Přeskočit na obsah

Dlhé Klčovo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dlhé Klčovo
kostel Nejsvětější Trojice
kostel Nejsvětější Trojice
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška114 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajPrešovský
OkresVranov nad Topľou
Dlhé Klčovo
Dlhé Klčovo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha10,3 km²
Počet obyvatel1 372 (2021)[1]
Hustota zalidnění132,7 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaĽubica Zubková
Vznik1296 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.dlheklcovo.sk
Telefonní předvolba057
PSČ094 13 (pošta Sačurov)
Označení vozidel (do r. 2022)VT
NUTS544175
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dlhé Klčovo je obec na Slovensku, v okrese Vranov nad Topľou v Prešovském kraji. Obec leží v severovýchodní části Východoslovenské nížiny, rozloha katastru obce je 1021 ha. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Území obce je trvale obýváno od 13. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1270, kde je uváděna jako Hussceumezeu nebo Huzeumezew, později jako Longuscampus v roce 1331, Kolcsowszky, Dluhy v roce 1773, Kolčowo Dluhé v roce 1808, Kolčové Dlhé v roce 1920, Kolčovské Dlhé v roce 1927 a od roku 1948 jako Dlhé Klčovo; maďarsky Kolcshossúmező nebo Kolosmező.[2] Do roku 1948 se obec nazývala Kolčovské Dlhé,[3] případně Dlhé Kolčovské.[4] V roce 1831 postihla obec cholera, na kterou zemřelo 129 obyvatel.

V roce 1715 měla obec 13 opuštěných a 13 obývaných domácností. V roce 1787 žilo v 95 domech 743 obyvatel a v roce 1828 žilo 1053 obyvatel v 142 domech.[5] Hlavní obživou bylo zemědělství.[2] Mezi havní plodiny patřily brambory, zelí a fazole dále kukuřice a cukrová řepa. Do padesátých let 20. století se pěstovalo konopí.[6]

Obec leží v severním výběžku Východoslovenské nížiny mezi řekou Topľou na západě a Ondavou na východě. Území je převážně rovinaté s lužní nivou s nadmořskou výškou 106 až 120 m. Střed obce je ve výšce 114 m n. m.[7] Povrch obce je odlesněný. Sporadický se nacházejí zbytky lužních lesů na březích Ondavy s olší lepkavou, vrbou bílou a vrbou křehkou, vzácně s dubem letním.[8]

Sousedními obcemi jsou Hencovce na severu, Nižný Hrabovvec, Poša a Nižný Hrušov na východě, Sečovská Polianka na jihu a západu, Sačurov a Vranov nad Topľou na západě.[9]

Blason: zlatý klíč v modrém štítu.

Znak vychází z historického otisku z let 1865–1867, ke je ve středu oválného otisku symbol renesančního klíče. Znak je používán od roku 1994.[10]

  1. a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
  2. a b Dlhé Klčovo - História. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  3. Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2022-10-04]. Dostupné online. 
  4. Přehled obcí a části v Československé socialistické republice, jejichž názvy zanikly, byly změněny, nebo se staly místními částmi v době od 5.V.1945 – 1.VII.1964. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1964. Str.14.
  5. Kizling, Ján: Nižný Hrabovec 1357-1997. Hencovce : obecné zastupiteľstvo obce Nižný Hrabovec, 1997. 80 s.
  6. Ľudová kultúra. www.dlheklcovo.sk [online]. [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. Dlhé Klčovo - Príroda. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  8. Prírodné pomery. www.dlheklcovo.sk [online]. [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. Dlhé Klčovo, okres Vranov nad Topľou. mapa.zoznam.sk [online]. [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  10. Obecné symboly. www.dlheklcovo.sk [online]. [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. (slovensky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku I. 1. vyd. Bratislava : VEDA, 1977. 526 s.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]