Rychlodrážní tramvaj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rychlodráha v Portlandu, USA
Původně železniční zastávka v Sale u Manchesteru, přibyly jen troleje a změnil se informační systém. Nástupiště jsou stále vysoká „drážní“, stejná musela být postavena i na trati vedené po ulici v centru.
Souprava vozů Tatra T6A5 na košické rychlodráze
Tramvajová rychlodráha na pražském Barrandově
Rychlodráha v St. Louis, USA

Rychlodrážní tramvaj, rychlodráha nebo také méně používané označení lehká (městská) železnice (v anglicky mluvících zemích light rail) je forma tramvajové dopravy s kompletně segregovanou dráhou, která používá méně masivní vybavení a infrastrukturu než metro, ale naopak těžší, rychlejší a delší soupravy než běžné tramvaje. V podstatě je rychlodrážní tramvaj alternativa k metru stavěná tam, kde se metro nehodí buď z finančních nebo jiných důvodů. Na rozdíl od pouliční tramvaje má trasa rychlodrážní tramvaje se silniční dopravou jen mimoúrovňová křížení, eventuálně přejezdy vybavené světelnými signály nebo výstražnými kříži jako klasická železnice. Elektrickou energii získává, stejně jako tramvaje, z trolejí. Nástupiště mohou být řešena několika způsoby. Některé systémy, např. v Los Angeles, v Manchesteru nebo v Manile, využívají – stejně jako metro – vysoké nástupní hrany, tzn. že nástupiště je ve výšce 900 mm stejně jako podlaha tramvaje. Díky tomu je nastupování a vystupování cestujících velice usnadněno. Jinde mají třeba jen nízké chodníky.

Nejvíce je rychlodrážní tramvaj rozšířená ve Spojených státech amerických pod názvem „light rail“, nejvyužívanější potom v Los Angeles, Bostonu, Portlandu a v San Diegu. Kromě Spojených států je rychlodrážní tramvaj provozována např. v Manile na Filipínách a v mnoha městech v Asii. Ve Spojeném království využívají rychlodrážní tramvaje často zrušené železnice, včetně jejich nádraží (Manchester, Birmingham, Nottingham).

I v Česku se počítá s výstavbou tohoto systému – konkrétně v Brně (Brněnský tramvajový diametr), kde by byla tramvaj využita zároveň jako podpovrchová tramvaj, hlavně v centru města. Česká legislativa a technické normy umožňují podobnou lehkou dráhu budovat a provozovat buď v režimu železniční dráhy (regionální), nebo v režimu tramvajové dráhy, případně jako speciální železniční dráhu, což je kategorie, do které zatím spadá pouze pražské metro. Před rokem 1994 metro spadalo do kategorie městských rychlodrah.

Na Slovensku se rychlodrážní tramvaj provozuje v Košicích, mezi městskou částí Západ a podnikem U. S. Steel Košice. Rychlodráha byla zprovozněna v polovině šedesátých let, je vedena souběžně s rychlostní komunikaci, v provozu jsou na ní běžné městské tramvaje, které jezdí maximální rychlostí. Další rychlodráha je plánována v Bratislavě, kde bude tvořit páteř celé MHD a nahradí pomalé a přetížené autobusové linky spojující největší sídliště Petržalka a centrum města.

Mezi české tramvaje vhodné i pro rychlodrážní provoz patří např. Tatra KT8D5, Tatra RT8D5, Tatra RT6N1, Škoda 06T nebo Škoda 14T/13T/16T.

Srovnání s jiným dopravními prostředky[editovat | editovat zdroj]

Česká rychlodrážní tramvaj Tatra RT8D5 v Manile, na Filipínách

Rozdíly oproti metru[editovat | editovat zdroj]

  • menší kapacita
  • nižší rychlost
  • lehčí, kratší a užší vozidla
  • zdroj energie z trolejí
  • oproti metru může být rychlodráha vedena i po silnici

Rozdíly oproti pouliční tramvaji[editovat | editovat zdroj]

  • větší kapacita
  • vyšší rychlost
  • těžší, delší (kloubová) a širší vozidla
  • rychlodráha není vedena po silnici, má segregovanou (oddělenou) trať (s výjimkou úseků, kde není pro oddělenou trať místo, např. ulice v historickém centru)
  • větší vzdálenosti mezi stanicemi/zastávkami
  • obvykle speciální tarifní podmínky

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]