandval
| Opatství Moutier-Grandval | |
|---|---|
 ruiny kláštera přibližně v roce 1830 | |
| Lokalita | |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kraj | Bern |
| Místo | Moutier |
| Souřadnice | 47°16′49,8″ s. š., 7°22′19,24″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Řád | Řád svatého Benedikta |
| Založení | 640 |
| Zrušení | 1792 během śvýcarské reformace |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Opatství Moutier-Grandval bylo benediktinské opatství v dnešním kantonu Bern ve Švýcarsku. Opatství bylo založeno kolem roku 640,[1] poblíž již existující vesnice Grandval. Vesnice Moutier, kde se opatství nacházelo, vznikla až kolem založeného opatství.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Opatství na staré trase vedoucí k průsmyku Pierre Pertuis bylo založeno jako dceřiný klášter opatství Luxeuil. Pozemek na stavbu poskytl Gundoin, vévoda z Alsaska. Opat z Luxeuil Waldebert jako prvního opata jmenoval Germana z Grandvalu, který v opatství sloužil 35 let,[2] a spolu s ním tam poslal Randoalda z Grandvalu, aby tam působil jako převor.[3] Oba byli v roce 675 zavražděni stoupenci vévody Adalricha poté, co protestovali proti vyhoštění obyvatel z údolí Sorgenau.[4][5] Opatství se stalo sekulárním institutem rozlehlého území, v 9. či 10. století vlastnilo majetek až k Bielskému jezeru. Bylo považováno za léno burgundského krále. V roce 968 ho král Konrád Burgundský udělil hraběti Luitfridovi jako beneficium, ten ho poté rozdělil jako svůj majetek mezi své syny. Po soudním sporu bylo opatství vráceno králi.
Mniši z opatství museli během švýcarské reformace uprchnout do Delémontu. Po příchodu francouzských revolučních armád v roce 1792 opatství ukončilo činnost, zchátralo a materiál budov byl postupně rozebrán na stavby nových domů.
V roce 2008 byly objeveny zbytky budov z 12. století.[1] Nicméně v obci Perrefitte dosud stojí malá kaple de Chalière, postavená opatstvím. V této karolínské stavbě, která nyní slouží jako hřbitovní kaple, se zachovaly vybledlé nástěnné malby z 11. století.
Hlavní cennosti opatství byly ještě během reformace převezeny do Delémontu, v kostele jsou dodnes pochována těla svatého Germana a Randoalda, zatímco v muzeu je údajný Germanův kovový kříž snad z 9. století a pozlacené sandály s kalichem ze 13. století.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moutier-Grandval Abbey na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Überreste des Klosters Moutier-Grandval entdeckt | NZZ [online]. [cit. 2021-07-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ BOILLON, Claude. Santi Germano e Randoaldo [online]. [cit. 2021-07-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SCOTT, Tom. The City-State in Europe, 1000-1600: Hinterland, Territory, Region. [s.l.]: OUP Oxford, 2012. 382 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-927460-4. S. 191. (anglicky)
- ↑ Book of Saints – Germanus and Randoald [online]. 2013-07-11 [cit. 2021-07-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TORRES, Cecill. Vidas Santas: San Germán y Randoaldo de Granfeld, Abad y Monje Mártires. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Opatství Moutier-Grandval na Wikimedia Commons
