Rovnoběžník má 4 strany, 4 vrcholy, 4 úhly, jejichž součet je (360°).
Z rovnoběžnosti protilehlých stran plyne, že velikost protilehlých stran je stejná, tzn.
Z toho plyne, že také velikost protilehlých úhlů má stejnou velikost, tzn.
Protože , platí
Obecně má rovnoběžník různou velikost přilehlých stran, tj. , a úhly různé od pravých úhlů, tj. . Pokud jsou přilehlé strany stejně velké, tj. , nazýváme takový rovnoběžník kosočtvercem. Pokud jsou úhly pravé, tj. , nazýváme takový rovnoběžník obdélníkem. Rovnoběžník, který je kosočtvercem a obdélníkem zároveň nazýváme čtvercem.
Úhlopříčky rovnoběžníku se vzájemně půlí. Délky úhlopříček jsou
kde a jsou délky přilehlých stran rovnoběžníku a je výška ke straně , obdobně je výška ke straně , je vnitřní úhel mezi přilehlými stranami.
V rovině
Pokud jsou vrcholy zadány pomocí souřadnic v rovině, tj. , , atd., je obsah rovnoběžníku roven absolutní hodnotědeterminantu sestaveného ze souřadnic libovolných tří vrcholů takto
Ztotožníme-li, pro jednoduchost, vrchol s počátkem souřadného systému, tj. , pak tedy
Zcela analogicky lze spočítat objem libovolného rovnoběžnostěnu, resp. nadobjem libovoného -rozměrného nadrovnoběžnostěnu (v -rozměrném prostoru).
V trojrozměrném prostoru
Pokud jsou vrcholy zadány pomocí souřadnic v prostoru, tj. , , atd., a zavedeme-li stranové vektory
Pokud mají směrové vektory nulové složky ve směru osy , tj.
pak
čímž dostaneme právě vztah pro výpočet obsahu rovnoběžníka v rovině.
Ztotožníme-li, pro jednoduchost, vrchol s počátkem souřadného systému, tj. , pak
v obecném případě, respektive
v případě, že směrové vektory mají navíc nulové složky ve směru osy .
Zobecněním vektorového součinu do -rozměrného prostoru (jedná se o součin lineárně nezávislých vektorů délky , jehož výsledkem je vektor kolmý na všechny předchozí, tvořící s nimy, v daném pořadí, pravotočivou bázi) lze zcela analogicky spočítat nadobsah libovoného -rozměrného nadrovnoběžníku v -rozměrném prostoru.
V n-rozměrném (reálném) prostoru
Pokud je rovnoběžník dán dvěma stranovými vektory v obecném reálném -rozměrném prostoru
pak jeho obsah je dán vztahem
kde "", resp. "" značí skalární součin dvou vektorů.
Dosazením
opět dostáváme známý vztah pro obsah rovnoběžníku v rovině.