Rousínov (nádraží)
| Rousínov | |
|---|---|
.jpg) Nádraží v Rousínově | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Město | Rousínov |
| Souřadnice | 49°11′49,36″ s. š., 16°52′3,87″ v. d. |
  Rousínov | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 359059[1] |
| Trať | Brno–Přerov |
| Nadmořská výška | 245[1] m n. m. |
| V provozu od | 30. srpna 1869 |
| Zabezpečovací zařízení | TEST 14[2] |
| Dopravní koleje | 4 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Stanice autobusů před staniční budovou |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rousínov je železniční stanice v západní části města Rousínov v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji, nedaleko potoka Rakovec. Leží v km 32,380[1] jednokolejné elektrizované trati Brno–Přerov (25 kV 50 Hz AC).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Stanice byla vybudována jakožto součást Moravsko-slezské severní dráhy (sesterská společnost Severní dráhy císaře Ferdinanda, KFNB) spojující Brno a Přerov, kde se trať napojovala na existující železnici do Ostravy a Krakova. Autorem typizované podoby rozsáhlé stanice byl architekt Theodor Hoffmann. Pravidelný provoz mezi Brnem a Přerovem byl zahájen 30. srpna 1869. Po zestátnění KFNB včetně Moravsko-slezské zemské dráhy k 1. lednu 1906 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy. Stanice je postavena v katastrálním území obce Slavíkovice, která byla v roce 1942 sloučena s obcí Rousínov. Provoz na železniční trati byl zahájen 30. srpna 1869.[3] Původní název Rausnitz, od roku 1871 Rausnitz-Slawikowitz, byl v roce 1918 změněn na Rousínov-Slavíkovice a od roku 1945 stanice nese název Rousínov.[1]
Elektrizace trati byla provedena v letech 1994–1996.
Ve stanici zastavují pouze 3 vlaky (jízdní řád 2023/24), a to novoroční pár spojů Os 4089/4088 (Brno hl. n. – Bystřice pod Hostýnem a zpět) a každodenní R 916 Bouzov (Olomouc hl. n. – Brno hl. n.).
V dlouhodobém horizontu je počítáno s modernizací trati na rychlost až 200 km/h jakožto součást železničního koridoru Praha – Brno – Ostrava. Kvůli rozsáhlé přeložce kolem Rousínova má být úsek přes stávající stanici zrušen a má vzniknout nové rousínovské nádraží severně od města.[4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Nachází se zde dvě hranová nekrytá nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes kolejiště.[5] Stanice je zabezpečena reléovým staničním zabezpečovacím zařízením TEST14. V km 32,966 a v km 32,623 u komořanského zhlaví jsou dva úrovňové přejezdy se závorami typu AŽD 71.[2]
Výpravní budova
[editovat | editovat zdroj]Při výstavbě Moravsko-slezské severní dráhy byly použity typové projekty výpravních budov ve všech stanicích. V Rousínově jde o střední variantu pocházející z projekční kanceláře KFNB pod vedením architekta Theodora Hoffmanna. Výpravna byla postavena v romantizujícím slohu na protáhlém pětidílném půdorysu. Střední patrová část měla krajní rizality s navazujícími trakty s kolmě zakončenými přízemními křídly. Budova byla krytá valbovou střechou ve střední části, podélný trakt a křídla měly sedlovou střechu. Budova byla zdobena gotizujícími prvky, které byly při opravách v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století odstraněny.[6] V období listopad 2017–duben 2018 byla provedena rekonstrukce střechy. Na novou konstrukci krovu a vazníků byla položena nová střešní krytina.[7]
Vodárna
[editovat | editovat zdroj]Vodárna byla postavena v roce 1869 v linii z výpravní budovou podle typizovaných plánů z projekční kanceláře KFNB pod vedením architekta Theodora Hoffmanna. K dvojpatrové věži se sedlovou střechou byla připojena přízemní křídla. Fasáda věže je v patrech členěna trojicí úzkých obdélných oken. Ve druhém patře je prostřední okno vyšší než boční okna. [8][9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e Rousínov (žst). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2023-12-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Modernizace trati Brno – Přerov, 2. stavba Blažovice – Vyškov. S. 8. zdopravy.cz [online]. Květen 2020 [cit. 2023-12-16]. S. 8. Dostupné online.
- ↑ HYBŠ, Pavel. Rousínov. www.dopravniwebovka.cz [online]. 2019-01-10 [cit. 2023-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Lubos. Modernizace trati Brno – Přerov na 200 km/h [online]. Vysokorychlostni-zeleznice.cz [cit. 2019-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Rousínov nádraží [online]. 2023-11-17 [cit. 2023-12-16]. Dostupné online.
- ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží 1. díl. 1. vyd. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2003. 164 s. ISBN 80-902706-8-9. S. 124.
- ↑ Reference Železniční stanice. www.izolmont.cz [online]. Dvořan IZOLMONT Bzenec s.r.o [cit. 2023-12-17]. Dostupné online.
- ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2017. 208 s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 S. 77.
- ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. 1. vyd. Ostrava: [s.n.], 2012. ISBN 978-80-85034-66-0. S. 46.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rousínov na Wikimedia Commons - Profil stanice na stránkách Českých drah
- Článek o připravované železniční zastávce (2013)
- Historie Moravsko-slezské severní dráhy
