Corgémont
| Corgémont | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°11′40″ s. š., 7°8′43″ v. d. |
| Nadmořská výška | 663 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Bern |
| Okres | Bernský Jura |
  Corgémont Corgémont, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 17,67 km² |
| Počet obyvatel | 1 706 (2018)[1][2] |
| Hustota zalidnění | 96,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 2606 |
| Označení vozidel | BE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Corgémont je obec v okrese Bernský Jura v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 1 700[1][2] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Corgémont leží v nadmořské výšce 663 m, vzdušnou čarou 10 km severozápadně od města Biel. Obec leží ve východní části údolí Vallon de Saint-Imier, převážně severně od toku řeky Suze (německy Schüss).
Území obce o rozloze 17,6 km² pokrývá část široké údolní kotliny Vallon de Saint-Imier. Centrální část tvoří 500 m široké údolí řeky Suze. Na severu oblast zasahuje až k antiklinále Montagne du Droit (až 1126 m n. m.). Na jihu se Corgémont rozprostírá až k výšinám masivu Chasseral, kde se nachází nejvyšší bod obce ve výšce 1325 m n. m. Na jihu se Corgémont rozprostírá až k vrcholkům horského masivu Chasseral. Na hřebeni masivu Chasseral se tvrdá nadložní hornina během milionů let rozpadla a erodovala, čímž vznikl severní a jižní hřeben. Mezi nimi se nachází antiklinální údolí, které již bylo erodováno až k další vrstvě tvrdé horniny. Tato klenba tvoří třetí hřbet mezi oběma vnějšími hřbety. Jižně od Corgémontu má antiklinální údolí odtok do Suze, hluboce zaříznuté v soutěsce Combe du Bez. Na širokých hřebenech Montagne du Droit a masivu Chasseral se nacházejí rozsáhlé jurské vysokohorské pastviny s typickými mohutnými smrky, které stojí buď jednotlivě, nebo ve skupinách. V roce 1997 tvořila 6 % rozlohy obce zastavěná plocha, 39 % lesy a lesní porosty, 54 % zemědělství a méně než 1 % neproduktivní půda.
Corgémont zahrnuje četné jednotlivé zemědělské podniky roztroušené v údolí a na výšinách Jury. Sousedními obcemi Corgémont jsou Tramelan, Mont-Tramelan, Cortébert, Nods, Orvin, Sonceboz-Sombeval a Tavannes.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z 8. století, kdy se na mapách objevuje pod názvem Curisgimund.[3] Později se objevují názvy Corjamont (1178), Cortgemund (1181), Corteimont (1228) a Coriemont (1326). Název místa pravděpodobně pochází ze statku jistého Gismunda nebo Giamonda. Pozemky v Corgémontu vlastnilo opatství Moutier-Grandval a Saint-Imier. Šlechtici z Corgémont (známí také jako de Chalmé) vládli obci od 12. do 15. století. Až do roku 1797 patřila obec k panství Erguel, které podléhalo basilejskému knížecímu biskupství, i když větší vliv mělo občas i město Biel. V roce 1530 byla v Corgémont zavedena reformace. V letech 1797–1815 patřila obec k Francii a zpočátku byla součástí départementu Mont-Terrible, který byl v roce 1800 sloučen s départementem Haut-Rhin. Na základě rozhodnutí Vídeňského kongresu v roce 1815 se stala součástí okresu Courtelary v kantonu Bern.[3]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[3] | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1900 | 1910 | 1930 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 |
| Počet obyvatel | 753 | 1418 | 1369 | 1238 | 1285 | 1414 | 1645 | 1470 | 1534 | 1493 | 1548 |
Z celkového počtu obyvatel je 77,5 % francouzsky mluvících, 16,1 % německy mluvících a 3,4 % italsky mluvících (stav v roce 2000). Počet obyvatel Corgémont prudce vzrostl zejména ve druhé polovině 19. století. Po dosažení nejvyššího počtu kolem roku 1970 došlo v následujících letech během hospodářské krize k výraznému odlivu obyvatelstva. Od roku 1980 počet obyvatel kolísá jen mírně.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]
Corgémont byl až do konce 18. století zemědělskou obcí s několika cihelnami, mlýny a soukenickými dílnami. Kolem roku 1800 se v Corgémont prosadilo hodinářství. Od druhé poloviny 19. století se díky hodinářskému průmyslu obec těšila velkému hospodářskému rozmachu. Patřila sem výroba hodinových pružin (1899–1982) a Jules Schmoll Corgémont Watch (1907–1928), pobočka hodinářské továrny Fontainemelon. S krizí hodinářského průmyslu se průmyslová odvětví diverzifikovala na mechaniku, přesné strojírenství a výrobu šroubových spojů. V letech 1932-–1994 měla velký význam továrna na smaltování, Emaillerie de Corgémont SA. Přes význam průmyslu hraje stále určitou roli zemědělství s chovem dobytka a produkcí mléka a v nižších oblastech i některé zemědělské plodiny. Toto odvětví zaměstnává 10 % pracovní síly.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obec má dobré dopravní spojení. Nachází se na frekventované hlavní silnici z Bielu do La Chaux-de-Fonds. Železniční trať z Bielu do Convers se stanicí v Corgémont byla otevřena 30. dubna 1874.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Corgémont na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federální statistický úřad. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b Federální statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2020-06-15].
- ↑ a b c BEUCHAT-BESSIRE, Anne. Corgémont [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2004-03-02 [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Corgémont na Wikimedia Commons - (francouzsky) Oficiální stránky
