Poutnov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Poutnov
Náves v horní části Poutnova
Náves v horní části Poutnova
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 133 (2011)
Domů 40 (2009)
Lokalita
PSČ 364 61
Obec Teplá
Okres Cheb
Historická země Čechy
Katastrální území Poutnov (5,22 km²)
Zeměpisné souřadnice
Poutnov
Poutnov
Další údaje
Kód části obce 126705
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poutnov (německy Pauten) je malá vesnice, část města Teplá v okrese Cheb. Nachází se asi 4,5 km na severozápad od Teplé. Prochází tudy železniční trať Karlovy Vary – Mariánské Lázně. Je zde evidováno 40 adres.[1] V roce 2011 zde trvale žilo 133 obyvatel.[2]

Poutnov je také název katastrálního území o rozloze 5,22 km².[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1214, kdy patřila klášteru v Teplé. Později se stala součástí bečovského panství pánů z Rýzmburka. V letech 1399 a 1408 je připomínán poutnovský man Ondřej z Poutnova, a je tedy pravděpodobné, že zde jako panské sídlo stála nějaká tvrz, i když písemně je doložena až roku 1456. V roce 1412 Poutnov získal Petr Kovář z Poutnova a okolo roku 1437 statek patřil Ondřeji a Mikulášovi z Poutnova.[4]

Roku 1456 je jako majitel uváděn Dyez Hofer, zakladatel rodu Hoferů z Lobenštejna. Panství po něm zdědil Hans Hofer připomínaný v roce 1467,[4] ale Kateřina, vdova po Dyezu Hoferovi, na tvrzi žila ještě v roce 1477.[5] V roce 1469 král Jiří z Poděbrad zastavil Poutnov za 200 rýnských zlatých Kunšovi Pelarovi. Na počátku šestnáctého století panství ze zástavy vyplatil tepelský klášter, ale král Ferdinand I. ho v roce 1535 zastavil Kašparu Pluhovi z Rabštejna a jeho strýci Hanušovi.[4] Menší část vsi v té době patřila Volfu Pinticovi z Pintic, který vedl s Kašparem Pluhem spory o hranice panství.[5] V roce 1544 vesnici koupil Jindřich z Plavna.[4]

Další zpráva o vesnici pochází z roku 1578, kdy ji koupil tepelský hejtman Filip ze Schirndingu. Část vesnice poté patřila v letech 1592–1597 tepelskému klášteru,[5] zatímco zbytek získal Jan Kfelíř ze Zakšova uváděný zde v roce 1589 a 1603. Klášterní část vesnice na počátku sedmnáctého století vlastnil Daniel Ričl z Brandenbachu a od roku 1616 plzeňský měšťan Václav Brand z Brandfenfelsu a jeho příbuzní. Část, která patřila Kfelířům, v roce 1603 získal Jan Friedrich Lochman z Paliče, ale za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 mu byl statek zkonfiskován.[4] Zabavený majetek v roce 1627 koupil Valentin Schindl z Hirschfeldu, který rozdělené panství spojil do jednoho celku. Jeho potomkům patřilo až do čtyřicátých let osmnáctého století, kdy je získal loketský hejtman Jan Ott z Ottilienfeldu. Po něm se mezi majiteli do zrušení poddanství vystřídali chebský měšťan Johann Weiss, Karel z Ottilienfeldu, Jan Knoll, Egid Sölch a Albrecht Dejm ze Stříteže.[4]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • V jihovýchodní části návsi stojí zřícenina poutnovského zámku a poplužního dvora.
  • Severovýchodním směrem od obce ve vzdálenosti 1,8 km se nachází židovský hřbitov uvedený v Seznamu kulturních památek ČR. Je přístupný po polní cestě vpravo z dolní části návsi.
  • Dalšími památky jsou:
    • socha svatého Jana Nepomuckého,
    • socha svaté Anny Samotřetí,
    • boží muka.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

V Poutnově lze nalézt budovy dříve využívané jako škola, mateřská škola, obchod. Dnes jsou určeny k obytným účelům.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 269. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. N–Ž. Svazek 2. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Poutnov, s. 260–264. 
  5. a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Poutnov – zámek, s. 272. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]