Rudolf Bächer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rudolf Bächer
Narození 8. ledna 1856
Kácov Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 22. února 1915 (ve věku 59 let)
Roudnice nad Labem Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnost Židovská
Manžel(ka) Hermine Bächer (roz. Eisler)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Bächer (8. ledna 1856 Kácov22. února 1915 Roudnice nad Labem) byl český průmyslník a strojírenský podnikatel židovského původu. Roku 1885 se stal spolumajitelem, a posléze majitelem, závodu na výrobu pluhů a hospodářských strojů Rudolf Bächer, továrna na pluhy a slévárna, Roudnice n. L. v Roudnici nad Labem, pozdější Roudnické strojírny a slévárny, ve své době největší továrny na zemědělské pluhy v Rakousku-Uhersku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Kácově v Posázaví do židovské rodiny obchodníka Wilhelma Bächera a jeho ženy Marie. Čtyři roky studoval na reálce v České Lípě, následně odešel do obchodnického učení k lihovarnické firmě Fischel v Praze. Pracoval jako obchodní cestující, posléze se vyprofiloval jako obchodník s krajkami, pracovně pobýval v Curychu.

Podnikání[editovat | editovat zdroj]

Následně se vrátil do Čech, oženil se s židovkou Hermine Eisler[1], zřejmě pocházející z početné židovské komunity v Kolíně. Rozhodl se samostatně podnikat: roku 1885 se stal společníkem v malé továrně Jana Pracnera na výrobu zemědělských strojů v Roudnici nad Labem. Od roku 1890 pak působil jako její jediný majitel poté, co si Pracner z důvodu nemoci z firmy odešel. Bächerova strojírna se nadále specializovala na výrobu oracích pluhů. Závod byl modernizován a rozšířen, po roce 1900 firma zřídila vlastní slévárnu oceli pro zajištění materiálu k vlastní produkci, což umožnilo výrobu velkých kovových součástí strojů, jako například vagonové nárazníky či lisovací stroje. K závodu byla z roudnické stanice zavedena železniční vlečka.

Před první světovou válkou zaměstnávala továrna zaměstnávala až 600 dělníků a vyvážela do celé říše i do zahraničí, včetně Turecka, Španělska, Dánska, Jižní Afriky či Argentiny. Firma také provozovala své pobočné továrny ve Slovinsku, Chorvatsku a Uhersku.

Bächer byl nakloněn českému kulturnímu vlivu, též se aktivně účastnil politického a spolkového života na Podřipsku: působil jako člen obecních i okresních rad, byl mecenášem roudnického Sokola či mladých začínajících malířů, například Otakara Nejedlého, podporoval humanitární a charitativní akce. Rovněž působil jako člen výboru Světové výstavy v Miláně roku 1906. Za své hospodářské zásluhy byl vyznamenán císařem Františkem Josefem I. a také rumunským králem Karlem I..

Motorové pluhy[editovat | editovat zdroj]

Vzrůstající poptávka po motorových pluzích, které začínaly nahrazovat koňmi tažený pluhu, přivedla roku 1912 firmu Rudolfa Bächera ke spolupráci s automobilovými a motorovými závody Laurin & Klement v Mladé Boleslavi. Bacherova strojírna dodávala orební tělesa, automobilka pak stavěla strojní tělesa a motorová ústrojí. K účelům výroby byl v pozdější Jaselské ulici v Mladé Boleslavi postaven nový výrobní závod na výrobu zemědělských pluhů, probíhala zde též produkce modelové řady Excelsior. Své motorové pluhy firma představila na Májové hospodářské výstavě na pražském Výstavišti v květnu roku 1912.

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Bächer zemřel v Roudnici nad Labem 22. února 1915 ve věku 59 let.

Po otcově smrti převzal vedení rodinné firmy synové[2] Jiří (1887–1972), Karel (1892–1964) a Pavel (1893–1944).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rudolf Bächer. geni_family_tree [online]. [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. (česky) 
  2. REDAKCE. V Roudnici si připomenou výročí Jana Pracnera a Rudolfa Bächera. Litoměřický deník. 2015-01-14. Dostupné online [cit. 2020-10-18]. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]