Sačurov
| Sačurov | |
|---|---|
 Římskokatolický kostel v Sačurově | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°49′18″ s. š., 21°41′41″ v. d. |
| Nadmořská výška | 124 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 +2 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Prešovský |
| Okres | Vranov nad Topľou |
| Tradiční region | Horní Zemplín |
  Sačurov | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 21,20 km²[1] |
| Počet obyvatel | 2 610 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 123,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Peter Barát |
| Vznik | 1399 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 057 |
| PSČ | 094 13 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | VT |
| NUTS | 529125 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sačurov je obec na Slovensku v okrese Vranov nad Topľou. Leží v severovýchodním výběžku Východoslovenské nížiny pod úpatím Slanských vrchů. Obec má přibližně 2 600[2] obyvatel a rozloha katastrálního území je 21,19 km².
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Obec leží v Ondavském výběžku Východoslovenské nížiny v údolí řeky Topľa na náplavovém kuželu potoka Olšava. Území obce má nadmořskou výšku v rozmezí 115–200 m, střed obce leží ve výšce 129 m n. m. Východní část údolí Topľy, které je téměř odlesněné, přechází do Podslanské pahorkatiny.[3] Obcí vede silnice I/79 a železniční trať z Vranova nad Topľou do Trebišova.[4]
Sousední obce
[editovat | editovat zdroj]Obec sousedí na severu s městem Vranov nad Topľou, na východě je Dlhé Klčovo, na jihu Sečovská Polianka, na jihozápadě Cabov, na západě Davidov a na severozápadě Kamenná Poruba.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1399. V roce 1402 je uváděna jako Zachywr a v roce 1407 jako Zathur. Do 17. století náležela k panství Čičava. V roce 1493 měla obec z 16 usedlostí šest osídlených. V roce 1715 měla opuštěných 24 domácností a obydlených 21. V roce 1787 žilo v obci 1105 obyvatel v 118 domech a v roce 1828 v 178 domech žilo 1304 obyvatel. Hlavní obživou bylo zemědělství, ovocnářství a chov koní.[5] V obci byla postavena parní pila, malá elektrárna a parní mlýn. Na pilu svážela dřevo z okolních lesů úzkokolejná trať. [6]
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Římskokatolický farní kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova náleží římskokatolické farnosti Sečurov, děkanát Vranov nad Topľou arcidiecéze košická.[7] Kostel je jednolodní pozdně barokní stavba s polygonálním zakončením kněžiště a věží z roku 1769 postavený z lomového kamene.[8] Původním patronem kostela byl svatý Mikuláš biskup. Kostel prošel úpravami v letech 1883, 1910 a po druhé světové válce, při níž byl poškozen. Interiér je zaklenut pruskými klenbami. Z doby založení kostela pochází rokoková kazatelna, ostatní vybavení je z druhé poloviny 19. století. Nachází se zde obraz svatého Mikuláše od V. Klimkoviče.[9] Fasády kostela jsou členěny opěrnými pilíři a půlkruhovými okny. Věž s opěrnými pilíři je členěna kordonovou římsou a zakončena korunní římsou s terčíkem a jehlanovou střechou. Kostel je kulturní památkou Slovenska.[10]
- Řeckokatolický chrám Ochrany Přesvaté Bohorodičky náleží pod řeckokatolickou farnost Sačurov, protopresbyterát Čemerné, archeparchie prešovská.[7][11] Chrám je jednolodní klasicistní stavba s půlkruhovým závěrem kněžiště a věží, z roku 1809. V 19. a 20. století procházel průběžnými úpravami. Interiér je zaklenut pruskými klenbami. Nachází se zde kamenná křtitelnice z doby založení chrámu a klasicistní baldachýnový oltář s oltářním obrazem Madony od malíře Beregiho z roku 1927. Ikonostas je neoklasicistní z počátku 20. století.[12] Fasády chrámu se zaoblenými nárožními člení lizény a půlkruhová okna se žaluziovými šambránami. Věž s průběžnými lizénami je zakončena barokní báni s lucernou. Chrám je kulturní památkou Slovenska.[13]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ a b Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Sačurov - Príroda. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-11.
- ↑ a b Sačurov, okres Vranov nad Topľou. mapa.zoznam.sk [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Sačurov - História. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-11.
- ↑ História. Sačurov [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b DoKostola.sk. www.dokostola.sk [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Sačurov, Cirkev. Sačurov [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Sačurov - Kostol Najsvätejšieho Srdca Ježišovho - www.pamiatkynaslovensku.sk - (sacurov-kostol-najsvatejsieho-srdca-jezisovho). www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Pamiatkový objekt detail – Pamiatkový úrad SR [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Gréckokatolícke arcibiskupstvo Prešov. www.grkatpo.sk [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Sačurov - Chrám Ochrany Presvätej Bohorodičky - www.pamiatkynaslovensku.sk - (sacurov-chram-ochrany-presvatej-bohorodicky). www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Pamiatkový objekt detail – Sačurov [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné online. (slovensky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku III. 1. vyd. Bratislava : VEDA, 1978. 532 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sačurov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
