Pražský kruh
| Pražský kruh | |||
|---|---|---|---|
| Původní název | Der Prager Kreis | ||
| Překladatel | Ivana Vízdalová | ||
| Země | Německo | ||
| Jazyk | němčina | ||
| Žánr | vzpomínky | ||
| Datum vydání | 1966 | ||
| Český vydavatel | Nakladatelství Akropolis | ||
| Česky vydáno | 1993 | ||
| Počet stran | 192 | ||
| ISBN | 80-85770-03-2 | ||
| Předchozí a následující dílo | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Pražský kruh (Prager Kreis) je název knihy Maxe Broda, která vyšla poprvé v roce 1966, a zároveň literárně-historický koncept, jímž je označována skupina spisovatelů německého jazyka působících v Praze od konce 19. století do roku 1938.
Max Brod rozlišoval mezi tzv. „užším pražským kruhem“, jehož členy byli kromě něho samého Franz Kafka, Oskar Baum, Felix Weltsch a po Kafkově smrti též Ludwig Winder, a „širším pražským kruhem“. Vedle toho definoval předky a předchůdce kruhu.
Za předchůdce Pražského kruhu Brod označil Marii von Ebner-Eschenbachovou, Berthu von Suttnerovou a Adalberta Stiftera. Ke členům širšího pražského kruhu pak podle Broda patřili Franz Werfel, Rainer Maria Rilke, Johannes Urzidil, Hugo Bergmann, Egon Erwin Kisch, Franz Janowitz, Paul Kornfeld, Paul Leppin, Ernst Polak, Willy Haas, Otto Pick, Rudolf Fuchs nebo herec Ernst Deutsch. Spojovalo je, že navštěvovali kavárnu Arco a psali do literárních časopisů Herder-Blätter (1912) a Arkadia (1913–1918), které oba redigoval Brod.
Praha byla v té době centrem česko-německého jazykového konfliktu. Významným charakteristickým rysem členů Pražského kruhu byla skutečnost, že jim byla cizí domýšlivost a arogance některých stoupenců německého národního hnutí. Většina z nich byla židovského původu, mnoho z nich ovládalo češtinu a spolek byl v čilém kontaktu s českými literáty, hudebníky a dalšími umělci.[1]
„Užší pražský kruh“ byl centrálním bodem Brodova pojetí dějin pražské německé literatury. Zavedl ho patrně v přímé reakci na Liblickou konferenci z roku 1963. Podle kritiků Brod zavedl pojem Pražský kruh jako alternativu k obecnějšímu pojmu pražská německá literatura, aby zvýraznil svoji vlastní úlohu.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Max Brod: Der Prager Kreis. Kohlhammer, Stuttgart / Berlin / Köln / Mainz 1966.
- Max Brod: Der Prager Kreis. S doslovem Petera Demetze, Suhrkamp, Frankfurt am Main 1979, ISBN 3-518-37047-2 (= Suhrkamp-Taschenbücher, sv. 547).
- Max Brod: Der Prager Kreis. S předmluvou Petera Demetze. Výbor z díla. Vyd. Hans-Gerd Koch a Hans Dieter Zimmermann ve spolupráci s Barborou Šrámkovou a Norbertem Millerem. Wallstein-Verlag, Göttingen 2016, ISBN 978-3-8353-1795-6.
- Margarita Pazi: Fünf Autoren des Prager Kreises, Lang, Frankfurt am Main / Bern / Las Vegas 1978, ISBN 3-261-02476-3 (= Würzburger Hochschulschriften zur neueren deutschen Literaturgeschichte, sv. 3).
- Andreas Kilcher: Kampf um die Deutungshoheit. Der „Prager Kreis“ ist Max Brods Erfindung, in: NZZ, 10. August 2016, str. 22
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prager Kreis na německé Wikipedii.
- ↑ Vera Schneider. Wachposten und Grenzgänger: deutschsprachige Autoren in Prag und die öffentliche Herstellung nationaler Identität. Würzburg 2009. Str. 22
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- WEINBERG, Manfred. Ještě jednou k Pražskému kruhu Maxe Broda. Echos: Fórum pro germanobohemistiku [online]. 2014-03-31 [cit. 2015-10-27]. Dostupné online.
