Poutnov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Poutnov
Náves v horní části Poutnova
Náves v horní části Poutnova
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Teplá
Okres Cheb
Kraj Karlovarský kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 133 (2011)[1]
Katastrální území Poutnov (5,22 km²)
PSČ 364 61
Počet domů 32 (2011)[1]
Poutnov
Poutnov
Další údaje
Kód části obce 126705
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poutnov (německy Pauten) je malá vesnice, část města Teplá v okrese Cheb. Nachází se asi 4,5 km na severozápad od Teplé. Prochází tudy železniční trať Karlovy Vary – Mariánské Lázně. Je zde evidováno 40 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 133 obyvatel.[3]

Poutnov je také název katastrálního území o rozloze 5,22 km².[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1214, kdy patřila klášteru v Teplé. Později se stala součástí bečovského panství pánů z Rýzmburka. V letech 1399 a 1408 je připomínán poutnovský man Ondřej z Poutnova, a je tedy pravděpodobné, že zde jako panské sídlo stála nějaká tvrz, i když písemně je doložena až roku 1456. V roce 1412 Poutnov získal Petr Kovář z Poutnova a okolo roku 1437 statek patřil Ondřeji a Mikulášovi z Poutnova.[5]

Roku 1456 je jako majitel uváděn Dyez Hofer, zakladatel rodu Hoferů z Lobenštejna. Panství po něm zdědil Hans Hofer připomínaný v roce 1467,[5] ale Kateřina, vdova po Dyezu Hoferovi, na tvrzi žila ještě v roce 1477.[6] V roce 1469 král Jiří z Poděbrad zastavil Poutnov za 200 rýnských zlatých Kunšovi Pelarovi. Na počátku šestnáctého století panství ze zástavy vyplatil tepelský klášter, ale král Ferdinand I. ho v roce 1535 zastavil Kašparu Pluhovi z Rabštejna a jeho strýci Hanušovi.[5] Menší část vsi v té době patřila Volfu Pinticovi z Pintic, který vedl s Kašparem Pluhem spory o hranice panství.[6] V roce 1544 vesnici koupil Jindřich z Plavna.[5]

Další zpráva o vesnici pochází z roku 1578, kdy ji koupil tepelský hejtman Filip ze Schirndingu. Část vesnice poté patřila v letech 1592–1597 tepelskému klášteru,[6] zatímco zbytek získal Jan Kfelíř ze Zakšova uváděný zde v roce 1589 a 1603. Klášterní část vesnice na počátku sedmnáctého století vlastnil Daniel Ričl z Brandenbachu a od roku 1616 plzeňský měšťan Václav Brand z Brandfenfelsu a jeho příbuzní. Část, která patřila Kfelířům, v roce 1603 získal Jan Friedrich Lochman z Paliče, ale za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 mu byl statek zkonfiskován.[5] Zabavený majetek v roce 1627 koupil Valentin Schindl z Hirschfeldu, který rozdělené panství spojil do jednoho celku. Jeho potomkům patřilo až do čtyřicátých let osmnáctého století, kdy je získal loketský hejtman Jan Ott z Ottilienfeldu. Po něm se mezi majiteli do zrušení poddanství vystřídali chebský měšťan Johann Weiss, Karel z Ottilienfeldu, Jan Knoll, Egid Sölch a Albrecht Dejm ze Stříteže.[5]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • V jihovýchodní části návsi stojí zřícenina poutnovského zámku a poplužního dvora.
  • Severovýchodním směrem od obce ve vzdálenosti 1,8 km se nachází židovský hřbitov uvedený v Seznamu kulturních památek ČR. Je přístupný po polní cestě vpravo z dolní části návsi.
  • Dalšími památky jsou:
    • socha svatého Jana Nepomuckého,
    • socha svaté Anny Samotřetí,
    • boží muka.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

V Poutnově lze nalézt budovy dříve využívané jako škola, mateřská škola, obchod. Dnes jsou určeny k obytným účelům.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 269. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. N–Ž. Svazek 2. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Poutnov, s. 260–264. 
  6. a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Poutnov – zámek, s. 272. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]