Racek tříprstý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxRacek tříprstý
alternativní popis obrázku chybí
Dospělý racek tříprstý v letu
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád dlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleď rackovití (Laridae)
Rod racek (Rissa)
Binomické jméno
Rissa tridactyla
(Linné, 1758)
Mapka s rozšířením racka tříprstého. Světle zeleně je zbarveno hnízdní rozšíření prvního a tmavě zeleně druhého poddruhu. Tmavě modře jsou pak vyznačené hlavní oblasti, kde oba poddruhy zimují.
Mapka s rozšířením racka tříprstého. Světle zeleně je zbarveno hnízdní rozšíření prvního a tmavě zeleně druhého poddruhu. Tmavě modře jsou pak vyznačené hlavní oblasti, kde oba poddruhy zimují.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Racek tříprstý (Rissa tridactyla) je středně velký mořský pták z čeledi rackovitých.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Druh tvoří 2 poddruhy.

R. t. tridactyla - Obývá sever Atlantského oceánu.

R. t. pollicaris - Obývá sever Tichého oceánu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mladý pták

Racek tříprstý je mírně větší než jeho hojnější příbuzný racek chechtavý, dorůstá přibližně 40 cm, váží 300–525 g a v rozpětí křídel má 90–100 cm. Je převážně bílý s šedým hřbetem a křídly, která mají výrazné tmavé konce, tmavými končetinami a žlutým zobákem. Přes zimu se u něho objevuje výrazný tmavošedý pruh za okem.

Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladí ptáci mají tmavou špičku ocasu, výrazné černé opeření na křídlech a na krku, dva tmavé pruhy na hlavě a tmavý zobák. Dospělí ptáci bývají v České republice nejčastěji zaměňováni s rackem bouřním, od kterého jej můžeme spolehlivě rozlišit pomocí tmavých končetin pouze se třemi prsty, mladí ptáci pak obvykle s velmi podobným rackem malým.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Racek tříprstý velmi početně hnízdí na evropském a severoamerickém pobřeží Atlantského a Tichého oceánu. Po vyhnízdění ptáci opouštějí kolonie a rozptylují se po mořích (patří k pelagickým druhům), kde se většinou shromažďují v oblastech kontinentálního šelfu a mořských lavic (anglicky banks). Obvykle se v této době zdržují mimo pobřeží a jen výjimečně zaletují do vnitrozemí, většinou následkem silných mořských bouří.[2]

Chování[editovat | editovat zdroj]

Racek tříprstý s mládětem

Přes léto se zdržuje zpravidla u mořského pobřeží.Loví především malé druhy ryb, korýše, hmyz nebo červy, často přitom doprovází velké rybářské lodě, na kterých požírá zbytky ulovených ryb, nebo okrádá menší druhy vodních ptáků o ulovenou kořist. Mimo hnízdění se ozývá krátkým nosovým „kja“, jako varovný signál používá krátké „kt kt“.

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Podobně jako většina ostatních druhů racků hnízdí v početných koloniích. Neúhledné hnízdo lemované mechem nebo mořskými řasami si staví obvykle na mořských, často i velmi strmých a nepřístupných útesech. Průměrná snůška čítá 1–2 bílá vejce, na kterých sedí střídavě oba rodiče 25–32 dní. O mláďata pečují ještě následujících 33–54 dní. Ve volné přírodě se může dožít i více jak 15 let.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Black-legged Kittiwake na anglické Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2019.3. 10. prosince 2019. Dostupné online. [cit. 2020-01-17]
  2. OLSEN, K. M. O.; LARSSON, H. Gulls of North America, Europe and Asia. Princeton & Oxford: Princeton University Press, 2003. ISBN 0-691-11327-0. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky; str. 132. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]