Pomáz
Pomáz | |
---|---|
![]() Pomáz | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°38′43″ s. š., 19°1′19″ v. d. |
Časové pásmo | +1 |
Stát | ![]() |
Župa | Pest |
Okres | Szentendre |
Administrativní dělení | Ipartelep, Messelia, Orlovác, Szelistye, Tiszolczytelep, Vörösmarty-lakótelep |
![]() ![]() Pomáz | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 49,03 km² |
Počet obyvatel | 16 624 (2015) |
Hustota zalidnění | 339,1 obyv./km² |
Správa | |
Status | Město |
Starosta | Vicsi László Csaba |
Vznik | 1138 |
Oficiální web | www |
PSČ | 2013 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pomáz (německy Paumasch) je město v Maďarsku v župě Pest, spadající pod okres Szentendre. Město se nachází pod Pilišskými vrchy, v bezprostřední blízkosti Budapešti. V roce 2015 zde žilo 16 624 obyvatel, z nichž jsou 82,6 % Maďaři. Pomáz sousedí s městy Budakalász, Pilisvörösvár a Szentendre. Poblíže jsou též obce Csóbanka, Pilisborosjenő a Üröm.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Název města je nejspíše latinského původu, neboť v blízkosti Pomázu se nacházela osada již během existence Římské říše. Odkazuje na latinské označení pro jabloň, resp. pro jablka.
Po příchodu Turků zde dle jejich záznamů žilo v roce 1546 jen pouhých 10 maďarských rodin. Pozemky připadly Kásimovi Pašovi. Podle záznamů z roku 1599 vymýtil místní obyvatelstvo mor. Během dlouhých období válek mezi Habsbursky a Turky byl Pomáz dlouhou dobu neobydlen.
Historicky zde, stejně jako v nedalekém Szentendre, žilo srbské obyvatelstvo. To sem pozval rod Wattayů, který zde vlastnil pozemky nedlouho po podepsání míru mezi oběma znepřátelenými stranami. Ti zde postavili pravoslavný kostel. Jedna z místních částí (Szelistye) je původem z jihoslovanských jazyků (od Selište, znamenající v češtině zhruba osídlení, další Orlovác odkazuje na ptáka orla apod.). Po vzniku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců se jeho značná část vystěhovala do nové vlasti.
Většina obyvatel se zabývala zemědělstvím, pěstováním hroznů a ovoce a své produkty prodávala na trzích ve vzdálenějším Szentendre a v Budíně. Od 2. poloviny 18. století rostl význam řemesla, vycházejícího především z místních potřeb. Kromě koželuhů, zpracovatelů kůže, výrobců kol a zedníků bylo známo i nemálo kovářských dílen. V roce 1888 dosáhla města železnice, která vedla z Budína do Szentendre.
Na počátku 20. století se zde objevil drobný průmysl a vznikla i průmyslnická společnost.
Ve 20. století došlo k prudkému růstu Pomázu vzhledem k suburbanizaci Budapešti, která se zrychlila hlavně od 90. let 20. století. Díky tomu se v letech 1990 až 2016 zvýšil počet obyvatel o třetinu.[1] Postupným růstem tak získal Pomáz v roce 2000 status města.[1]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Mezi místní pamětihodnosti patří pravoslavný kostel, který byl barokně přestavěn a dále zámek rodu Teleki-Wattayů z konce 18. století s francouzskou zahradou (palác dnes slouží také jako hotel).
Ve městě se nachází také římskokatolický kostel a kostel reformované církve. Severovýchodně od Pomázu leží archeologické naleziště s pozůstatkem starého kostela.
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Na východním okraji Pomázu se nachází průmyslová zóna napojená na místní železniční trať.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
S Budapeští je město spojeno dopravně prostřednictvím linky příměstské železnice HÉV (trať Budapešť – Szentendre s jediným nádražím) a dále prostřednictvím silnice celostátního významu č. 11.
Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Andreas Alföldi (1895–1981), historik
- Sándor Egervári (nar. 1950), fotbalový manažer
- Gyula Glykais (1893–1948), šermíř
- Ádám György (nar. 1982), pianista
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pomáz na anglické Wikipedii.
- ↑ a b ILDIKÓ, Laki. Agglomeration Issues in respect of Budapest. In: Belvedere Meridionale. [s.l.]: University of Szeged, 2008. Dostupné online. ISSN 2064-5929. S. 175. (angličtina)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pomáz na Wikimedia Commons