Quido Thun-Hohenstein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Quido Thun-Hohenstein

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1867 – 1869

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1870
Ve funkci:
1872 – 1883
Stranická příslušnost
Členství ústavověrný velkostatek

Narození 19. září 1823
Žehušice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 17. září 1904 (ve věku 80 let)
Horní Libchava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Quido Thun-Hohenstein, též Kvido z Thun-Hohenštejna (19. září 1823[1][2] Žehušice[3]7. září 1904 Horní Libchava[2][4]), byl rakouský šlechtic z rodu Thun-Hohensteinů, diplomat a politik německé národnosti z Čech, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a velkopřevor maltézského rytířského řádu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Jeho starším bratrem byl politik Joseph Oswald von Thun und Hohenstein.[1] Quido vystudoval práva ve Vídni.[2] Dlouhodobě působil v diplomacii. Byl atašé v Mnichově a Turíně a legačním tajemníkem v Bruselu. Roku 1859 byl povolán do Haagu. 17. června 1860 se stal legačním radou. Roku 1863 byl jmenován vyslancem v Sankt Petěrburgu. V roce 1865 a zčásti i roku 1866 zastával funkci mimořádného a zplnomocněného vyslance v Mexiku, kde tehdy existovalo Mexické císařství s panovníkem z řad Habsburků.[1] Od poloviny roku 1866 byl zplnomocněným ministrem a vyslanecem u hanzovních měst.[2]

12. května 1859 byl přijat do maltézského rytířského řádu a působil jako jeho velkopřevor a první zemský prelát.[2] Podle jiného zdroje složil řeholní slib u maltézského řádu až 18. května 1874. Funkci velkopřevora v Čechách a Rakousích zastával od 6. února 1887.[4]

Po návratu z Mexika se zapojil do politického života.[1] V zemských volbách v březnu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky.[5][1] Zastupoval provídeňskou a centralistickou Stranu ústavověrného velkostatku.[1] Zemský sněm ho 13. dubna 1867[1] zvolil i do Říšské rady. Na mandát v Říšské radě rezignoval v roce 1869.[6] V zemských volbách v roce 1872 se vrátil na Český zemský sněm, opět za velkostatkářskou kurii, za svěřenecké velkostatky.[7] Mandát obhájil v zemských volbách v roce 1878.[8] Nadále patřil mezi ústavověrné velkostatkáře.[9]

Zemřel v noci ze 7. na 8. září 1904 na zámku v Horní Libchavě. Už 28. července se u něj projevily zdravotní obtíže a nechal se proto převézt z místa pobytu ve Štýrsku do Libchavy. Příčinou smrti byla sešlost věkem.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Thun und Hohenstein (Quido Graf), s. 150. (německy) 
  2. a b c d e ČÁŇOVÁ, E. Slovník představitelů katolické církevní správy v Čechách 1848-1918. Praha: SÚA, 1995. 103 s. Dostupné online. ISBN 9788085475173. S. 81. (česky) 
  3. Matriční záznam o narození a křtu farnost Chotusice
  4. a b c Velkopřevor maltánského řádu v Čechách zemřel. Národní politika. Září 1904, roč. 22, čís. 249, s. 4. Dostupné online. 
  5. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/002schuz/s002002.htm
  6. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/1/stenprot/004schuz/s004001.htm
  8. http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/002schuz/s002002.htm
  9. Národní listy 24. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011294&picp=&it=0&s=djvu