Sarajevská knihovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sarajevská Radnice

Radnice (bosensky Vijećnica) je historická budova sarajevského zastupitelstva, zemského sněmu a nakonec národní knihovny v centru Sarajeva, hlavního města Bosny a Hercegoviny.

Violoncellista Vedran Smailović hraje ve zničené knihovně, 1992

Radnice se nachází se přímo v centru města u řeky Miljacky. Postavena byla v pseudomaurském slohu za rakousko-uherské vlády. Na výstavbě, probíhající mezi lety 1892 a 1896, se podílelo několik architektů a projektantů –  Čech Karel Pařík, chorvatský Čech Alexander Wittek a Chorvat Ćiril Metod Iveković –  inspirací jim byla Modrá mešita v Káhiře. Stavba se stala významnou dominantou města a je dobře vidět i z okolních kopců. Nedaleko Radnice, konkrétně u Latinského mostu, došlo roku 1914 k atentátu na Františka Ferdinanda d’Este.

V letech 1910–1915 v Radnici rovněž zasedal zemský sněm (Sabor). Roku 1949 byla budova přeměněna na Národní a univerzitní knihovnu Bosny a Hercegoviny (Nacionalna i univerzitetska biblioteka Bosne i Hercegovine).

Mezi lety 1992 a 1995, během obléhání Sarajeva, Radnice vyhořela (příčinou byla palba z granátometů ze strany Jugoslávské lidové armády). Došlo ke zničení tisíců někdy i velmi starých knih. Dnes tento akt připomíná před knihovnou pamětní cedule umístěná bosňáckým obyvatelstvem města, označující Srby za zločince. Po uklidnění situace a uzavření míru se začalo s obnovou, ta však postupovala velmi pomalu. Na obnově se finančně podílelo Maďarsko a Rakousko, původně se počítalo s dokončením rekonstrukce do roku 2010.[1] Nakonec byla Radnice slavnostně otevřena až 9. května 2014. [2] [3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Článek na avaz.ba
  2. Echo24.cz: Sarajevská knihovna, symbol války, se po 20 letech otevřela
  3. Archiweb.cz: Budova sarajevské Národní knihovny v sobě nese i českou stopu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]