Posvátná kráva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Posvátná kráva je tur domácí, který se uctívá jako posvátné zvíře v některých náboženstvích, především hinduismu, džinismu a v zoroastrismu. V historii byly krávy uctívány rovněž ve starověkém Egyptě, ve starověkém Řecku a v starověkém Římě. Konzumace hovězího masa a porážka krav je v hinduismu tabu, a v některých oblastech Indie a Nepálu dokonce zakázána zákonem. Pojem posvátná kráva později jako idiom přešel do mnoha jazyků, kde označuje něco, co je zákonem nedotknutelné.

Posvátná kráva v hinduismu[editovat | editovat zdroj]

Kráva se v hinduismu považuje za posvátné zvíře. Představuje hojnost, čistotu a svatost a je považována za "čisté(nábožensky)" blahoslavené zvíře. Stejně jako matka země, je i kráva symbolem principu nezištné pomoci. Vzhledem k tomu, že kráva dává mléko, z nějž lze vytvořit mnoho dalších výživných produktů pro vegetariánské stravování, je hinduisty uctívána i v obrazech. Býk potom slouží jako symbol džarmy (nedělitelné jednoty buddhismu). Historicky stála kráva na stejné úrovni jako kněží a její usmrcení bylo stejně závažným trestným činem, jako vražda brahmána (kněze).

Během vlády dynastie "Gupta" v polovině prvního tisíciletí před naším letopočtem se usmrcení krávy trestalo smrtí. V současnosti v zemích, jako je Indie a Nepál, kde většina obyvatel jsou hinduisté, je kráva velmi vážená a je pod právní záštitou státu (chráněné zvíře). Ochrana krav a zdrženlivost (úplná abstinence) od pojídání hovězího je tradiční součástí hinduismu.

Kráva je v hinduizmu rovněž asociována s pannami a různými bohy. Nejčastěji pak se Šivou, jedoucím na býku Nandi (Nandi je často líčen jako bílá bytost s býčí hlavou). Dále pak s jedním z hlavníh bohů - Indrou, který je blízce spjat s Kamandženou označovanou jako "kráva touhy" a Kršnou, který strávil své dětství jako pastýř krav ve Vrindavánu (svaté poutní místo pro stoupence Vajšnavismu).

Sánskrtská terminologie[editovat | editovat zdroj]

V sánskrtu (jazyk) se pro označení krávy běžně používalo slovo "GO", které je foneticky blízké anglickému "COW" a latinskému "BOS". Oba výrazy, stejně jako ruský výraz говядина (foneticky govjádina) vycházejí z praindoevropského jazyka "gwous". Dobytek se v sánskrtštine označoval slovem "PAŠU" jež vycházelo z praindoevropského slova "PEKU". Pro býka potom "USK".

Dojnice se potom nazývala "GCHNJA", což vyznačovalo výraz pro tu jež nemůže být zabita. [1] Z těchto historických výrazů lze již odvodit počátek ochrany krávy.

Reliéfní znázornění býka ve městě Mahabalipuram.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Tradice uctívání krav a zákaz jejich zabíjení vychází již z "Vedijckého" náboženství, kde je již zakázáno požívat kravského masa. Z této doby pochází i zákaz zabití býka, přičemž zabití býka se trestá mnohem přísněji. Tento zákaz obsahuje Zákoník Manuův a Mahábhárata.

Ve védském náboženství však existovalo i obětování krav. Jako obětiny však sloužily výhradně staré nebo nemocné kusy, které tak získaly možnost získat nové tělo v koloběhu převtělení -samsáry (cyklus narození, smrti, splynutí, osvobození, znovuvylepšení karmy a narození). Později, není známo přesně kdy, byly tyto obětní rituály zakázány. V současnosti není nikdo kvalifikovaný k vykonávání tohoto rituálu.[2]

Ve védském náboženství je kráva tak ctěná, neboť většina obyvatelstva byli pastýři a zemědělci, kteří stravou záviseli na jejích produktech a exkrementů využívali jako hnojiva a paliva. V současnosti se dým z hořícího hnoje používá jako repelent proti komárům a výsledný popel slouží jako hnojivo.

Element uctívání krav je přítomen ve všech knihách hinduismu, kde je psáno, že kravské mléko pomáhá probudit v člověka do "satvickou kvalitu". Přepuštěné máslo se používá při náboženských obřadech, kravský hnůj potom jako hnojivo v zemědělství. Dýmu z kravského hnoje se potom připisuje silný desinsekční (dle zdrojového textu desinfekční) účinek. Moč je používána v náboženských rituálech a pro lékařské účely. Zákaz požívání kravského masa byl potom viděn jako první krok k vegetariánství. [3]

Historický význam[editovat | editovat zdroj]

Védy a purány[editovat | editovat zdroj]

Posvátná kráva se svým sádhuem

Krávy sehrály významnou roli ve Rgvédě, kde se v několika chvalozpěvech zmiňuje 10 tisíc krav.[4]

Dle Šrí Aurobinda krávy ve Rgvédě představují také světla nebo paprsky.[5] Šrí Aurobindo také poukazuje na to, že Aditi (síla přírody) je popsána jako kráva a Devátá (božská bytost) a Puruša (duch) jako býk.[6] I védský bůh Indra je často znázorněn jako býk.[6]

V Charivamše je Krišna popisován jako pastýř. Dále také nazýván i dítětem ochraňujícím krávy nebo tím kdo kravám přináší radost.

V puránách je popsáno, jak bohyně země Prithví v podobě krávy dala lidem užitečné látky.[7]

Indie 19.-20. století[editovat | editovat zdroj]

Úcta ke kravám sehrála hlavní roli v povstání proti Východoindické společnosti.

Na konci 19. století v Indii vzniklo hnutí na ochranu krav, které se snažilo sjednotit hinduisty a muslimy na zákazu zabíjení krav. Toto nakonec vedlo k pravidelným anti-muslimským povstáním a sehrálo roli při rozdělení Indie v roce 1947.

V učení Mahátma Gándhího[editovat | editovat zdroj]

Mahátma Gándí také uctíval krávy.[8] Pravil: "Klaním se jim a budu se jim klanět i kdyby proti mě byl celý Svět.[8] Jedním z klíčových prvků hinduismu je ochrana krav.[8]

Posvátné krávy v moderní Indii[editovat | editovat zdroj]

Kráva odpočívající na ulici ve Vrindavánu (Indie)

V současnosti, v zemích, jako je Indie a Nepál, kde hinduisté tvoří většinu populace, mají v náboženských obřadech hlavní roli mléko a mléčné výrobky z kravského mléka. Krávy jsou respektovány – je jim dovoleno se volně pohybovat i na nejrušnějších ulicích velkých měst, jako je Dillí. Na mnoha místech v Indii je považováno za velmi slibné dát něco k jídlu krávě před snídaní. V mnoha Indických státech je zakázáno zabít krávu. Za zabití nebo zranění krávy jsou udělovány i nepodmíněné tresty vězení.

Historicky, kvůli zákazu konzumace hovězího, vznikl systém, ve kterém jen příslušníci nejnižší kasty a vyvrhelové konzumují hovězí z mrtvých krav nebo zpracovávají kravskou kůži z uhynulých krav.

Ve velkých městech je ale provozováno 30 tisíc nelegálních jatek (v roce 2004).[9] Všechny pokusy o uzavření nelegálních jatek byly zatím neúspěšné.

Ve starověkém Egyptě[editovat | editovat zdroj]

Ve starověkém Egyptě nebyly krávy nikdy obětovány tak jako ostatní zvířata, neboť kráva byla považována za posvátné zvíře bohyně Hathor a poté i Isis.[10]

Jako idiom[editovat | editovat zdroj]

Výraz "Posvátná kráva" je v přeneseném významu používán na věci, o kterých se obecně tvrdí, že jsou nějaké, a není tolerováno toto kritizovat. Jednoznačné pravdy, o kterých se nediskutuje.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Священная корова na ruské Wikipedii.

  1. V.M. Apte, Religion and Philosophy, The Vedic Age
  2. Achaya 2002, p. 16-17
  3. Achaya 2002, p. 55
  4. См. «Риг-веда» 8.1.33; 8.2.41; 8.4.20; 8.5.37; 8.6.47; 8.21.18; 5.27.1; 1.126.3
  5. (РВ 1.92.4; 4.52.5; 7.79.2), Ауродиндо: «Тайны Вед»; Sethna 1992
  6. a b Sethna 1992:42
  7. Доение Земли
  8. a b c Compilation of Gandhi’s views on Cow Protection. dahd.nic.in [online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-25. 
  9. Sacred No Longer [online]. Summer 2004 [cit. 2008-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-14. (anglicky) 
  10. P. 57 Analysis and summary of Herodotus, with a synchronistical table of principal events; tables of weights, measures, money, and distances; an outline of the history and geography; and the dates completed from Gaisford, Baehr, etc., by J. Talboys Wheeler By James Talboys Wheeler

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]