Ptáčov
Ptáčov | |
---|---|
Ptáčov ze Stříbrného kopce | |
Lokalita | |
Charakter | místní část |
Obec | Třebíč |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°13′44″ s. š., 15°55′39″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 208 (2021)[1] |
Katastrální území | Ptáčov (6,8 km²) |
Nadmořská výška | 420 m n. m. |
PSČ | 674 01 |
Počet domů | 75 (2011)[2] |
Ptáčov | |
Další údaje | |
Kód části obce | 136565 |
Kód k. ú. | 736562 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ptáčov je část města Třebíče. Nachází se zde v podstatě jen rodinné domy, mimo ně též zemědělské budovy, dětské hřiště a autobusová zastávka. Ptáčov a jeho okolí spadá do Přírodního parku Třebíčsko, najdeme zde i památný strom Dub u Ptáčova (dub letní), přírodní památky Ptáčovský kopeček (s výskytem koniklece velkokvětého) a Ptáčovské rybníky. Ve vesnici žije 208[1] obyvatel.
Umístění
[editovat | editovat zdroj]Zastavěné území místní části Ptáčov je od místní části Nového Města vzdáleno vzdušnou čarou 1,6 km. Z Nových Dvorů od pekárny vede do Ptáčova cesta dlouhá zhruba 2 km, vede kolem vodní nádrže Lubí. Ptáčov je napojen na silnici č. 23 přípojkou o délce 1,8 km.
V okolí Ptáčova bylo založeno několik rybníků; ve směru na Třebíč Starý rybník, Hrachovec, Nohavička, ve směru na Pocoucov Nový rybník a Židloch. Na západ od Ptáčova teče přes vodní nádrž Lubí stejnojmenný potok, východně pak teče Klapovský potok; oba se pak vlévají do Jihlavy.
Historie
[editovat | editovat zdroj]U Ptáčova byly nalezeny kosti pravěkých zvířat: mamuta, soba, divokého stepního koně a pratura.[3]
Ptáčov býval vyhledávaným místem umělců. Pobýval zde několikrát Vítězslav Nezval nebo malíř Bedřich Vaníček a národní umělec Josef Brož. Inspiroval se zde také třebíčský umělec Ladislav Novák.
Od svých sedmi let zde v letech 1919–1927 žil u Josefa a Bernardy Mitiskových – sourozenců své zemřelé matky, budoucí parašutista a člen paraskupiny Anthropoid Jan Kubiš.
Integrovanou částí Třebíče se Ptáčov stal k 1. lednu 1980. Cílem tehdy bylo, že se Ptáčov rozroste řadovou výstavbou i dalšími rodinnými domy, pro ně měla vzniknout další zařízení občanské vybavenosti.[4]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 167 | 194 | 201 | 295 | 281 | 284 | 248 | 240 | 246 | 212 | 200 | 181 | 212 |
Památky
[editovat | editovat zdroj]Místní dominantou návsi je kaple sv. Cyrila a Metoděje postavená ptáčovskou obcí v roce 1908. K tisícímu výročí smrti svatého Václava postavili Ptáčovští sochu sv. Václava. Mimo ně zde najdeme několik zachovalých starých rustikálních budov. Na Klapovském potoce je starý mlýn.
-
Ptáčovský dům č. p. 19. Staré zemědělské stavení
-
Socha sv. Václava z roku 1929
-
Kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1908
-
Hasičská zbrojnice s komunistickou výzdobou
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Alois Kratochvíl (1889–1964), pedagog, těsnopisec;
- Ludmila Hartmannová Kybalová (1929–2012), historička umění, zemřela v Ptáčově;
- Jiří Sýkora (1995–dosud), vícebojař, juniorský mistr světa v atletice.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Klapovský potok u ústí do řeky Jihlavy
-
Ptáčovský žleb
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ MYŠ. Ohryzané kosti vydaly svědectví o mamutech a praturech na Vysočině. iDNES.cz [online]. 27. 3. 2009 [cit. 2009-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Zpravodaj města Třebíče. 1979
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Římskokatolická farnost Trnava u Třebíče
- Ptáčovské rybníky – přírodní památka
- Ptáčovský kopeček – přírodní památka
- Přírodní park Třebíčsko
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ptáčov na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Ptačov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích