Roupov (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Roupov
Interiér věžového paláce s konzolami křížové klenby
Interiér věžového paláce s konzolami křížové klenby
Základní informace
Slohgotický, renesanční
Výstavba13. století
Přestavba1380–1393, druhá polovina 15. století, 1595–1598
Poloha
AdresaRoupov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Roupov
Roupov
Další informace
Rejstříkové číslo památky44710/4-437 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roupov je částečně dochovaný hrad ve stejnojmenné obciokrese Plzeň-jih. Stojí na návrší nad jihovýchodním okrajem vesnice v nadmořské výšce 460 metrů. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrad byl založen ve 13. století Držkem z Roupova, který patřil k rozvětvenému rodu Drslaviců. Hrad byl poté přestavěn v osmdesátých letech 14. století Něprem z Roupova, který byl hofmistrem arcibiskupa Jana z Jenštejna a měl přístup k dvorské huti krále Václava IV. V roce 1427 hrad oblehla husitská vojska, a Jan I. z Roupova raději přijal podobojí, než aby byl hrad dobyt. Během husitských válek páni z Roupova značně zbohatli, protože získali řadu církevních statků.[2]

Brána do hradního jádra
Nádvoří hradního jádra

Jan II. z Roupova, někdejší hofmistr krále Jiřího z Poděbrad a v letech 1486–1493 nejvyšší písař, si vymohl za své služby povýšení do panského stavu. Rozhodl se proto sídlo svých předků zvelebit. Celý hrad byl opevněn hradební zdí a zároveň tak ke starému hradu připojil nové, větší předhradí. Vstup do hradu nedaleko brány chránila okrouhlá věž o průměru 17 metrů, vzhledem k rozměrům spíše veliký rondel. Na druhé straně vchodu navazovala na hradbu protáhlá půlkruhová bašta. Nejznamenitější[zdroj?!] částí této přestavby je však kuchyně, která tvořila součást pozdně gotického křídla mezi předhradím a vnitřním hradem. Ten byl od předhradí oddělen bránou a příkopem s padacím mostem. Přízemní čtvercová kuchyně je vyzděná z lomového kamene, ve stěnách jsou půlkruhové výklenky. Vyšší patra tohoto paláce se nedochovala na rozdíl od dýmníku (komína) kuchyně, který dnes tvoří dominantu hradu. Dýmník je vyzděný z cihel a má osmiúhelníkový tvar. Vzhledem ke své zachovalosti je skutečnou architektonickou raritou mezi českými hrady.[3]

Hrad Roupov byl až do svého prodeje v roce 1607 sídlem šlechtického rodu pánů z Roupova. Při renesanční přestavbě hradu Janem IV. z Roupova v letech 1595–1598, kdy se stal hrad údajně jedním z nejhezčích hradů v Čechách vůbec, se Jan IV. zadlužil natolik, že byl nucen roku 1607 hrad i s panstvím prodat Janovi z Klenové, z Janovic a na Žinkovech, horlivému katolíkovi a stoupenci císaře Ferdinanda II.[2]

Středověká podoba hradu Roupov

V roce 1704, po necelých sto letech v majetku pánů z Klenové byl hrad prodán Janovi Jiřímu z Haubenu, který ho spojil s Červeným Poříčím. Od spojení s Červeným Poříčím hrad chátral, obyvatelný byl však ještě v roce 1760. Po požáru nedaleké vesnice Merklín v roce 1817 byl hrad rozebírán na stavební kámen.[2] Z materiálu ze zřícených hradeb byla vybudována sýpka v podhradí.[4]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Půdorys hradu z roku 1893 od Vojtěcha Krále z Dobré Vody
Interiér hradní kuchyně

Podobu původního hradu ani předhradí neznáme, protože byly výrazně změněny pozdějšími přestavbami. V letech 1380–1393 proběhla výrazná přestavba hradního jádra, na které se podílela dvorská huť Václava IV. Během ní hrad získal podobu, která se již velmi blížila hranici přeměny hradu na zámek. V jádře stála tři palácová křídla spojená pravděpodobně pavlačemi. Zadní věžovité křídlo mělo přízemí zaklenuté valenou klenbou a sál v jeho patře měl klenby křížové.[5] V jihozápadním nároží stála obytná budova, která mohla být nejstarším palácem nebo obytnou věží.[6] Během pozdně gotických úprav přibylo také čtvrté palácové křídlo postavené před čelem původního jádra a vybavené černou kuchyní, jejíž komín tváří dominantu zříceniny. Ve stejné době bylo nově opevněno předhradí. Na skalisku na východní straně byla postavena bateriová věž s průměrem sedmnáct metrů. Další strany zabezpečila dvojice polygonálních a jedna polookrouhlá bašta.[5] Pod severozápadním nárožím obvodové zdi byly odkryty zbytky zdiva jiné polookrouhlé bašty.[6]

Dochovaná zástavba na severním okraji hradu obsahuje zbytky pozdně gotického opevnění, jehož součástí byla polookrouhlá a původně dovnitř otevřená bašta. V nároží stojí také čtyřboká bašta s klínovitým půdorysem, jejíž interiér byl při stavbě zamýšlen jako obytný. Obrannou složku bašty měly tvořit okrouhlé střílny zazděné ještě během stavby. Obytný prostor se měl skládat z pokoje, chodby a černé kuchyně, ale ani ten nebyl nikdy zcela dokončen.[7]

V hradním příkopu roste památný Roupovský tis.

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Okolo hradu vede zeleně značená turistická trasa z Lužan, kde se nachází vlaková zastávka na železniční trati Plzeň–Klatovy. Ze vsi Roupov vede na hrad zeleně značená trasa od zastávky autobusu.[8]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-18]. Identifikátor záznamu 157098 : Hrad, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Roupov – hrad, s. 293–296. 
  3. MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady. Díl 2. Praha: Odeon, 1976. 559 s. S. 435–436. 
  4. FOUD, Karel; KAREL, Tomáš; PROCHÁZKA, Zdeněk. Jižní Plzeňsko I = Landkreis Pilsen-Süd I. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1999. (Historicko-turistický průvodce; sv. 12). ISBN 80-86125-09-2. OCLC 44147703 S. 110–115. (česky, německy) 
  5. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Roupov, s. 483–485. 
  6. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005. 164 s. ISBN 80-7277-262-7. Heslo Roupov, s. 94. 
  7. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002. 140 s. ISBN 80-7277-114-0. Heslo Roupov, s. 85. 
  8. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2015-12-04]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek IX. Domažlicko a Klatovsko. Praha: František Šimáček, 1893. 268 s. Dostupné online. Kapitola Roupov hrad, s. 193–202. 
  • MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady. Díl 2. Praha: Odeon, 1976. 559 s. 
  • FOUD, Karel; KAREL, Tomáš; PROCHÁZKA, Zdeněk. Jižní Plzeňsko I = Landkreis Pilsen-Süd I. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1999. (Historicko-turistický průvodce; sv. 12). ISBN 80-86125-09-2. OCLC 44147703 S. 110–115. (česky, německy) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]