Renault Mégane

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Renault Mégane
Renault Mégane
Renault Mégane coupé I z let 1995 - 1999
Výrobce Renault
Roky produkce 1995 - dodnes
Místa výroby Francie
Předchůdce Renault 19
Konkurence Citroen C4
Fiat Bravo/Brava
Peugeot 308
Karoserie 2dveřové kupé
5dveřový fastback
4dveřový sedan
2dveřový kabriolet
5dveřové MPV Mégane Scénic (později pouze Scénic)
5dveřové kombi
Třída nižší střední

Renault Mégane je osobní automobil nižší střední třídy vyráběný francouzskou automobilkou Renault od roku 1995 do současnosti. První generace vozu se vyráběla do roku 2002, kdy byla vystřídána stejnojmenným, ale mnohem extravagantnějším nástupcem, který neměl s předchůdcem nic společného kromě jména, jehož výroba byla ukončena roku 2008.

Mégane je nástupcem vozů Renault 19 a v současnosti se vyrábí už jeho třetí generace. Jméno Mégane pochází ze studie firmy představené v roce 1988.

První generace[editovat | editovat zdroj]

Renault Mégane první generace, přední.
Renault Mégane první generace, zadní.

Pětidveřový fastback Renault Mégane přišel na trh v roce 1995, současně s ním firma vyráběla i provedení kupé s přívlastkem Coach (na pohled sice vypadalo jako 3dveřový hatchback, ale jedná se opravdu o kupé, protože víko zavazadelníku se otevíralo nezávisle na zadním okně). Následující rok se objevilo MPV Renault Mégane Scénic (po faceliftu již pouze Scénic) a provedení Classic - označení pro čtyřdveřový sedan. Zároveň začala automobilka nabízet kabriolet odvozený od kupé. Faceliftem prošla modelová řada v roce 1999, nabídka karosářských variant se rozrostla o kombi označené Grandtour.

Motory[editovat | editovat zdroj]

Zážehové[editovat | editovat zdroj]

  • 1.4/51 kW
  • 1.4e/55 kW
  • 1.4 16v/70 kW
  • 1.6/55 kW
  • 1.6e/66 kW
  • 1.6 16v/79 kW
  • 1.8/85 kW
  • 2.0/84 kW
  • 2.0 IDE/103 kW
  • 2.0/110 kW 143k

Vznětové[editovat | editovat zdroj]

  • 1.9 D/47 kW
  • 1.9 dT/66 kW
  • 1.9 dTi/59 kW
  • 1.9 dTi/72 kW
  • 1.9 dCi/100HP

Silné a slabé stránky vozu[editovat | editovat zdroj]

Silné stránky[editovat | editovat zdroj]

  • nízké ceny nových aut i ojetin (Mégane seženete cca o 30 % levněji, než stejně starý VW Golf se srovnatelnou výbavou.
  • originální design exteriéru i interiéru
  • bohatá základní výbava
  • špičková bezpečnost (1. generace získala čtyři hvězdičky v crash testu, 2. generace plných pět hvězdiček)
  • řada technických "vychytávek" (Mégane patřil mezi první vozy své třídy, které dostaly bezklíčové startování pomocí karty a tlačítka
  • nízký zájem zlodějů

Slabé stránky[editovat | editovat zdroj]

  • horší spolehlivost palubní elektroniky
  • nižší odolnost některých mechanických dílů (zavěšení kol, vstřikovací trysky apod.)
  • méně prostoru na zadních sedadlech u Megane hatchback a Mégane coupé

Možné závady[editovat | editovat zdroj]

  • občas spadnou skla dveří
  • chybová hlášení řídící jednotky
  • vadné zapalovací cívky u zážehových motorů
  • závady převodovky
  • pískání brzd

Druhá generace[editovat | editovat zdroj]

3 dveřový Mégane II. generace

Druhá generace se vyráběla v letech 2002–2008 v karosářských variantách 3 a 5dveřový hatchback, 4dveřový sedan, 5dveřové kombi Grandtour a místo klasického kabrioletu zaujala modernější varianta kupé-kabrioletu s kovovou panoramatickou skládací střechou pod názvem Mégane CC. S předchozí generací měla společné pouze jméno, design vycházel z avantgardních, až extravagantních modelů Avantime nebo Vel Satis. Prodejním číslům vládly všechny verze kromě 3 a 5dveřového hatchbacku, veřejnost nepřijala hlavně tvar zádě inspirovaný již zmíněnými modely.

Mégane Trophy[editovat | editovat zdroj]

Mégane Trophy je závodní speciál vyvinutý společností Renault Sport Technologies. Vůz je postaven na trubkovém podvozku. Pohání ho motor V6 24V o objemu 3.5 litru a výkonu 320 koní. Ten je převzat z modelů Vel Satis a Espace. Byl připraven pro evropské soutěže v roce 2005.

Design vychází ze sériového modelu, ale aerodynamické prvky připomínají šampionát DTM. Vůz je vybaven polosekvenční převodovkou s řazením na volantu. Poměr váha výkon činí pěkných 2,9 kg/k.

Motory[editovat | editovat zdroj]

Zážehové[editovat | editovat zdroj]

  • 1.4/60 kW
  • 1.4/72 kW
  • 1.6 16V/83 kw
  • 1.6 16V/82 kW
  • 2.0/99 kW
  • 2.0 T/120 kW
  • 2.0 T RS/165 kW

Vznětové[editovat | editovat zdroj]

  • 1.5 dCi/60 kW
  • 1.5 dCi/63 kW
  • 1.5 dCi/74 kW
  • 1.5 dCi/78 kW
  • 1.9 dCi/66 kW
  • 1.9 dCi/81 kW
  • 1.9 dCi/88 kW
  • 1.9 dCi/96 kW
  • 2.0 dCi/110 kW
  • 2.0 dCi RS/127 kW 165k

Třetí generace[editovat | editovat zdroj]

Renault Mégane-Mk3-5p Front-view

Již třetí generace vozu Renault Mégane se začala prodávat v 4. čtvrtletí roku 2008.

Motory[editovat | editovat zdroj]

Zážehové[editovat | editovat zdroj]

  • 1.4 TCe/96 kW (od 2010 do 2012)
  • 1.2 Tce/ 85kW (do 3/2012)
  • 1.2 [1198 cm3] Energy Tce/85 - 86kW (od faceliftu roku 2012)
  • 1.2 [1198 cm3] Energy Tce/96 kW (od faceliftu roku 2014)
  • 1.6 16V/74 kW
  • 1.6 16V/81 kW
  • 2.0 TCe/132 kW

Vznětové[editovat | editovat zdroj]

  • 1.5 dCi/66 kW
  • 1.5 dCi/78 kW
  • 1.5 dCi/81 kW (6 manuál nebo dvojspojková automatická převodovka)
  • 1.9 dCi/96 kW
  • 1.6 dCi/96 kW
  • 2.0 dCi/110 kW (jen s automatickou převodovkou)
  • 2.0 dCi/118 kW

Renault Fluence[editovat | editovat zdroj]

Renault Fluence je čtyřdveřový sedan založený na modelu Mégane třetí generace, čímž de facto nahrazuje verzi Mégane sedan. Firma se maximálně snažila designově odlišit Fleunce od modelu Mégane III a vydává ho tak za samostatný model. Prodává se s motory 1.6 16V 81 kW/110 k a 1.5 dCi ve dvou výkonech 63 a 78 kW/85 a 105k, od podzimu 2010 s výkony 66 a 81 kW/90 a 110k a filtrem pevných částic FAP, a od února 2011 i s motorem 2.0 16V 103 kW/140k. Větší motory do výroby firma neplánuje, protože by jinak z marketingového hlediska mohl Fluence ohrozit prodeje většího modelu střední třídy Laguna. V Koreji se tento model prodává jako Samsung SM3.

Čtvrtá generace[editovat | editovat zdroj]

Renault Megane čtvrté generace - přední maska
Renault Megane čtvrté generace - zadní část

Čtvrtá generace se představila ve Frankfurtu na jaře 2015 a k zákazníkům se dostala až rok poté, tedy na jaře 2016. Čtvrtá generace znamenala revoluci v kvalitě zpracování a výbavě na palubě. Poprvé je u tohoto vozu vidět náznak evoluce a spojitost s minulou generací (u předchozích generacích se vždy jednalo o designový převrat). Tato generace, stejně jako model Talisman, sází na výrazný design s velkým logem na masce, ve které se skrývá radar a světelným podpisem ve tvaru C. Velmi výrazná je také záď, na které jsou největší dominantou podlouhlá, vodorovně zasazená světla, které dělí logo. Poprvé je automobil možní vybavit systémem 4Control, tedy natáčením všech čtyř kol, sloužící ke snadnějšímu manévrování ve městě i mimo něj. V malých rychlostech se zadní kola natáčení na opačnou stranu než přední a ve vyšších rychlostech se pak zadní kola natáčejí ve stejném směru. Ve voze nechybí adaptivní tempomat, hlídání chodců, automatické brzdění, systém opouštění jízdního pruhu, nebo již od druhé generace neodmyslitelné bezklíčové ovládání s tlačítkem start a automatické zamykání se sklopením zrcátek při vzdálení od vozu.

Již tradičně se nová generace pyšní 5 hvězdičkami v nárazových testech EuroNCAP.

Megane čtvrté generace ve verzi kombi (Grandtour)

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Interiéru dominují obří 8,7“, svisle usazený, tablet, který slouží k obsluze vozu. V tabletu je ukryt multimediální systém R-LINK 2, na kterém se dá nastavit opravdu vše, od barev ambientního osvětlení interiéru, k změně barvy a stylu přístrojového štítu, přes nastavení jízdních režimů, až k nastavení zvuků a hudby v kabině. Novinkou jsou také odvětrávaná sedadla s masážní funkcí. V nižších výbavách je k dispozici menší, horizontálně instalovaný, displej.

Nabídka motorů[editovat | editovat zdroj]

Benzinové jednotky[editovat | editovat zdroj]

  • 0,9 TCe, 90 koní, 135 Nm, šestistupňový manuál
  • 1,2 TCe, 130 koní, 205 Nm, EDC6 (šestistupňový manuál je nejistý)
  • 1,6 TCe, 150 koní, šestistupňový manuál
  • 1,6 TCe, 200 koní, 260 Nm, EDC7 (verze Mégane GT)
  • 1,8 TCe, 280 koní (budoucí Mégane RS)

Naftové jednotky[editovat | editovat zdroj]

  • 1,5 dCi, 95 koní, 245 Nm, šestistupňový manuál
  • 1,5 dCi, 110 koní, 260 Nm, šestistupňový manuál
  • 1,6 dCi, 130 koní, 320 Nm, šestistupňový manuál
  • 1,6 dCi, 160 koní, 380 Nm, EDC6

Ve sportu[editovat | editovat zdroj]

Vozy Renault Mégane byly upraveny pro okruhové závody, i pro rallye. Jeden speciál se účastni i Rallye Dakar 2007.

Renault Mégane Maxi[editovat | editovat zdroj]

Mégane Maxi

Renault Mégane Maxi byl speciál postavený pro rallye ve třídě Kit Car. Poháněl ho motor o objemu 1995 cm3, který dosahoval výkonu 280 koní a točivého momentu 258 Nm. Celý vůz vážil 1000 kg. Technicky vycházel z vozu Renault Clio Maxi, ale měl lepší kvalitu podvozku. Jednalo se o první vůz v kategorii, který používal systém kontroly trakce. Byla také testována viskózní spojka.

Mégané Maxi vyhrálo Evropské mistrovství. Kromě toho vyhrál i národní šampionáty v Belgii a dvakrát ve Velké Británii. Nezískal ale titul ve Francii i přes to, že Philippe Bugalski vyhrál ne Korsice. První start proběhl na Vauxhall rally Wales.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]