Jasenovce
| Jasenovce | |
|---|---|
 Kostel sv. Michaela | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°59′43″ s. š., 21°44′44″ v. d. |
| Nadmořská výška | 166 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Prešovský |
| Okres | Vranov nad Topľou |
| Tradiční region | Horní Zemplín |
  Jasenovce | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 5,7 km² |
| Počet obyvatel | 213 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 37,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Ladislav Trybula |
| Vznik | 1543 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 057 |
| PSČ | 094 05 (pošta Holčíkovce) |
| Označení vozidel (do r. 2022) | VT |
| NUTS | 528749 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jasenovce jsou obec na Slovensku v okrese Vranov nad Topľou ležící poblíž vodní nádrže Veľká Domaša. K obci patří i 3 osady: Poloma, Vrchy a Močedníky. Žije zde 213[1] obyvatel.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Obec se nachází v jižní části Nízkých Beskyd v jižní části Ondavské vrchovině, na dolním toku řeky Oľky, kde do ní ústí levobřežní potoky Polomský potok a Jasenovský potok, v povodí Ondavy, jihovýchodně od vodní nádrže Velká Domaša. Mírně zvlněný povrch obce leží v nadmořské výšce v rozmezí 140 –197 m, střed obce leží ve výšce 166 m n. m. Značně odlesněný povrch je tvořen terciérním flyšem.[2] Lesy jsou většinou listnaté s převahou buku a habru, z jehličnanů se zde vyskytuje borovice.[3]
Sousední obce[editovat | editovat zdroj]
Sousedními obcemi jsou na západě, severozápadě a severu Giglovce, na severovýchodě Girovce a Lukačovce, na východě Karná a na jihovýchodě, jihu a jihozápadě Žalobín.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1543, kde je uváděna jako Jazenoc, později v roce 1773 Jesenowcze a od roku 1920 jako Jasenovce, maďarsky Jeszenőc. Obec byla součástí panství Humenné, v 18. století patřila Barkóczyům. V roce 1556 je vybíraná daň z jedné porty. V roce 1715 zde byly tři pusté a sedm obydlených domácností. V roce 1787 měla obec 21 domů, ve kterých žilo 176 obyvatel. V roce 1828 zde žilo166 obyvatel ve 22 domech. Hlavní obživou bylo povoznictví, zemědělství a lesnictví.
Poloma[editovat | editovat zdroj]
Poloma byla založiena v letech 1890–1910 polskými kolonisty z okolí Noweho Targu v čele s Józefem Bielem (1850–1934) a jeho ženou Eleonorou Wysoczyńskou (1868–1936), která pocházela ze šlechtické rodiny. Nejstarší budovou v osadě je dům rodiny Bielových z let 1904–1908. Roku 1948 odešla část obyvatel Polomy do válkou vylidněného západního Polska, konkrétně do obcí Sobolice, Przewóz a Gozdnica.[5]
Vrchy[editovat | editovat zdroj]
V roce 1900 v osadě stálo 22 domů. V roce 1963 byla zasvěcena dřevěná kaplička svaté Anně. Zděná kaple je zasvěcena svaté Anně a svatému Jáchymovi. Obyvatelé byli ovocnáři a řemeslníci.[6]
Močedníky[editovat | editovat zdroj]
Osada se nachází v údolí mezi Lamaným a Drencovem. V roce 1900 bylo v osadě evidováno 14 rodinných domů. Dochoval se pouze jediný, který byl v roce 1991 zrekonstruovaný a slouží salesiánské mládeži.[7]
Památky[editovat | editovat zdroj]
Nachází se zde římskokatolický kostel svatého Michaela archanděla z roku 1778. V osadě Poloma je římskokatolický kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova z roku 1913.
- Římskokatolický kostel svatého Michaela archanděla je jednolodní klasicistní stavba se segmentovým zakončením kněžiště a věží z roku 1778. V roce 1788 byl poškozen zemětřesením a přestavěn. Věž byla přistavěna v letech 1936–1937. V kostele se nachází hlavní oltář s oltářním obrazem archanděla Michaela od I. Gubalského z roku 1875. Boční oltář je neoklasicistní z druhé poloviny 19. století. Fasády kostela jsou hladké se okny se segmentovým zakončením. Věž je lemována opěrnými pilíři a zakončena věžičkovou helmicí.[8]
- Římskokatolický kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v části Poloma je jednolodní novogotická stavba s polygonálním závěrem a honosnou věží, z let 1908–1913. V letech 2008–2009 prošel restaurováním. Uvnitř se nachází oltář s oltářním obrazem Panny Marie Čenstochovské, dílo místních naivních řezbářů Martina Brzany a Jakuba Jaworského. Na fasádě je umístěna pamětní deska kněze Jana Němce, umučeného partyzány za druhé světové války. fasády jsou hladké s okny půlkruhovým záklenkem, věž je zakončena trojúhelníkovými štíty a jehlancovou střechou.[9]
-
Kostel svatého Michaela archanděla
-
kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
.JPG)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jasenovce na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
- ↑ Jasenovce - Príroda - Okres Vranov nad Topľou - E-OBCE.sk. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2023-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Domov – Obec Jasenovce [online]. [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Jasenovce, okres Vranov nad Topľou. mapa.zoznam.sk [online]. [cit. 2023-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Poloma – Obec Jasenovce [online]. [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Vrchy – Obec Jasenovce [online]. [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Močedniky – Obec Jasenovce [online]. [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Jasenovce - Kostol sv. Michala archanjela. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2023-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Poloma (Jasenovce) - Kostol Najsvätejšieho Srdca Ježišovho. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2023-03-06]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku I. 1. vyd. Bratislava : VEDA, 1977. 526 s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jasenovce na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
