Kosočtverec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Příklad kosočtverce ve dvou různých orientacích zobrazení

Kosočtverec je rovnoběžník, který má všechny strany stejně dlouhé. Někdy bývá přidáván požadavek, že se nesmí jednat o čtverec, tedy jeho strany nesmí svírat pravý úhel, někdy bývá čtverec považován za zvláštní případ kosočtverce. V kontextu heraldiky a umění též označovaný jako routa.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Výpočet obsahu kosočtverce podle vzorce
, kde je délka strany kosočtverce, resp.
, kde a jsou délky jeho úhlopříček (odvození plyne z Pythagorovy věty pro pravoúhlý trojúhelník o odvěsnách a a přeponě ).
  • Obsah kosočtverce lze určit ze vztahu
,
kde jsou délky úhlopříček, je délka strany kosočtverce a je úhel mezi přilehlými stranami.
Lze použít i vzorec , kde je délka strany a je výška kosočtverce (kolmo na stranu ), neboť platí .

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

K sestrojení je třeba znát dva z následujících údajů:

  • délka strany,
  • úhel sousední dvojice stran nebo úhel strany a úhlopříčky,
  • délka úhlopříčky,
  • délka výšky kosočtverce.

Kulturní souvislosti[editovat | editovat zdroj]

Na území Česka a Slovenska je vertikálně nakreslený kosočtverec se svislou čárou uprostřed považován za symbol znázorňující ženské přirození.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]