Prachatická hornatina
| Prachatická hornatina | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 1 094 m n. m. (Libín) |
| Rozloha | 489 km² |
| Nadřazená jednotka | Šumavské podhůří |
| Sousední jednotky | Vltavická brázda, Boubínská hornatina, Bavorovská vrchovina, Blatská pánev, Kaplická brázda, Českokrumlovská vrchovina, Želnavská hornatina |
| Podřazené jednotky | Libínská hornatina, Žernovická vrchovina, Lhenická brázda, Blanský les, Buglatská vrchovina, Křemžská kotlina, Chvalšinská kotlina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | rula, granulit, serpentinit |
| Povodí | Vltava |
| Souřadnice | 48°51′54″ s. š., 14°17′2″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IB-2D |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prachatická hornatina je geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Šumavského podhůří. Rozprostírá se na ploše 489 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 676 m.[1] Na západě sousedí s Vltavickou brázdou a Boubínskou hornatinou, na severu s Bavorovskou vrchovinou a Blatskou pánví, na východě s Kaplickou brázdou a na jihu s Českokrumlovskou vrchovinou a Želnavskou hornatinou. Má charakter ploché kerné hornatiny rozčleněné výraznými tektonickými kotlinami. Na vrcholech strukturních hřbetů a hrástí jsou četné skalní tvary zvětrávání a odnosu. Na západě ji ohraničuje hluboké až kaňonovité údolí Blanice a na východě kaňon Vltavy, hluboká údolí směru jih–sever vytvářejí i menší toky – Zlatý potok či Melhutka.
Geologická stavba
[editovat | editovat zdroj]Prachatická hornatina je tvořena ze dvou rozlehlých tektonicky porušených granulitových těles s hojnými vložkami serpentinitů a z biotitických z rul a pararul jednotvárné série moldanubika.
Geomorfologické okrsky
[editovat | editovat zdroj]Podhůří se člení na sedm geomorfologických okrsků:[2]
- Libínská hornatina
- Žernovická vrchovina
- Lhenická brázda
- Blanský les
- Buglatská vrchovina
- Křemžská kotlina
- Chvalšinská kotlina
Nejvyšší vrcholy
[editovat | editovat zdroj]V tomto geomorfologickém podcelku se nacházejí 4 tisícovky (tisícimetrové vrcholy)[3]. Jsou jimi:
- Libín (1094 m n. m.)
- Kleť (1087 m n. m.)
- Na skalce (1032 m n. m.)
- Rohanovský vrch (1017 m n. m.)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. OCLC 1001471218 (česky, anglicky)
- ↑ FORMÁNEK, Tomáš. Tisícovky Čech, Moravy, Slezska. [s.l.]: Jerome, 2003. ISBN 80-903266-0-9.