Ptáčov
| Ptáčov | |
|---|---|
 Ptáčov ze Stříbrného kopce | |
| Lokalita | |
| Charakter | místní část |
| Obec | Třebíč |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°13′44″ s. š., 15°55′39″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 208 (2021)[1] |
| Katastrální území | Ptáčov (6,8 km²) |
| Nadmořská výška | 420 m n. m. |
| PSČ | 674 01 |
| Počet domů | 75 (2011)[2] |
 | |
  Ptáčov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 136565 |
| Kód k. ú. | 736562 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ptáčov je část města Třebíče. Nachází se zde v podstatě jen rodinné domy, mimo ně též zemědělské budovy, dětské hřiště a autobusová zastávka. Ptáčov a jeho okolí spadá do Přírodního parku Třebíčsko, najdeme zde i památný strom Dub u Ptáčova (dub letní), přírodní památky Ptáčovský kopeček (s výskytem koniklece velkokvětého) a Ptáčovské rybníky. Ve vesnici žije 208[1] obyvatel.
Umístění[editovat | editovat zdroj]
Zastavěné území místní části Ptáčov je od místní části Nového Města vzdáleno vzdušnou čarou 1,6 km. Z Nových Dvorů od pekárny vede do Ptáčova cesta dlouhá zhruba 2 km, vede kolem vodní nádrže Lubí. Ptáčov je napojen na silnici č. 23 přípojkou o délce 1,8 km.
V okolí Ptáčova bylo založeno několik rybníků; ve směru na Třebíč Starý rybník, Hrachovec, Nohavička, ve směru na Pocoucov Nový rybník a Židloch. Na západ od Ptáčova teče přes vodní nádrž Lubí stejnojmenný potok, východně pak teče Klapovský potok; oba se pak vlévají do Jihlavy.
Historie[editovat | editovat zdroj]
U Ptáčova byly nalezeny kosti pravěkých zvířat: mamuta, soba, divokého stepního koně a pratura.[3]
Ptáčov býval vyhledávaným místem umělců. Pobýval zde několikrát Vítězslav Nezval nebo malíř Bedřich Vaníček a národní umělec Josef Brož. Inspiroval se zde také třebíčský umělec Ladislav Novák.
Od svých sedmi let zde v letech 1919–1927 žil u Josefa a Bernardy Mitiskových – sourozenců své zemřelé matky, budoucí parašutista a člen paraskupiny Anthropoid Jan Kubiš.
Integrovanou částí Třebíče se Ptáčov stal k 1. lednu 1980. Cílem tehdy bylo, že se Ptáčov rozroste řadovou výstavbou i dalšími rodinnými domy, pro ně měla vzniknout další zařízení občanské vybavenosti.[4]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 167 | 194 | 201 | 295 | 281 | 284 | 248 | 240 | 246 | 212 | 200 | 181 | 212 |
Památky[editovat | editovat zdroj]
Místní dominantou návsi je kaple sv. Cyrila a Metoděje postavená ptáčovskou obcí v roce 1908. K tisícímu výročí smrti svatého Václava postavili Ptáčovští sochu sv. Václava. Mimo ně zde najdeme několik zachovalých starých rustikálních budov. Na Klapovském potoce je starý mlýn.
- Z ptáčovských památek
-
Ptáčovský dům č. p. 19. Staré zemědělské stavení -
Socha sv. Václava z roku 1929 -
Kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1908 -
Hasičská zbrojnice s komunistickou výzdobou
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Alois Kratochvíl (1889–1964), pedagog, těsnopisec;
- Ludmila Hartmannová Kybalová (1929–2012), historička umění, zemřela v Ptáčově;
- Jiří Sýkora (1995–dosud), vícebojař, juniorský mistr světa v atletice.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Klapovský potok u ústí do řeky Jihlavy -
Ptáčovský žleb
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ MYŠ. Ohryzané kosti vydaly svědectví o mamutech a praturech na Vysočině. iDNES.cz [online]. 27. 3. 2009 [cit. 2009-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Zpravodaj města Třebíče. 1979
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Římskokatolická farnost Trnava u Třebíče
- Ptáčovské rybníky – přírodní památka
- Ptáčovský kopeček – přírodní památka
- Přírodní park Třebíčsko
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ptáčov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Ptačov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
